ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2474.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 2474/2021-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 8 491 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 146/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka v Jihlavě ze dne 9. 9. 2020, č. j. 72 Co 230/2020-16, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2020, č. j. 47 C 146/2020-6, byl odmítnut návrh žalobce na zahájení řízení ze dne 27. 7. 2020 (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II). Dovoláním napadeným usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 9. 9. 2020, č. j. 72 Co 230/2020-16, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno (výrok I.) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, doručené soudu I. stupně dne 29. 9. 2020. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2020, č. j. 47 C 146/2020-25, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř. a usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2020, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Podáním doručeným soudu I. stupně dne 21. 10. 2020 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2020, č. j. 47 C 146/2020-31, bylo rozhodnuto tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává (výrok I.) a že se žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje (výrok II.). Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 17. 2. 2021, č. j. 72 Co 27/2021-39, tak, že se usnesení soudu I. stupně potvrzuje. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2021, č. j. 47 C 146/2020-43, byl žalobce opětovně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení dle §241 o. s. ř., na něž žalobce reagoval ve stanovené lhůtě podáním opětovné žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro předmětné dovolací řízení. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2021, č. j. 47 C 146/2020-44, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku z dovolání, na něž žalobce reagoval podáním opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné třeba k ochraně jeho zájmů.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť žalobce vidí zásah do svých osobnostních práv postupem žalované, který má být dle názoru žalobce spolupachatelstvím trestné činnosti, páchané G. B., v důsledku čehož má žalovaná likvidovat těžce nemocné donucením k sebevraždě, což s ohledem na četnost obsahově totožných neopodstatněných podání žalobce známých soudu z jeho úřední činnosti nelze než označit za zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ze strany žalobce. Dovolací soud proto neshledal důvod, aby pro toto dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).
Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání a požádal o osvobození od soudních poplatků. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě o osvobození od placení soudního poplatku nebylo rozhodováno, neboť nebyly splněny podmínky právního zastoupení a z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu