ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.741.2021.2
sp. zn. 3 Tdo 741/2021-526
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2021 o dovolání, které podal obviněný M. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 T 33/2020, takto:
I . Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021.
II . Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III . Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 1 T 33/2020 , byl obviněný M. H. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“) ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 2 tr. zákoníku, přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem omezování osobní svobody podle §171 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě rozsudku.
2. Za uvedené trestné činy byl obviněný odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2,5 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) byla poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, IČ 41197518, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 odvolání v neprospěch obviněného. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státního zástupce zrušil v celém výroku o trestu a při nezměněném výroku o vině znovu rozhodl tak, že obžalovaného odsoudil podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 4 let, pro jehož výkon obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání , které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř., a to v rozsahu všech výroků v rozhodnutích soudů obou stupňů.
5. Obviněný namítá, že proti rozsudku nalézacího soudu podal řádně a včas odvolání, odvolací soud však jeho odvolání zcela ignoroval. Při prvním veřejném zasedání ve věci předsedající soudkyně referovala pouze o odvolání státního zastupitelství a až po upozornění obhajoby si všimla také odvolání odsouzeného. S námitkami odsouzeného obsaženými v jeho odvolání se odvolací soud vůbec nezabýval. V rozsudku odvolacího soudu chybí byť jen zmínka o tom, že odvolání proti prvostupňovému rozsudku podal kromě státního zástupce také obviněný. V napadaném rozhodnutí tak chybí výrok o vypořádání se s odvoláním obviněného, zmínku o odvolání obviněného nelze najít ani v odůvodnění.
6. Obviněný odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, podle níž vyhne-li se odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí stěžejním argumentům, které dovolatel uplatnil, a nijak na ně nereaguje, dopustí se zakázaného odepření spravedlnosti, a tedy porušení práva odvolatele na spravedlivý proces. O to spíše považuje za protiústavní, jestliže odvolací soud opomene zmínit odvolání obviněného zcela.
7. Dále obviněný namítá, že v průběhu řízení došlo ke zcela zásadním procesním pochybením, a to především při hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 6. Svědci (poškození) měli být vyslýcháni naprosto nestandardním způsobem, kdy předsedající soudce měl svědkům předčítat doslovným způsobem celé části obžaloby nebo (např. u svědka J.) dokonce části jejich výpovědí z úředních záznamů zajištěných policií, které bez souhlasu obviněného nemohou sloužit jako důkazní prostředek. Následně byla svědkům pouze pokládána otázka, zda svědci takto souhlasí. Obviněný namítá, že výslechy tedy byly zcela znehodnoceny a jako takové nemohou být podkladem pro rozhodnutí o jeho vině.
8. Obviněný dále rozporuje hmotněprávní kvalifikaci dílčích skutků, jak ji provedl nalézací soud a potvrdil soud odvolací. Ve vztahu ke skutku, který soudy kvalifikovaly jako loupež, namítá, že se měl soud zabývat povahou a závažností útoku s ohledem na subsidiaritu trestní represe. Ve vztahu ke skutku, který soudy kvalifikovaly jako výtržnictví, namítá, že jednání se sice mělo odehrát na místě veřejně přístupném, avšak nesplňuje další judikaturou vymezené znaky pro to, aby mohlo být považováno za trestný čin výtržnictví. Ve vztahu ke skutku, který soudy kvalifikovaly jako poškození cizí věci, obviněný namítá, že se nepodařilo prokázat, které věci měl zničit odsouzený. Ze zmatených výpovědí svědků podle něj není možné určit, kdo skutečně škody způsobil, když na ničení domácnosti se zjevně podílela celá skupina osob vč. poškozených.
9. Závěrem svého dovolání obviněný rozporuje výši uloženého trestu. Soudy podle něj zcela pominuly zapojení všech účastníků, včetně poškozených, do bizarního životního stylu, kdy na denním pořádku bylo vzájemné napadání, ničení věcí, nadměrné pití alkoholu atd. Z provedeného dokazování podle obviněného vyplynuly pochybnosti o skutečném průběhu jednotlivých skutků, o tom, zda se vůbec staly a pokud ano, kdo byl pachatelem a kdo obětí. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího i nalézacího soudu a přikázal nalézacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
10. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který nejprve shrnul dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám.
11. Státní zástupce uvedl, že dovolací argumentaci obviněného stran chybějícího výroku, kterým by odvolací soud rozhodl o jeho odvolání, lze podřadit pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. S ohledem na obsah spisu přitom státní zástupce považuje tuto námitku obviněného také za důvodnou , když odvolací soud odvolání obviněného skutečně ignoroval. Vzhledem k této vadě dosavadního řízení státní zástupce považuje za předčasné se vyjadřovat k dalším dovolacím námitkám.
12. S ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a podle §256l tr. ř. věc uvedenému soudu přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce souhlasí, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, popř. aby v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
15. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
16. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř.
17. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je naplněn v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu (k problematice extrémního rozporu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006, nebo nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04, anebo ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05) – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
18. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
19. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
20. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) je potom naplněn v případech, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Chybějícím výrokem v rozhodnutí soudu druhého stupně může být typicky neexistence výroku o tom, jak bylo rozhodnuto o některém z více souběžně podaných opravných prostředků, o nichž rozhodoval soud druhého stupně v rozhodnutí napadeném dovoláním (např. chybějící výrok o zamítnutí nedůvodného odvolání jednoho z více odvolatelů, z nichž některému bylo vyhověno – srov. R 34/2000 a NS 17/2002-T 421).
21. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
22. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek.
IV.
Důvodnost dovolání
23. Z výše uvedeného vyplývá, že stěžejní dovolací námitkou obviněného v rámci jeho dovolání uplatněnou v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je, že odvolací soud zcela opomněl rozhodnout o jím podaném odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 1 T 33/2020.
24. Pokud je takto námitka obviněného Nejvyšším soudem konfrontována s obsahem spisového materiálu, pak může Nejvyšší soud po prostudování spisu předně konstatovat, že odvolání obviněného je skutečně jeho obsahem (č l. 449). Jestliže bylo odvolání obviněného Obvodnímu soudu pro Prahu 6 doručeno dne 8. 1. 2021, pak toto odvolání bylo podáno k příslušnému soudu a včas (rozsudek soudu prvního stupně obviněnému doručen dne 29. 12. 2020 a obhájkyni dne 4. 1. 2021, lhůta pro podání odvolání ve smyslu §248 odst. 2 tr. ř. počala běžet dne 5. 1. 2021 a skončila dne 12. 1. 2021).
25. Ze spisového materiálu dále vyplývá, že při veřejném zasedání, které bylo odvolacím soudem nařízeno s ohledem na podané odvolání státního zástupce, ve věci předsedající soudkyně referovala pouze o odvolání státního zastupitelství a až po upozornění obhajoby si všimla také odvolání obviněného a teprve poté jej obhájkyně přednesla. V dalším průběhu veřejného zasedání a celého odvolacího řízení se však odvolací soud s tímto odvoláním obviněného a námitkami v něm obsaženými vůbec nezabýval a nerozhodl o něm (výrok rozhodnutí o odvolání obviněného absentuje již ve výroku rozhodnutí odvolací soudu v protokole o veřejném zasedání). To je zřejmé i z rozsudku odvolacího soudu, kde je v záhlaví rozsudku uvedeno, že bylo rozhodováno toliko o odvolání státní zástupkyně, vyplývá to z výroku rozsudku, přičemž skutečnost, že odvolání proti prvostupňovému rozsudku podal kromě státního zástupce také obviněný, absentuje i v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu.
26. Lze tedy konstatovat, že odvolací soud o řádně a včas podaném odvolání obviněného opomenul rozhodovat, a to nikoliv jen formálně (v podobě absence výroku o zamítnutí odvolání), ale také věcně, když v odůvodnění svého rozhodnutí toto odvolání obviněného ani nezmiňuje, natož aby se vypořádal s v něm uvedenými námitkami.
27. Přitom platí, že odvolací soud rozhoduje o všech podaných odvoláních v téže věci zásadně společně, v témže zasedání a jedním rozhodnutím (rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod č. 52/1968 Sb. rozh. tr.). Oddělené projednávání jednotlivých odvolání by totiž mohlo vést k rozporným rozhodnutím v téže věci. V projednávané věci nebyly dány žádné důvody, pro které by měl odvolací soud o jednotlivých odvoláních rozhodovat odděleně, ostatně ani sám odvolací soud takové důvody netvrdil.
28. Nejvyšší soud tedy uzavírá, že odvolací soud se shora naznačeným procesním postupem dopustil závažného procesního pochybení, které jednak znamená porušení práva obviněného na spravedlivý proces, jednak naplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., který je dán tehdy, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
29. Pokud jde o další námitky obviněného uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak k těmto námitkám, ať již jde o výhrady obviněného k procesním pochybením nalézací soudu při provádění výslechů svědků (bod III. dovolání), či další výhrady obviněného ke skutkovým a právním závěrům z hlediska výroku o vině a trestu (body IV. a V. dovolání) Nejvyšší soud uvádí pouze tolik, že je předčasné se k těmto námitkám vyjadřovat, neboť by to za dané situace znamenalo nahrazovat činnost odvolacího soudu, na kterém bude se s těmito námitkami vypořádat.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
30. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud pro důvodnost dovolací argumentace obviněného v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. týkající se pochybení odvolacího soudu při rozhodování o jeho odvolání spočívající v absenci rozhodnutí o podaném odvolání obviněného zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, stejně tak jako i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
31. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal. V souladu s ustanovením §265s odst. 1 tr. ř. bude v průběhu dalšího řízení nalézací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude tak jeho povinností znovu rozhodnout jak o odvolání státního zastupitelství, tak o odvolání obviněného, a důkladně se vypořádat s argumenty obviněného uvedenými v odvolání.
32. Za podmínek §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. 7. 2021
|
JUDr. Pavel Šilhavecký
|
|
předseda senátu
|
|
Zpracoval:
|
|
JUDr. Aleš Kolář
|