ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.531.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 531/2021- 280
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 6. 2021 o dovolání obviněného M. Š. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 80/2020, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se ruší usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, v celém rozsahu.
II. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se ruší všechna další rozhodnutí obsahově na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Praze, aby věc znovu projednal.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 3 T 80/2020, byl obviněný M. Š. (dále jen obviněný či dovolatel) uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že:
dne 14. května 2020 v době okolo 16:00 hodin, v XY, v prodejně Hornbach, odebral z volného prodeje 23 ks zásuvek zn. Tango v celkové hodnotě 3.519 Kč a 4 ks dvojzásuvek zn. Tango v celkové hodnotě 556 Kč, zboží ukryl do tašky, kterou měl zavěšenou přes rameno, a vyšel ven z prodejny, aniž by za zboží zaplatil, čímž poškozené společnosti Hornbach Baumarkt CS spol. s r.o., IČO 47117559, způsobil škodu v celkové výši 4.075 Kč,
tohoto jednání se dopustil přesto, že byl nejméně trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 21. července 2017, sp. zn. 2 T 133/2017, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k původně podmíněně odloženému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který vykonal dne 11. května 2019,
a uvedeného jednání se dopustil v době, kdy byl usnesením Vlády České republiky č. 219/2020 Sb. prodloužen nouzový stav, vyhlášený pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, do 17. května 2020.
2. Za uvedený zločin Obvodní soud pro Prahu 9 uložil obviněnému podle §205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl zařazen pro výkon trestu do věznice s ostrahou.
3. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 3 T 80/2020, podal obviněný odvolání, které směřovalo do výroku o vině a trestu. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, tak, že ho podle §256 tr. ř. zamítnul.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení.
5. Dovolatel namítá nesprávně použitou právní kvalifikaci jeho jednání podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť ji považuje za nepřiléhavou. Poukazuje na to, že pokud odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 4 Tdo 1255/2020, tak toto bylo v mezičase překonáno rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, tj. rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu. S odkazem na uvedené rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu považuje použití okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby za nesprávné, neboť v posuzované věci neexistuje žádná časová ani místní souvislost s takovou událostí, ale ani věcná souvislost s ní.
6. Podle obviněného nelze nouzový stav považovat za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Pro naplnění kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku by musela existovat určitá souvislost (krádež zdravotnických pomůcek) spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Tato souvislost však v posuzované věci chybí. Obviněný má proto za to, že svým jednáním naplnil znaky krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, nikoliv však krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
7. V daných souvislostech dodává, že trestní sazbu podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v rozpětí dva až osm let nepovažuje za přiměřenou. Uložený trest odnětí svobody v délce dvou let shledává nepřiměřeně přísným.
8. V závěru podaného dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, a aby věc podle §265l odst. 1 tr. ř. vrátil městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí.
9. Opis dovolání obviněného byl za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které jej obdrželo dne 12. 5. 2021 (č. l. 262). Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 1 NZO 447/2021 nejprve uvádí, jaký uplatnil obviněný dovolací důvod a v jakých skutečnostech spatřuje jeho naplnění. K uplatněné dovolací argumentaci obviněného státní zástupce nejprve připomíná obecná východiska pro naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a připouští, že dosavadní přístup orgánů činných v trestním řízení k výkladu znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nebyl zcela jednotný, když tato otázka byla sjednocena až rozsudkem velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, na který poukazuje dovolatel.
10. Podle státního zástupce je na základě rozsudku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 nutné posuzovat především existenci určité věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Možnost naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale rovněž tím, že se určitým způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Např. usnadnila-li tato událost spáchání trestného činu ve prospěch pachatele, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu (např. respirátory, dezinfekční prostředky).
11. V nyní posuzované věci byla trestní odpovědnost obviněného dovozena čistě na základě formálního odkazu na vyhlášený nouzový stav. Skutková věta rozsudku ani jeho odůvodnění nepojednávají o tom, že by zločin krádeže bližším způsobem souvisel s vyhlášeným nouzovým stavem. Obviněný ani nezneužil situaci nouzového stavu k usnadnění spáchání trestné činnosti, a současně nešlo ani o specifické předměty mající důležitost pro řešení události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Proto nelze uplatnit právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a je nutné právní kvalifikaci jednání obviněného změnit.
12. V závěru vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud na podkladě dovolání obviněného zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 3 T 80/2020, a současně zrušil i veškerá rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 9, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
IV.
Důvodnost dovolání
14. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené dovolatelem naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
15. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud tedy není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
16. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
17. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
18. Obviněný naplnění zvoleného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovozuje ze skutečností, že rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, neboť posuzovaný skutek byl nesprávně právně kvalifikován podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vzhledem ke konkrétnímu obsahu uplatněné dovolací argumentace je možno konstatovat, že dovolatel uplatnil námitky právně relevantním způsobem.
19. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a současně spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Z hlediska zavinění postačuje podle §17 písm. b) tr. zákoníku k naplnění okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby nedbalost .
20. Jak je patrno z rozhodnutí soudů nižších stupňů, tyto dospěly k závěru, že obviněný naplnil znak, že spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V dané věci jde tedy primárně o řešení otázky, co se rozumí jinou událostí vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek ve smyslu ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejprve je vhodné konstatovat, že ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů, ale i odůvodnění jejich rozhodnutí, je nepochybné, že obviněný se měl činu dopustit za situace, kdy na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2) byl na základě usnesení vlády České republiky č. 194, vyhlášen nouzový stav podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., v platném znění. Právě ze spáchání činu obviněným v době vyhlášeného nouzového stavu je dovozováno naplnění znaku, že obviněný spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Obecně lze připustit, že v minulosti k této otázce bylo ze strany soudů přistupováno různě, když ovšem pro posouzení této otázky je rozhodující rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle kterého naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Podle tohoto citovaného rozhodnutí takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). O takovou naznačenou situaci se v dané věci nejednalo.
21. Proto se závěry soudů nižších stupňů v nyní posuzované trestní věci, z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí, jestliže byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu, nelze ztotožnit. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát ve výše uvedeném rozsudku konstatoval, že k tomu, „aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ Potřebná věcná souvislost pak může spočívat např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující události, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu. Nebo může pachatel počítat s tím, že v důsledku takové události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo pachatel bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
22. V trestní věci obviněného ovšem soudy nižších stupňů nezjistily žádnou ze zmíněných věcných souvislostí spáchaného trestného činu krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu a ani relevantně neuvedly, v čem se tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že soudy nižších stupňů učinily nesprávné právní posouzení skutku, pokud u obviněného dovodily naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Tím byl odsuzující rozsudek soudu prvního stupně zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první variantě, kterou v napadeném usnesení nenapravil ani soud druhého stupně.
23. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal podané dovolání důvodné ve vztahu k použité právní kvalifikaci, zrušil podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 8 To 315/2020, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc znovu projednal.
24. V novém řízení Městský soud v Praze opětovně projedná odvolání obviněného a rozhodne o něm. V novém řízení je Městský soud v Praze vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.). Věc se tak vrací do stadia, kdy Městský soud v Praze bude muset znovu projednat odvolání obviněného z pohledu naplnění podmínky odst. 4 písm. b) §205 tr. zákoníku spočívající v „ za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“. V novém řízení nemůže být rozhodnuto v neprospěch obviněného proti původnímu usnesení soudu druhého stupně, když dovolání bylo podáno toliko obviněným, a nikoliv nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného.
25. Protože věc byla vrácena do stadia odvolacího řízení, pozbyly podkladu rovněž výrok o uloženém trestu. Nejvyšší soud z tohoto důvodu se nebude vyjadřovat více k námitkám obviněného směřujících toliko do výroku o trestu. Podle §265l odst. 4 tr. ř. zruší-li Nejvyšší soud výrok o trestu, který obviněný vykonává na základě původního rozsudku, musí rozhodnout zároveň o vazbě. Jelikož však dovolatel v současné době vykonává trest odnětí svobody na podkladě rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi ve věci sp. zn. 2 T 178/2019, tedy na základě jiného rozhodnutí, než které dovolací soud nyní zrušil, tak Nejvyšší soud nerozhodoval o vazbě obviněného.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 16. 6. 2021
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu