ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.47.2022.1
KSCB 28 INS 1740/2011
28 ICm 1417/2011
sp. zn. 29 ICdo 47/2022-331
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Czech Invest Finance, s. r. o. , se sídlem v Brně, Údolní 814/59, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29250561, zastoupeného JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 550/61, PSČ 602 00, proti žalovaným 1/ Mgr. Ing. Ivu Halovi , se sídlem v Praze 2, Italská 1583/24, PSČ 120 00, jako insolvenčnímu správci SCB Foundry, a. s., a 2/ SCB Foundry, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 1756/51, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26114861, zastoupenému Mgr. Petrem Maierem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 288/17, PSČ 120 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 28 ICm 1417/2011 jako incidenční spor v insolvenční věci druhého žalovaného, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 1740/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2021, č. j. 28 ICm 1417/2011, 101 VSPH 633/2021-312 (KSCB 28 INS 1740/2011), takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2021, č. j. 28 ICm 1417/2011, 101 VSPH 633/2021-312 (KSCB 28 INS 1740/2011), a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2021, č. j. 28 ICm 1417/2011-281, se zrušují a řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 18. května 2021, č. j. 28 ICm 1417/2011-281, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 21. června 2021, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) určil, že pohledávka žalobce (Czech Invest Finance, s. r. o.) ve výši 4 578 756,08 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek druhého žalovaného (SCB Foundry, a. s.) u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSCB 28 INS 1740/2011 přihláškou P6 je po právu (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. Šlo přitom o třetí rozhodnutí ve věci, když v pořadí druhý rozsudek insolvenčního soudu ze dne 24. dubna 2019, č. j. 28 ICm 1417/2011-230, zveřejněný v insolvenčním rejstříku dne 4. června 2019, zrušil k odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. října 2019, č. j. 28 ICm 1417/2011, 101 VSPH 576/209-256 (KSCB 28 INS 1740/2011), zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 30. října 2019, a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že žalobce nebyl podle ustanovení §198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), řádně vyrozuměn o tom, vůči komu má podat žalobu, takže jeho návrh na přistoupení dlužníka (druhého žalovaného) do řízení byl podán včas.
3. Soudy obou stupňů přitom nadále jednaly na straně žalované toliko s druhým žalovaným vycházejíc z §159 odst. 5 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014.
4. Vrchní soud v Praze k odvolání druhého žalovaného rozsudkem ze dne 11. listopadu 2021, č. j. 28 ICm 1417/2011, 101 VSPH 633/2021-312 (KSCB 28 INS 1740/2011), zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 19. listopadu 2021, potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ze dne 18. května 2021 v bodě I. výroku, změnil jej v bodě II. výroku pouze co do výše nahrazovaných nákladů řízení, jinak jej i v tomto bodě výroku potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
5. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že přihlášená pohledávka žalobce je po právu, neboť smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 7. prosince 2010 žalobcem jako postupníkem a společností IDEAL-Trade Service, spol. s r. o., jako postupitelem, na základě níž žalobce nabyl pohledávku za druhým žalovaným z titulu dlužného nájemného, není neplatná kvůli „neurčitosti a nejasnosti vymezeného předmětu postoupení“; druhý žalovaný ostatně podle ustálené soudní praxe nemá k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti postupní smlouvy.
6. K námitce, že žaloba byla podána vůči druhému žalovanému opožděně, jelikož původně ji žalobce podal jen proti prvnímu žalovanému (Mgr. Ing. Ivu Halovi, jako insolvenčnímu správci druhého žalovaného), odvolací soud odkázal na své předchozí usnesení ze dne 17. října 2019.
7. Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadený rozsudek závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od (blíže označené) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
8. Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu otázku, zda se žalobci dostalo řádného poučení o tom, proti komu a v jaké lhůtě má podat žalobu o určení pravosti své popřené nevykonatelné pohledávky. Odkazuje na skutečnost, že sám žalobce v žalobě uvedl, že jeho pohledávku popřel jak insolvenční správce, tak dlužník (dovolatel) a že žalobu podává v zákonné lhůtě. V insolvenčním rejstříku byl zároveň před podáním žaloby zveřejněn protokol o přezkumném jednání a seznam přihlášených pohledávek, z nichž podle dovolatele pro žalobce vyplývají veškeré informace podle §13 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona. Dovolatel uzavírá, že insolvenční soud měl žalobu odmítnout jako opožděně podanou.
9. Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. k řešení otázky dovolatelem otevřené, dosud v judikatuře Nejvyššího soudu v daných skutkových poměrech beze zbytku nezodpovězené.
10. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11. S ohledem na datum vydání rozhodnutí o úpadku dovolatele (23. února 2011) je rozhodným zněním insolvenčního zákona v projednávané věci znění účinné do 30. března 2011 [srov. přechodné ustanovení části první, článku II, bodu 1. zákona č. 69/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a výklad podaný k tomuto přechodnému ustanovení např. v důvodech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sen. zn. 29 ICdo 7/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 113/2021, jakož i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 54/2012, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2013, pod číslem 116.
12. U přípustného dovolání přihlíží dovolací soud k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
13. Po podání žaloby v projednávané věci (2. června 2011) insolvenční soud usnesením ze dne 28. března 2012, č. j. KSCB 28 INS 1740/2011-B-181, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku a nabylo právní moci téhož dne, (mimo jiné) vzal na vědomí splnění reorganizačního plánu. Právní mocí tohoto rozhodnutí skončila podle §364 odst. 2 insolvenčního zákona reorganizace (insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka).
14. Spor o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky (tzv. odporový spor) je ve smyslu §159 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona incidenčním sporem, tedy sporem vyvolaným insolvenčním řízením a projednávaným v rámci insolvenčního řízení (§2 písm. d/ insolvenčního zákona). Možnost pokračovat v incidenčních sporech po skončení insolvenčního řízení byla do insolvenčního zákona vtělena (v nových ustanoveních §159 odst. 3 až 6) až na základě novelizace provedené s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.
15. Závěr, že ve věcech, pro něž je rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 30. března 2011, po skončení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka nelze pokračovat ve vedení odporového sporu (incidenčního sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky), přitom Nejvyšší soud přijal např. již v rozsudku ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 ICdo 1/2012, na jehož závěry (uplatnitelné i v této věci) potud v podrobnostech odkazuje.
16. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené rozhodnutí zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a současně (podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř., v dovolacím řízení přiměřeně uplatnitelného prostřednictvím §243b o. s. ř.) řízení zastavil pro neodstranitelnou překážku podmínek řízení, která brání jeho pokračování. Jak Nejvyšší soud uzavřel již ve výše zmíněném rozsudku sen. zn. 29 ICdo 1/2012, úprava účinná od 1. ledna 2014, obsažená v ustanovení §159 odst. 3 až 6 insolvenčního zákona, není vzhledem k době skončení insolvenčního řízení (v roce 2012) použitelná.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn ustanoveními §163 insolvenčního zákona a §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., neboť na zastavení řízení nelze shledat (výlučné) procesní zavinění některého z účastníků řízení.
18. Označení účastníků (žalovaných) a předmětu řízení v záhlaví rozsudku odpovídá rozhodné úpravě insolvenčního zákona.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu