ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.1351.2021.1
sp. zn. 3 Tdo 1351/2021-875
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 1. 2022 o dovolání, které podal obviněný R. K., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 5 To 120/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 3 T 27/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. 3 T 27/2015, byl obviněný R. K. a obviněný L. R., který dovolání nepodal a ani nebylo podáno v jeho prospěch či neprospěch, uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustili tím, že
v úmyslu vyhnout se úhradě elektrické energie a plynu spotřebovaných v souvislosti s činností pekárny umístěné v okrese Opava, ve XY, na ul. XY, provozované obžalovaným R. K., vědouce, že obžalovaný L. R. je osobou nezpůsobilou k vedení podnikatelské činnosti v oboru pekařství a také osobou zcela nemajetnou, u níž nebude možné dosáhnout vymožení dlužné částky např. výkonem rozhodnutí, po předchozí vzájemné dohodě a za vzájemné součinnosti, převedli z obžalovaného R. K. na obžalovaného L. R. v období od 21. 3. 2013 do 3. 9. 2013 odběr plynu na odběrném místě č. XY a v období od 21. 3. 2013 do 28. 7. 2013 odběr elektrické energie na odběrném místě č. XY, kterýmžto jednáním spol. ČEZ Prodej s.r.o. se sídlem v Praze, na ul. XY č. XY způsobili úhrnnou škodu ve výši 355 666 Kč .
2. Za to byl obviněný R. K. odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Dále bylo rozhodnuto o trestu pro obviněného L. R. Podle §229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), byla poškozená společnost ČEZ Prodej, a.s., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Naproti tomu byl uvedeným rozsudkem obviněný R. K. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne ze dne 13. 11. 2015, sp. zn. 2 ZT 103/2015, pro další jednání opět kvalifikované jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
4. Proti citovanému rozsudku nalézacího soudu podali oba obvinění odvolání. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 5 To 120/2021 , tak, že podle §256 tr. ř. obě odvolání zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 5 To 120/2021, podal obviněný R. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve spojení s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své dovolání zaměřil proti výroku, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání.
6. Obviněný má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by svým jednáním naplnil jak po subjektivní, tak po objektivní stránce, skutkovou podstatu přečinu podvodu podle 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
7. Z toho důvodu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil jak napadené usnesení odvolacího soudu, tak odsuzující rozsudek soudu prvního stupně, pokud se týkají jeho osoby, a aby nalézacímu soudu uložil věc znovu projednat a rozhodnout. Uvedl, že bližší odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku doplní prostřednictvím obhájce ve lhůtě čtrnácti dnů.
8. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se podáním ze dne 7. 12. 2021 písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který předeslal, že vychází z toho, že obviněný své dovolání nijak nedoplnil.
9. Státní zástupce považuje dovolání v podobě učiněné obviněným K. za hraniční z hlediska splňování náležitostí obsahu dovolání. Připomněl, že v dovolání musí být mj. uvedeno, z jakých důvodů obviněný rozhodnutí napadá. Nepostačuje přitom uvést odkaz na některé zákonné ustanovení §265b tr. ř., ale je nutno uvést též konkrétní námitky a výhrady, kterými má být dovolací důvod naplněn. V případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obviněný povinen konkrétně uvést, v čem spočívá nesoulad soudy učiněných skutkových zjištění učiněných soudy a zákonných znaků trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným. Nepostačuje obecné tvrzení o nenaplnění objektivní a subjektivní stránky trestného činu, neboť s ohledem na formalizovaný charakter dovolání není povinností dovolacího soudu, aby sám z vlastní iniciativy ze všech možných hledisek zkoumal soulad skutkových zjištění a zákonných znaků trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným.
10. Vzhledem ke kusosti, nekonkrétnosti a obecnosti uplatněných námitek lze podle státního zástupce dovolání posoudit jako splňující náležitosti obsahu dovolání jen se značnou dávkou tolerance. Současně je ovšem nutno dospět k závěru, že obviněný fakticky namítá jen tolik, že jeho jednání v podobě vymezené v soudních rozhodnutích nebylo prokázáno. Takováto námitka ovšem směřuje do oblasti skutkových zjištění a dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově neodpovídá, neboť tento dovolací důvod slouží k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v nesprávném právním posouzení skutku nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a v jeho rámci nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění, popř. nesprávnost hodnocení důkazů soudy (§2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.).
11. Protože obviněný neuplatnil žádné relevantní námitky v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není podle státního zástupce relevantně uplatněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., v jehož rámci obviněný namítá existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu.
12. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., a souhlasil, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání vyjádřil souhlas i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.).
15. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
16. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ( ve znění účinném do 31. 12. 2021 ), který je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu (k problematice extrémního rozporu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006, nebo nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04, anebo ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05) – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
17. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.
18. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).
19. Obviněný dále uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ( ve znění účinném do 31. 12. 2021 ), který je naplněn tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
20. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
21. Pokud jde o posouzení obsahových náležitostí dovolání (§265f tr. ř.), musí Nejvyšší soud konstatovat, že dovolání obviněného je z hlediska možnosti jeho posouzení v dovolacím řízení hraničním případem (s ohledem na obsah podaného dovolaní a zde uvedenou argumentaci). Je tomu tak proto, že v dovolání musí být uveden nejen odkaz na některé zákonné ustanovení §265b tr. ř., ale musí v něm být uvedeno, z jakých důvodů dovolatel rozhodnutí napadá (§265f tr. ř.), tedy dovolatel musí uvést i konkrétní námitky a výhrady, kterými má být jím uplatněný dovolací důvod naplněn. V případě nyní uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je nutno uvést, v čem spočívá nesoulad mezi skutkovými zjištěními učiněnými soudy a zákonnými znaky trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným.
22. V této trestní věci podal obviněný R. K. proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání formálně opřené o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Z hlediska odůvodnění těchto dovolacích důvodů však obviněný uvádí pouze tolik, že se domnívá, že v řízení nebylo prokázáno, že by svým jednáním naplnil jak po subjektivní, tak po objektivní stránce skutkovou podstatu přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku.
23. Nejvyšší soud k tomuto zjištění uvádí, že s ohledem na formalizovaný charakter dovolání není takovéto obecné tvrzení (o nenaplnění objektivní a subjektivní stránky trestného činu) dostačující, neboť není povinností dovolacího soudu, aby sám z vlastní iniciativy a ze všech možných hledisek zkoumal soulad skutkových zjištění a zákonných znaků trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným.
24. Pouze pro úplnost pak Nejvyšší soud konstatuje, že pokud obviněný závěrem svého dovolání uvedl, že ve lhůtě 14 dnů dovolání blíže odůvodní, žádné takové bližší odůvodnění dovolání obsahem spisového materiálu zjišťováno není a ke dni rozhodnutí Nejvyššího soudu podle jeho šetření žádné takové doplnění dovolání učiněno nebylo.
IV.
Důvodnost dovolání
25. Vzhledem k výše uvedenému, tedy při vědomí značné obecnosti a nekonkrétnosti námitek obviněného v podaném dovolání, přezkoumal Nejvyšší soud na podkladě obviněným uplatněných dovolacích důvodů a uvedených východisek a mezí dovolacího přezkumu (dovolací) námitku obviněného, že v řízení nebylo prokázáno, že by svým jednáním naplnil jak po subjektivní, tak po objektivní stránce skutkovou podstatu přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k výroku o trestu (který obviněný také formálně v dovolání napadl) žádnou argumentaci neuvádí, vyjádří se Nejvyšší soud s ohledem na již citované ustanovení §265f tr. ř. pouze k jeho výhradám proti výroku o vině.
26. Přes stručný obsah dovolání je z tohoto zřejmé, že obviněný ve skutečnosti namítá jen tolik, že jeho protiprávní jednání nebylo prokázáno. Je zjevné, že se tedy nijak nemění jeho postoj založený na tom, že se uvedeného přečinu nedopustil, respektive se ho nedopustil v té podobě, jak jej zjistily oba nižší soudy. Takováto námitka ovšem směřuje do oblasti skutkových zjištění a dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově neodpovídá, neboť tento dovolací důvod slouží k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v nesprávném právním posouzení skutku nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
27. S ohledem na toto zjištění pak Nejvyšší soud nejprve v obecné rovině a ve spojení s výše uvedeným (viz body 16. až 18.) uvádí, že dovoláním nelze napadat proces dokazování jako celek ve smyslu ustanovení §2 odst. 5 a 6 tr. ř., a v návaznosti na to ani rozporovat skutková zjištění, ke kterým soudy na základě provedeného dokazování dospěly. Jak již bylo konstatováno výše, dovolací soud při posuzování správnosti právního posouzení skutku vychází ze skutkových zjištění učiněných soudy v průběhu dokazování v hlavním líčení a nikoli z konstrukce skutku, kterou považuje za správnou dovolatel.
28. Je skutečností opakovaně připuštěnou v rámci rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu vycházející z náhledu Ústavního soudu na rozsah dovolacího přezkumu, že v rámci tohoto přezkumu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zásah do skutkových zjištění možný v případě některých vad důkazního řízení , které mohou mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. Jedná se jednak o tzv. opomenuté důkazy, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo kdy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily. Druhou skupinu tvoří případy, kdy důkaz, resp. jeho obsah není získán procesně přípustným způsobem a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Konečně třetí oblast zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tedy pokud odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování a dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení (případ tzv. extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry učiněnými soudy). Jedině tehdy lze připustit, že i skutkové a procesní námitky jsou způsobilé založit dovolací přezkum.
29. Uvedené judikatorní praxi odpovídá nově vymezený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, kdy dosavadní znění dovolacího důvodu podle písm. g), jak jej uplatnil dovolatel, bylo bez obsahových změn novelou trestního řádu zařazeno pod písm. h).
30. Pokud by obviněný výše uvedené vady dokazování uplatnil a pokud by poukaz na tyto (jeho se dotýkající) vady byl důvodný, umožňovalo by to Nejvyššímu soudu průlom do skutkových zjištění soudu prvního stupně na podkladě uplatněného dovolacího důvodu. Z tohoto hlediska by bylo třeba se jimi zabývat i přesto, že obviněný nemohl uplatnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, který na takto specifikované vady výslovně dopadá.
31. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022 je totiž dán tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
32. O žádný z uvedených případů se v projednávané věci nejedná, neboť obviněný jednak v žádném směru a ohledu tyto vady dokazování neuplatňuje, jednak je Nejvyšší soud v této trestní věci neshledává.
33. Nejvyšší soud může naopak ve vztahu k provedenému dokazovaní konstatovat jak to, že toto dokazování bylo provedeno zcela v souladu s citovanými ustanoveními §2 odst. 5 a 6 tr. ř., tak i že rozsudek nalézací soudu je v souladu s ustanovením §125 odst. 1 tr. ř. Z jeho odůvodnění také vyplývá, že nalézací soud se na základě ve věci učiněných skutkových zjištění pod body 14. a 15. odůvodnění rozsudku otázkou subjektivní a objektivní stránky skutkové podstaty přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku beze zbytku vypořádal, na což navázal (vzhledem k opakování námitek obviněného v podaném dovolání) také odvolací soud pod body 11. až 15. odůvodnění usnesení.
34. Nejvyšší soud se pak s tímto odůvodněním, jak co do skutkových závěrů, ke kterým po provedeném dokazování nižší soudy dospěly, tak co do jeho právního posouzení, ztotožňuje a na uvedená odůvodnění v tomto ohledu odkazuje.
35. Současně pak mohl uzavřít, že pokud obviněný neuplatnil žádné relevantní námitky v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není relevantně uplatněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., v jehož rámci dovolatel namítá existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu.
V . Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
36. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud o dovolání obviněných rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b trestního řádu.
37. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.
38. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. 1. 2022
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář