ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.643.2021.1
sp. zn. 6 Tdo 643/2021-224
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 6. 2021 o dovolání, které podal obviněný D. T. U. , nar. XY v XY, státní příslušník Gruzie, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2021, č. j. 4 To 27/2021-202, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 T 29/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2020, č. j. 8 T 29/2020-186 , byl obviněný D. T. U. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že
1. dne 9. 3. 2019 v době od 12:18 do 12:24 hodin v Brně na ulici XY č. XY v prodejně DM drogerie, společně se Z. K., narozeným XY (řešen samostatně u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 24/2020), odcizili 1 kus náhradní hlavice značky GILLETTE FUSION v hodnotě 939 Kč, 1 kus náhradní hlavice k holicímu strojku GILLETTE FUSION v hodnotě 1279 Kč, 2 kusy balení náhradních hlavic k holicímu strojku GILLETTE MACH3 TURBO v hodnotě tedy 2.198 Kč (1099 Kč za kus), 4 kusy CROSS ACTION k zubnímu kartáčku ORAL B v hodnotě 1.596 Kč (399 Kč za kus) a 4 kusy balení SENSITIVE k zubnímu kartáčku ORAL B v celkové hodnotě 1.596 Kč (399 Kč za kus), tím způsobem, že zboží společně uschovali do kapsy kabátu, který měl jeden z nich na sobě a s takto ukrytým zbožím bez zaplacení prošli prostorem pokladen, čímž společnosti dm drogerie markt s.r.o., IČ: 47239581, se sídlem Jeronýmova č. p. 1485, 370 01 České Budějovice, způsobili škodu ve výši 7.608 Kč,
2. dne 9. 3. 2019 v době od 13:17 do 13:24 hodin v Brně na ulici XY č. XY v prodejně DM drogerie, společně se Z. K., narozeným XY (řešen samostatně u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 24/2020), odcizili 3 kusy Gillette Fusion Pow, každý s 8 kusy náhradních hlavic v celkové hodnotě 3.297 Kč, 2 kusy Gillette Fusion s 12 kusy náhradních hlavic v celkové hodnotě 2.594 Kč, 1 kus Gillette Fusion Manual s 8 kusy náhradních hlavic v celkové hodnotě 939 Kč a 1 kus Gillette Mach 3 s 12 kusy náhradních hlavic v celkové hodnotě 849 Kč, tím způsobem, že zboží ukryl pod kabát, který měl na sobě a s takto ukrytým zbožím bez placení prošli prostorem pokladen, čímž společnosti dm drogerie markt s.r.o., IČ: 47239581, se sídlem Jeronýmova č. p. 1485, 370 01 České Budějovice, způsobili škodu ve výši 7.643 Kč,
3. dne 12. 3. 2019 v době od 17:14 do 17:21 hodin v Praze na ulici XY č. XY v prodejně DM drogerie, společně se Z. K., narozeným XY (řešen samostatně u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 24/2020), odcizili vystavené zboží, a to 1 kus Gill.Fusion Manual náhradní hlavice 8 kusů v hodnotě 939 Kč, 1 kus Gill.Fus.ProG.Manual náhradní hlavice 8 kusů v hodnotě 1.069 Kč, 1 kus Gill.Fus:proG.Pow. náhradní hlavice 8 kusů v hodnotě 1.199 Kč, 1 kus Oral B náhrady 3D White 4 kusů v hodnotě 399 Kč, 1 kus Gill.Mach3 Turbo náhradní hlavice 12 kusů v hodnotě 1.099 Kč, 1 kus Oral B náhrady Cross Action 8 kusů v hodnotě 739 Kč a 1 kus Gillete Fusion Pow. náhradní hlavice 8 kusů v hodnotě 1.099 Kč, tím způsobem, že si zboží vložili pod oblečení, které měli na sobě a s takto ukrytým zbožím bez placení prošli prostorem pokladen, čímž společnosti dm drogerie markt s.r.o., IČ: 47239581, se sídlem Jeronýmova č. p. 1485, 370 01 České Budějovice, způsobili škodu ve výši 6.543 Kč,
čímž způsobil škodu v celkové výši 21.794 Kč.
