ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.2474.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 2474/2022-82
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce P. B. , nar. XY, bytem v XY, proti žalovaným: 1) České republice – Ústavnímu soudu , se sídlem v Brně, Joštova 625/8, 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění a vzniklou zdravotní a psychickou újmu, a o 2 635 350 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 92/2020 (původně u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 393/2018), o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2020, č. j. 15 Co 487/2020-64, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 7. 2020, č. j. 12 C 92/2020-55, zastavil řízení (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 17. 12. 2020, č. j. 15 Co 487/2020-64, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 15. 2. 2021 včasné dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 3. 2021, č. j. 12 C 92/2020-68, které bylo žalobci doručeno dne 6. 3. 2021, vyzval žalobce, aby si zvolil pro dovolací řízení zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně žalobce poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů podanou u soudu prvního stupně dne 12. 4. 2021. Usnesením ze dne 15. 11. 2021, č. j. 12 C 92/2020-72, soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl, přičemž toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. 15 Co 37/2022-78, které bylo žalobci doručeno dne 28. 3. 2022.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem, přičemž sám nemá vyžadované právnické vzdělání. Z toho je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení byla zamítnuta, žalobce si přesto zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení nezvolil.
Na věci nic nemění ani to, že žalobce nebyl po posledním rozhodnutí odvolacího soudu o jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení znovu vyzván k tomu, aby si zástupce pro dovolací řízení zvolil. Nejvyššímu soudu je totiž z jeho úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Jediná ze strany žalobce očekávatelná reakce na opakované poučení by tak spočívala v další (nedůvodné) žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, dostupná z https://nalus.usoud.cz , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, dostupná na internetových stránkách www.nsoud.cz ).
Výše uvedený procesní postup dovolacího soudu je též aprobován Ústavním soudem, který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu uvedl: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“
Ačkoli žalobce rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání a ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud proto postupoval podle §241b odst. 2 části věty před středníkem, §243c odst. 3 věty třetí, §104 odst. 2 věty třetí a §243f odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 9. 2022
JUDr. Jan Kolba pověřený člen senátu