ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3256.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 3256/2020-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou v právní věci žalobce B. V., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 302/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 15 Co 502/2019-96, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 8. 2019, č. j. 14 C 302/2015-81, kterým soud prvního stupně odmítl žalobu ze dne 20. 2. 2015 ve znění doplnění ze dne 25. 2. 2016 (výrok I usnesení odvolacího soudu), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání, avšak do dovolání vtělil žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Žalobce již dříve v této věci požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a jeho žádost byla pravomocně zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. 10. 2016, č. j. 14 C 302/2015-42, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 7. 2017, č. j. 15 Co 349/2017-53. Pokud žalobce po pravomocném zamítnutí svého návrhu podal nový a obsahově zcela totožný návrh na ustanovení zástupce, není třeba o tomto návrhu opětovně rozhodovat, neboť se jím žalobce zjevně snaží mařit řádný postup v řízení.
Dovolacímu soudu je ze své činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání (včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalobce např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy ani nejsou splněny podmínky dovolacího řízení.
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 1. 2021
Mgr. Lucie Jackwerthová
pověřená členka senátu