2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle §205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu tří let.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 2. 2021, č. j. 4 To 27/2021-202 , jímž je podle §256 zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Bc. Stanislava Bruncka, Ph.D. dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť skutková zjištění soudu prvního stupně jakož i odvolacího soudu jsou v extrémním nesouladu s provedeným dokazováním.
5. Úvodem svého dovolání obviněný shrnuje, že z dokazování provedeného v hlavním líčení nevyplývá, že je pachatelem žalovaného skutku. Nadto nebylo provedeno doplnění dokazování, ačkoli obhajoba navrhovala k identifikaci pachatele zpracovat znalecký posudek z oboru antropologie. Tento návrh byl nalézacím soudem zamítnut jako nadbytečný. Vzhledem k nedostatečnosti skutkových zjištění, resp. důkazní situace, ze které vycházejí, je nutné konstatovat existenci tzv. extrémního nesouladu.
6. Konkrétněji pak dovolatel uvádí, že pachatel nemohl být jednoznačně identifikován pouze na základě kamerových záznamů v prodejnách DM drogerie ve spojení s fotografiemi na sociální síti Facebook a fotografií poskytnutých Gruzií v rámci právní pomoci. Kamerový záznam není dostatečně kvalitní, aby bylo možno ztotožnit obviněného jako pachatele, čemuž nepomáhají ani zmíněné fotografie získané z Facebookového profilu Z. K., který je rovněž zachycen na předmětných kamerových záznamech. Soud nedůvodně označuje obviněného jako jistého D. P., který je na fotografiích daného profilu na sociální síti Facebook zachycen. Přitom tyto fotografie byly zřejmě jediným podkladem pro policejní složky Gruzie k tomu, aby identifikovaly obviněného. I kdyby snad byl D. P. a obviněný tatáž osoba, pořád to neznamená, že je to on, kdo byl zachycen na kamerových záznamech z poboček DM drogerie.
7. Ve vztahu k zamítnutému návrhu na zpracování znaleckého posudku z oboru antropologie soud prvního stupně uvedl, že spis neobsahuje dostatečné podklady pro jeho zpracování. V první řadě je třeba podotknout, že s otázkou dostatečnosti podkladů by se měl vyrovnat sám znalec a nikoliv soud. Navíc je nekonzistentní, že soud podklady považoval za dostatečné ke konstatování viny obviněného, ovšem již ne za tak kvalitní, aby mohl být zpracován znalecký posudek. Obviněný dále poukazuje na to, že o vině nelze rozhodovat pouze na základě okem pozorovatelné podobnosti s fotografií ještě za situace, kdy je vedeno řízení proti uprchlému, kdy žádný z orgánů činných v trestním řízení obviněného neviděl. Dokazování tedy bylo nekompletní, neskýtající dostatečný podklad pro odsouzení obviněného.
8. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2020, č. j. 8 T 29/2020-186, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2021, č. j. 4 To 27/2021-202, a aby Městskému soudu v Brně přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že námitky obviněného směřují do oblasti hodnocení důkazů, které nenaplňují uplatněný dovolací důvod, nicméně je třeba se jimi zabývat v kontextu práva na spravedlivý proces.
10. V předmětné věci nelze konstatovat jakékoliv pochybení. Otázce identifikace pachatele soudy věnovaly zvýšenou pozornost, přičemž momentálně vznesené námitky jsou pouze opakováním již dřívější obhajoby. Důkazní řízení tedy nenese tvrzené znaky tzv. extrémního nesouladu. Zároveň je třeba zdůraznit, že není předmětem dovolacího řízení, aby byly jednotlivé důkazy znovu dopodrobna rozebírány a hodnoceny. To není možné již s odkazem na zásadu ústnosti a bezprostřednosti. Důležité je to, zda soudy hodnotily důkazy s ohledem na požadavky vyplývající z §2 odst. 5, 6 tr. ř.
11. Konkrétněji státní zástupce uvádí, že nalézací soud se detailně zabýval obsahovou stránkou kamerových záznamů v bodech 6 až 8 jeho rozsudku. Spolu s realizovanou právní pomocí Gruzie a provedeným šetřením na sociální síti Facebook bylo možné spolehlivě identifikovat pachatele (obviněného). Údaje ke zjištěné osobě byly rovněž potvrzeny ze strany Policie ČR, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort. Soud se vypořádal také s výhradou obviněného ohledně možnosti jeho identifikace skrze zmíněné kamerové záznamy, a to v bodě 10. jeho rozsudku. Jeho námitky v tomto směru byly reflektovány i odvolacím soudem zejména v bodech 11 a 13 jeho usnesení.
12. Ohledně návrhu obhajoby na zpracování znaleckého posudku z oboru antropologie je podle státního zástupce třeba uvést, že se nejedná o situaci tzv. opomenutých důkazů. Důkaznímu návrhu nebylo vyhověno z důvodu nadbytečnosti, přičemž jeho neakceptování nevykazuje znaky libovůle, když soud disponoval s dostatečným okruhem důkazní materie ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností. Obecně lze přitom zmínit, že použitelnost metod oboru antropologie je v praxi omezena na situace problematického zjišťování totožnosti osob, přičemž identifikace osoby podle jejich vnějších fyzických znaků, které jsou relativně stálé a běžně pozorovatelné lidským zrakem, nepředstavuje ryze odbornou otázku, k jejímuž řešení by bylo nutné přistoupit ke znaleckému zkoumání.
13. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Současně vyslovil souhlas, aby tak učinil v neveřejném zasedání v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., a to i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí v souladu s §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
15. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.
16. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
17. Dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
18. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
19. Ohledně námitek obviněného, které podřadil pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , je nutno konstatovat, že tyto nejsou s to naplnit zmíněný dovolací důvod a ani žádný z dalších taxativně vyjmenovaných důvodů dovolání podle §265b tr. ř. Jedná se totiž o námitky skutkové, resp. procesní povahy, na jejichž podkladě se obviněný snaží zpochybnit to, že by vůbec byl pachatelem předmětného trestného činu.
20. Nejvyšší soud připomíná, že z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s provedenými důkazy, že by tím bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě by měl zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4 a čl. 90 Ústavy.
21. Rozhodnutí trpící vadou extrémního nesouladu jsou taková, jež obsahují skutková zjištění, která nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení nebo jsou dokonce s nimi přímo v rozporu, ať již se tak stalo v důsledku toho, že obsah důkazů byl zkreslen, dezinterpretován, pominut, či v důsledku jiných hrubých vad nastalých v procesu dokazování a jeho hodnocení. Za případ extrémního nesouladu naopak nelze považovat situaci, kdy hodnotící úvahy soudů splňují požadavky formulované zněním §2 odst. 6 tr. ř., přičemž ústí do skutkových a právních závěrů, jež jsou z obsahu provedených důkazů odvoditelné postupy nepříčícími se zásadám logiky a požadavku pečlivého uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, avšak jsou odlišné od pohledu obviněného. V celé řadě rozhodnutí, ať již Ústavního či Nejvyššího soudu, lze nalézt shrnutí vyznívající tak, že pokud napadená rozhodnutí a jejich odůvodnění jsou jasná, logická a přesvědčivá a soudy v souladu s procesními předpisy náležitě zjistily skutkový stav věci a vyvodily z něj odpovídající právní závěry, které jsou výrazem nezávislého rozhodování obecných soudů, pak dovoláním napadená rozhodnutí nevykazují shora zmíněnou vadu (např. sp. zn. I. ÚS 1717/09, IV. ÚS 2651/09, I. ÚS 1601/07). Prvotním předpokladem pro to, aby se Nejvyšší soud případným extrémním nesouladem zabýval, je, že jej obviněný učiní předmětem svého dovolání. To se v předmětné věci nestalo.
22. I přes výhrady obviněného je nutné uvést, že napadené usnesení odvolacího soudu ani rozsudek soudu nalézacího výše popsaným extrémním nesouladem zatížena nejsou. Podstatou dovolací argumentace je rozporování důkazního podkladu pro ztotožnění obviněného jako pachatele zachyceného na kamerových záznamech z různých poboček DM drogerie. Trvá totiž na tom, že kamerové záznamy jsou příliš nekvalitní pro to, aby z nich bylo možné seznat, že se jedná o něj, a tedy ani příslušný orgán v Gruzii v rámci právní pomoci nemohl spolehlivě identifikovat obviněného. Na tomto místě je vhodné připomenout, že se jedná o obhajobu, kterou obviněný opakuje po celé své řízení a soudy se s ní již dříve vypořádaly. Obecně ve vztahu k obsahu kamerových záznamů Nejvyšší soud odkazuje na body 6. – 8. rozsudku nalézacího soudu a konkrétněji k jejich hodnocení zejména na bod 9. tohoto rozsudku, se kterými se ostatně ztotožnil už odvolací soud. Nalézací soud porovnal záběry z kamerových záznamů s fotografiemi získanými ze sociální sítě Facebook, kdy bylo zcela jednoznačně prokázáno, že osobou dopouštějící se přečinu krádeže je jistý D. P. (jak je pojmenován na Facebooku). Tento závěr byl krom srovnání podoby na fotografiích a kamerových záznamech, založen rovněž na skutečnosti, že na fotografiích byl zachycen i druhý muž, se kterým obviněný při krádežích spolupracoval. Záběry z kamerových záznamů jsou přitom více než dostatečně kvalitní k tomu, aby nalézací soud mohl učinit závěr o totožnosti D. P. a pachatele zachyceného při krádeži kamerami. V rámci právní pomoci Gruzie byla na základě uvedených záběrů zjištěna totožnost obviněného a zaslána jeho fotka z příslušných evidencí (č. l. 106). Nelze též odhlédnout od spojitosti, že datum narození na profilu na Facebooku D. P. bylo stejné jako posléze Gruzií identifikovaného obviněného. Dovolací soud musí všechna zjištění, ke kterým nalézací soud dospěl, označit za dostatečně podložená. Pouze nad rámec nutného podotkne, že záznamy z kamer z poboček DM drogerie jsou natolik kvalitní, že kupříkladu v případě záznamu č. 20190309131741007 (č. l. 59 pv), který konkrétně cituje i soud prvního stupně, je v čase 0:59 možné rozeznat i znaménko obviněného nad pravým obočím, které má i na fotce poskytnuté Gruzií (viz výše č. l. 106).
23. Stejně tak nemá naději na úspěch výhrada obviněného, podle které byl nedůvodně zamítnut návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru antropologie. V první řadě tomu tak je již ze shora rozvedených důvodů, tedy že kamerové záznamy i fotografie, na základě kterých došlo ke ztotožnění obviněného, byly kvalitou zcela postačující. V řadě druhé je třeba uvést, že nepřípadná je též dílčí námitka obviněného, kterou označuje myšlenkové pochody soudů za nekonzistentní a nepřezkoumatelné, neboť tyto tvrdí, že spis neobsahuje dostatečné podklady pro znalecké zkoumání, avšak samy je shledávají dostatečnými ke konstatování viny. Nejvyšší soud musí uvést, že spis skutečně obsahoval dostatečné podklady pro uznání obviněného vinným žalovaným přečinem. To však neznamená, že by byly dostatečné pro jakékoliv hodnotné znalecké zkoumání, jež by přineslo k věci relevantní, nové poznatky, jež by soud ještě nezískal v rámci vlastního zhodnocení důkazů. Ostatně z toho vyplývá soudy konstatovaná nadbytečnost takového posudku. Jak také uvedl odvolací soud v bodě 13. jeho usnesení „… trestní předpisy ani ustálená praxe soudů nestanovuje nutnost k porovnávání podoby obžalovaných a pachatelů ustanovovat znalce z oboru antropologie, neboť pokud má soud I. stupně dostatek srovnávacích materiálů a především materiál umožňující identifikovat pachatele trestného činu je kvalitní, potom je přibírání znalce z oboru antropologie zcela nadbytečné …“ . Na situaci, kdy soudy označí důkazní materii jako dostatečnou pro usvědčení obviněného, ovšem domnívají se, že na jejím základě nelze znaleckým zkoumáním získat další hodnotné informace, tedy není nutně nic zvláštního. O takový případ se jedná i v předmětné trestní věci. Tudíž hovořit o nekonzistentnosti či nepřezkoumatelnosti rozhodnutí je třeba označit za nemístné.
V.
Způsob rozhodnutí
24. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten ve svém dovolání uplatnil výhradně námitky, které se s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně rozešly. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o celém dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle něj Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b.
25. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu