ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.3037.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 3037/2022-477
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bořivojem Hájkem v právní věci žalobce: B. V. , narozený XY, bytem XY, proti žalované: Česká republika-Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 3, 170 00 Praha 7, o nejasné podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 429/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2022, č. j. 55 Co 240/2022-473, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 8. 2022, č. j. 55 Co 240/2022-473, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 27. 5. 2022, č. j. 4 C 429/2008-467, jímž obvodní soud odmítl podání žalobce pro jeho neurčitost podle §43 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“,
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.
Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, vlastní právnické vzdělání nedoložil. Z uvedeného je zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Této podmínky si přitom musí být vědom, neboť byl již mnohokrát v různých řízeních poučen o následcích neodstranění takové vady, a to ostatně i v tomto řízení (srov. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 6. 2020, č. j. 4 C 429/2008-436). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. a řízení zastavil.
Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Nejvyší soud dovolací řízení zastavil, proto již nerozhodoval samostatným rozhodnutím o návrhu na odklad vykonatelnosti, neboť vzhledem k výsledku řízení se stal bezpředmětným.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2022
JUDr. Bořivoj Hájek
pověřený člen senátu