ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.687.2021.1
sp. zn. 3 Tdo 687/2021-239
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 8. 2021 o dovolání, které podal obviněný R. G. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2020, č. j. 3 To 341/2020-172, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 125/2020, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2020, č. j. 3 To 341/2020-172, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2020, č. j. 4 T 125/2020-149.
II. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §265m tr. ř. se rozhoduje takto:
Obviněný
R. G., narozený XY,
trvale bytem XY, XY, zdržuje se a adresa pro doručování XY, XY, azylový dům, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody Věznice Vinařice,
je vinen, že
ačkoliv mu byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 80 T 71/2017, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 9 T 15/2017, a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 5 To 324/2017 pro skutek kvalifikovaný mj. jako přečin krádeže dle §205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 tr. zákoníku uložen společný souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců, který vykonal dne 23. 11. 2019,
přesto v přesně nezjištěnou dobu od počátku měsíce dubna 2020 do 13:00 hodin dne 11. 4. 2020 v XY, v blízkosti ulice XY, na koleji č. 32 v depu Střediska oprav kolejových vozidel ČD Cargo, z nepojízdné lokomotivy č. 110038 odcizil ve dvou případech slaboproudou a silnoproudou kabelovou výstroj, kdy odstraněním izolace z této kabelové výstroje získal celkem 24 kg mědi, čímž ČD Cargo, a. s., Jankovcova 1569/2c, Praha 7, způsobil škodu v celkové výši 2.160 Kč,
tedy
přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový čin v posledních třech letech potrestán,
čímž spáchal
zločin krádeže dle §205 odstavec 2 tr. zákoníku,
a odsuzuje se
podle §205 odstavec 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců.
Podle §56 odstavec 2 písmeno a) tr. zákoníku se obžalovaný pro účely výkonu tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
Dle §228 odstavec 1 tr. ř. se obžalovanému ukládá povinnost zaplatit poškozené ČD Cargo, a. s., IČO 281 96 678, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha, na náhradě majetkové škody částku 2.160 Kč.
Dle §229 odstavce 2 tr. ř. se poškozená ČD Cargo, a. s., IČO 281 96 678, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha, se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2020, sp. zn. 4 T 125/2020 , byl obviněný R. G. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že
ačkoliv mu byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 80 T 71/2017, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 9 T 15/2017, a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 5 To 324/2017, pro skutek kvalifikovaný mj. jako přečin krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 tr. zákoníku uložen společný souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců, který vykonal dne 23. 11. 2019,
přesto v přesně nezjištěnou dobu od počátku měsíce dubna 2020 do 13:00 hodin dne 11. 4. 2020 v XY, v blízkosti ulice XY, na koleji č. 32, v depu Střediska oprav kolejových vozidel ČD Cargo, z nepojízdné lokomotivy č. 110038 odcizil ve dvou případech slaboproudou a silnoproudou kabelovou výstroj, kdy odstraněním izolace z této kabelové výstroje získal celkem 24 kg mědi, čímž ČD Cargo, a. s., Jankovcova 1569/2c, Praha 7, způsobil škodu v celkové výši 2.160 Kč,
a to přesto, že usnesením Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194 byl pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky vyhlášen nouzový stav od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, který byl usnesením Vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 č. 396 prodloužen do 30. 4. 2020.
2. Za to byl obviněný R. G. odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
3. Nalézací soud dále uložil obviněnému, aby ve smyslu §228 tr. ř. nahradil škodu poškozené ČD Cargo, a. s., IČO 281 96 678, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha, a v části nároku poškozenou odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný odvolání, přičemž brojil výhradě proti právní kvalifikaci činu, resp. proti podřazení skutku pod nesprávný odstavec §205 tr. zákoníku. O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 12. 2020, č. j. 3 To 341/2020-172, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný R. G. prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve spojení s odvolacím důvodem podle písmene g) téhož ustanovení.
6. Obviněný je přesvědčen, že kvalifikovaná skutková podstata §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku má pohrůžkou přísnějších trestů chránit fyzické a právnické osoby v době nouzového stavu „zranitelné“, a to například v důsledku omezení pohybu, karantény či hospitalizace majitelů nebo uživatelů, že jejich majetek bude bez běžného dozoru, navíc se kolem nich nebudou pohybovat ani dříve v úvahu přicházející náhodní chodci a policie a strážníci vykonávají povinnosti na jiných místech, a tak usnadní pachatelům zmocnění se majetku poškozených. Je přesvědčen, že poškozená společnost ČD Cargo, a. s., není takovou „zranitelnou“ obětí, když nebyla omezena ani ohrožena na výkonu ani užívání svých vlastnických práv.
7. Účelem shora citované kvalifikované skutkové podstaty podle obviněného není postihovat zvýšenou trestní sazbou všechny krádeže, k nimž dojde v době vyhlášení nouzového stavu, ale pouze takové krádeže, které se vyznačují vyšší mírou společenské škodlivosti s ohledem na jejich bližší souvislost s nouzovým stavem. Odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, podle níž pokud jazyková interpretace nevede ke spravedlivému rozhodnutí, je na místě zvolit výklad jiný.
8. Obviněný uvádí, že ani Nejvyšší soud není v dosavadní rozhodovací praxi stran krádeží za nouzového stavu jednotný, kdy existují minimálně dvě protichůdná rozhodnutí a tato právní otázka tak bude postoupena trestnímu kolegiu k zaujetí stanoviska.
9. Závěrem obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikáže odvolacímu soudu, popřípadě soudu prvního stupně, k novému projednání a rozhodnutí.
10. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který nejprve shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám.
11. Státní zástupce konstatuje, že námitku obviněného lze podřadit pod uplatněné dovolací důvody a že ji považuje za důvodnou. Státní zástupce shrnul, že klíčovou otázkou je kvalifikace jednání, kterých se pachatelé dopustili v nouzovém stavu. Kromě přitěžující okolnosti ve smyslu §42 písm. j) tr. zákoníku totiž některé skutkové podstaty – např. právě §205 tr. zákoníku – ve svém výčtu zahrnují okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Přístup soudů, resp. orgánů činných v trestním řízení, k dané problematice nebyl zcela jednotný. Zatímco část z nich vycházela ze závěru, že již pandemie sama o sobě, případně dokonce vyhlášený nouzový stav, odůvodňují vždy a za všech situací potřebu užít zmíněnou kvalifikovanou skutkovou podstatu, jiné soudy takto striktní závěr nezastávaly a poukazovaly na potřebu prokázat určitou věcnou souvislost spáchané krádeže s danou událostí, tedy pandemickou situací vážně ohrožující zdraví a životy lidí. Naznačený nesoulad pak vyřešil až velký senát trestního kolegia Nejvyšší soudu v nedávném rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a to ve prospěch druhé z naznačených variant. Státní zástupce následně podrobněji rozvádí závěry citovaného rozhodnutí.
12. Státní zástupce je toho mínění, že v projednávané věci není konstatována existence žádné z naznačených věcných souvislostí krádeže s událostí vážně ohrožující život a zdraví lidí. Naopak šlo v podstatě o běžnou krádež. Ve světle citovaného rozhodnutí naplnilo jednání obviněného znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, nikoli však znaky zločinu krádeže podle §205 odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku.
13. Státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, a to případně i jinak, než jak státní zástupce navrhuje.
III.
Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
15. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
16. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
17. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) ve spojení s §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
18. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , ten je naplněn v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu (k problematice extrémního rozporu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006, nebo nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04, anebo ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05) – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
19. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
20. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
21. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je pak dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
22. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
23. Na podkladě obviněným uplatněných dovolacích důvodů a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV.
Důvodnost dovolání
24. Nejvyšší soud z obsahu podaného dovolání, které obviněný opírá o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., zjistil, že obviněný tímto dovoláním brojí proti výroku o vině, pokud byl uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Uplatňuje přitom (s určitou mírou zjednodušení) výhrady proti objektivní stránce posuzovaného zločinu, kdy zjištěné skutkové okolnosti podle něho nedovolují učinit závěr o naplnění krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (neboť ze znění skutkové podstaty nelze dovodit, že nouzový stav vyhlášený usnesením vlády je nutně jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí).
25. Nejvyšší soud konstatuje, že námitku obviněného lze podřadit pod uplatněné dovolací důvody, neboť se týká právního posouzení skutku.
26. Dovolací námitka obviněného se odvíjí od jinak nesporných zjištěních týkajících se pandemické situace v České republice vzniklé na jaře roku 2020, v důsledku které Vláda ČR svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, na dobu 30 dnů vyhlásila nouzový stav pro celé území České republiky, a to z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2. Tento pandemický stav vážně ohrožující životy a zdraví lidí v České republice (i jinde v Evropě a ve světě) v důsledku šíření vysoce nakažlivého koronaviru s sebou přinesl celou řadu zásadních problémů, na které musely příslušné orgány České republiky, a to jak moci výkonné, tak moci zákonodárné a v návaznosti na ně také celá společnost, v zájmu ochrany zdraví a životů obyvatel České republiky reagovat.
27. Pandemická situace v České republice se pak promítla i do rozhodovací činnosti soudů. Z pohledu trestního práva se trestní soudy začaly zabývat otázkou, jakým způsobem reagovat na trestnou činnost pachatelů, které se dopouští v době pandemie, respektive z důvodu boje s pandemií v době vyhlášeného nouzového stavu. V tomto ohledu trestní zákoník nabízí, a i v době počátku pandemie také nabízel, možnost promítnout trestnou činnost páchanou za tohoto stavu jednak zohledněním příslušného protiprávního jednání za daného stavu ve výroku o trestu, a to na základě přitěžující okolnosti ve smyslu §42 písm. j) tr. zákoníku. Dále pak tím, že některé skutkové podstaty, a to včetně skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, předpokládají ve výčtu zahrnujících okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (mimo jiné) okolnosti, při jejichž naplnění je výrazněji přísněji reagováno na jednání pachatele, který se trestné činnosti (zde krádeže) dopustí právě za stavu, který ohrožuje obyvatele státu.
28. V této trestní věci dotčená kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže je trestním zákoníkem formulována tak, že trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten pachatel, který spáchá skutek (krádež) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
29. V krátké době po vzniku pandemické situace se ukázalo, že přístup soudů, ale i ostatních orgánů činných v trestním řízení, k dané problematice není zcela jednotný. Zatímco část z nich vycházela ze závěru, že již pandemie sama o sobě, případně vyhlášený nouzový stav, odůvodňují vždy a za všech situací potřebu užít zmíněnou kvalifikovanou skutkovou podstatu, jiné soudy takto striktní závěr nezastávaly a poukazovaly na potřebu prokázat určitou věcnou souvislost spáchané krádeže s danou událostí (tedy pandemickou situací) vážně ohrožující zdraví a životy lidí. Naznačený nesoulad pak vyřešil až velký senát trestního kolegia Nejvyšší soudu v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 , a to ve prospěch druhé z naznačených variant.
30. Z uvedeného rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu pak vyplývá, že aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny
(§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků ve smyslu ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody, musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, jež mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním) a podobně.
31. Z uvedeného tedy vyplývá, že otázka naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí , závisí nejen na existencí časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale také s věcnou souvislostí s touto událostí, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem.
32. Pokud jsou tato zákonná a judikaturní východiska konfrontována se skutkovými a na jejich základě právními závěry učiněnými soudy v této trestní věci a jejich odůvodněním, pak je nutno konstatovat, že nižší soudy se v rámci svých rozhodnutí z hlediska věcné souvislosti mezi trestným činem krádeže spáchaného obviněným a událostí vážně ohrožující život či zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu jednak nezabývaly, jednak tato skutečnost [odůvodňující naplnění zákonného znaku „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku] z provedeného dokazování ani nevyplývá.
33. Ze skutkových zjištění nižších soudů vyplývá toliko, že obviněný odcizil z nestřežené odstavené a neprovozuschopné lokomotivy slaboproudou a silnoproudou kabelovou výstroj, čímž způsobil poškozené společnosti škodu ve výši 2.160 Kč. Nejvyšší soud se tedy zabýval povahou odcizených věcí v kontextu závěrů shora citovaného rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyšší soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
34. Je zřejmé, že kabelová výstroj ani neprovozuschopná lokomotiva jako taková nepředstavují předměty, které by měly zvláštní důležitost pro řešení pandemické situace. Krádež kabelové výstroje z odstavené a neprovozuschopné lokomotivy není způsobilá zmařit opatření či omezení učiněná k řešení pandemické situace, ani mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení. V projednávané věci nelze dojít k závěru, že by vyhlášený nouzový stav či pandemická situace umožnila či usnadnila obviněnému spáchání trestného činu, ani že by obviněný počítal s tím, že v důsledku nastalé situace nebude odhalena jeho trestná činnost nebo že nebude jako pachatel zjištěn a dopaden, když okolnosti spáchání krádeže a možnosti odhalení pachatele byly v zásadě srovnatelné se stavem před vyhlášením nouzového stavu.
35. Ve světle shora uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že jednání obviněného naplňuje toliko znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, nikoli však již znaky zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b ) tr. zákoníku.
36. Dovolací námitky obviněného proto bylo nutno shledat jako opodstatněné z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
37. Kromě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak byl v daném případě s ohledem na zjišťovanou procesní situaci (odvolání obviněného bylo zamítnuto podle §256 tr. ř.) naplněn i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který obviněný uplatnil v jeho druhé alternativě, tedy že byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek, přestože v předchozím řízení byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Takto formulovaný důvod dovolání může být úspěšný toliko v případě, že by byla zjištěna existence vytýkané vady zakládající některý z důvodů dovolání, která by zatěžovala řízení před soudem prvního stupně, což nastalo v této trestní věci.
38. Nejvyšší soud tak zavírá, že dovolací námitka obviněného je důvodná a je namístě napadené rozhodnutí zrušit. Nejvyšší soud proto podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2020, č. j. 3 To 341/2020-172, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2020, sp. zn. 4 T 125/2020. Současně s těmito rozhodnutími také podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
39. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení §265m tr. ř. pak Nejvyšší soud ve věci obviněného znovu rozhodoval o jeho vině, trestu a náhradě škody.
40. Na podkladě skutkových zjištění učiněnými nižšími soudy (s výhradou dále uvedenou) a v souladu s již několikrát citovaným rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyšší soudu, pak Nejvyšší soud znovu rozhodoval o vině, trestu a náhradě škody.
41. Zjišťované jednání obviněného spočívající v tom, že ačkoliv mu byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 80 T 71/2017, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 9 T 15/2017, a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 5 To 324/2017, pro skutek kvalifikovaný mj. jako přečin krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno b), odstavec 2 tr. zákoníku uložen společný souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců, který vykonal dne 23. 11. 2019, přesto v přesně nezjištěnou dobu od počátku měsíce dubna 2020 do 13:00 hodin dne 11. 4. 2020 v XY, v blízkosti ulice XY, na koleji č. 32, v depu Střediska oprav kolejových vozidel ČD Cargo, z nepojízdné lokomotivy č. 110038 odcizil ve dvou případech slaboproudou a silnoproudou kabelovou výstroj, kdy odstraněním izolace z této kabelové výstroje získal celkem 24 kg mědi, čímž ČD Cargo, a. s., Jankovcova 1569/2c, Praha 7, způsobil škodu v celkové výši 2.160 Kč, bylo kvalifikováno jako přečin krádeže podle §205 odstavec 2 tr. zákoníku.
42. S ohledem na skutečnosti rozvedené výše v tomto rozsudku byla z popisu odůvodňujícího uvedenou právní kvalifikaci vypuštěna slova „ a to přesto, že usnesením vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194 byl pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky vyhlášen nouzový stav od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, který byl usnesením vlády České republiky ze dne 9. 4. 2020 č. 396 prodloužen do 30. 4. 2020 “.
43. Při stanovení druhu a výměry trestu vážil Nejvyšší soud všechny rozhodné skutečnosti z hlediska ustanovení §38 a §39 tr. zákoníku, stejně jako přihlédl k ustanovení §41 a §42 tr. zákoníku z hlediska případných polehčujících a přitěžujících okolností.
44. Takto došel Nejvyšší soud k závěru, že zejména s ohledem na osobu obviněného a jeho trestní minulost mu není možné uložit jiný druh trestu, než nepodmíněný trest odnětí svobody.
45. K osobě obviněného totiž bylo zjištěno, že tento má v opise z evidence Rejstříku trestů (vyjma nyní posuzované trestní věci) za období let 1986 až 2019 celkem 22 záznamů o odsouzeních, a to převážně pro majetkovou trestnou činnost, zejména pro trestný čin krádeže. Z opisu evidence Rejstříku trestů také vyplývá, že obviněný se obdobné trestné činnosti dopouštěl opakovaně a v poměrně krátké časové návaznosti na předchozí uložené a vykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody. Poslední trest odnětí svobody přitom obviněný vykonal dne 23. 11. 2019, tedy jen asi půl roku před tím, než se dopustil nyní posuzované trestné činnosti. Na základě těchto zjištění lze proto uzavřít, že pokud předchozí odsouzení a výkon trestů odnětí svobody nevedly obviněného ke změně v jeho chování, pak při vědomí ustanovení §55 odst. 2 tr. zákoníku mu nelze v nyní posuzované věci uložit jiný, než nepodmíněný trest odnětí svobody.
46. Pokud jde o výměru ukládaného trestu, pak za uvedený přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněný v rámci trestní sazby podle §205 odst. 2 tr. zákoníku ohrožen uložením trestu odnětí svobody v sazbě 6 měsíců až 3 léta.
47. Jakkoliv nelze vzhledem k zákazu dvojího přičítání přihlédnout k předcházejícím odsouzením a potrestáním obviněného, které zakládají důvody vyvození trestní odpovědnosti obviněného ve smyslu podle ustanovení §205 odst. 2 tr. zákoníku (§39 odst. 5 věta první tr. zákoníku), pak je ale nutné ve vztahu k základní skutkové podstatě přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (pro absenci tohoto zákazu) přihlédnout k přitěžující okolnosti podle §42 písm. j) tr. zákoníku, která se v rámci původní právní kvalifikace vzhledem k zákazu dvojího přičítání ve smyslu §39 odst. 4 tr. zákoníku uplatnit nemohla, a s ohledem na (další) předchozí odsouzení a potrestání také k přitěžující okolnosti podle §42 písm. p) tr. zákoníku.
48. Obviněnému částečně polehčuje jeho doznání, s ohledem na poměrně jednoznačnou důkazní situaci mu však nelze přikládat velkou váhu. Jiné polehčující okolnosti Nejvyšší soud na straně obviněného neshledal.
49. Ze všech těchto důvodů proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zákonným a přiměřeným trestem odnětí svobody bude trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou, když k odlišnému rozhodnutí v tomto směru nebyl žádný důvod.
50. Naposledy bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto tak, že obviněný byl podle §228 odst. 1 tr. ř. zavázán zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti ČD Cargo, a. s., IČO 281 96 678, se sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha, částku 2.160 Kč. Ve zbytku nároku byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Stalo se tak zcela v souladu s důvody, pro které tímto způsobem rozhodl již nalézací soud.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 8. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář