ECLI:CZ:NS:2022:28.CDO.1443.2022.1
sp. zn. 28 Cdo 1443/2022-341
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Zdeňkem Sajdlem ve věci žalobkyně S. P. , nar. XY, bytem v XY, proti žalovanému P. P. , advokátovi, nar. XY, se sídlem ve XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Novodvorská 667, o zaplacení 43 796,40 Kč, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. května 2021, č. j. 71 Co 354/2020-243, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) ze dne 7. 5. 2021, č. j. 71 Co 354/2020-243, byl rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. 7. 2020, č. j. 17 C 43/2017-219, potvrzen ve výrocích I. a III., jimiž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 43 796,40 Kč a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu (výrok I. rozsudku odvolacího soudu); současně odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II. tak, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Výrokem III. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně, aniž byla zastoupena advokátem.
3. Na výzvu soudu podle §241b odst. 2 ve spojení s §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen – „o. s. ř.“ (usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 9. 2021, č. j. 17 C 43/2017-270), reagovala žalobkyně žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Pravomocným usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. 9. 2021, č. j. 17 C 43/2017-278, však byla její žádost zamítnuta. Řízení o opětovné žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo následně zastaveno usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 2. 2022, č. j. 17 C 43/2017-307, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2022, č. j. 71 Co 72/2022-313. Opakované výzvě k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastoupení v dovolacím řízení, obsahující poučení o následcích nečinnosti (usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 4. 2022, č. j. 17 C 43/2017-329), pak žalobkyně ve stanovené 10-ti denní lhůtě nevyhověla.
4. Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z obsahu spisu takovéto zastoupení žel nevyplývá a žalobkyně nedokládá ani své případné právnické vzdělání. Nedostatek povinného zastoupení dovolatelky tak vzdor poskytnutému poučení zůstal neodstraněn.
5. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2, §241b odst. 2 a §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
6. Dovolatelka rovněž nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z postoje dovolatelky v tomto řízení je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Takové počínání lze pokládat za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 6. 2022
Mgr. Zdeněk Sajdl
předseda senátu