ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3721.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3721/2021-278
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce B. V. , bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o 1 080 000 Kč, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 121/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2021, č. j. 55 Co 294/2021-271, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 10 C 121/2013-258, odmítl podle §43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podání žalobce z 9. 3. 2021, protože trpí takovými vadami, pro které nelze v řízení pokračovat, a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Usnesením ze dne 8. 9. 2021, č. j. 55 Co 294/2021-271, Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce; současně navrhl odložit vykonatelnost a právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí.
Z ustanovení §241 o. s. ř. se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Odstavec 1 neplatí, a/ je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b/ je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (odstavec 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 3). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Předchozí dovolací řízení zahájené na základě dovolání podaného 28. 4. 2016 bylo v této věci usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, č. j. 30 Cdo 4187/2017-138, zastaveno pro nedostatek povinného zastoupení. Ze stejného důvodu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 33 Cdo 3224/2020-241, zastaveno dovolací řízení zahájené na základě dovolání žalobce podaného 28. 2. 2020.
Usnesením ze dne 22. 4. 2020, č. j. 10 C 121/2013-224, Obvodní soud pro Prahu 7 opětovně zastavil řízení o žádosti žalobce z 25. 2. 2020, doručené soudu 28. 2. 2020, o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. O žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce již bylo pravomocně rozhodnuto a žalobce ve své opakované žádosti neuvedl žádné okolnosti ani skutečnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že jeho poměry se od posledního rozhodnutí soudu změnily tak, aby tato změna odůvodňovala opětovné posouzení věci a nové rozhodnutí. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2020, č. j. 55 Co 126/2020-228.
Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání (včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalobce např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016.
Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od žalobce. Takový zneužívající procesní postup však nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení §41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].
Za situace, kdy byl žalobce opakovaně poučován soudem o tom, že pro dovolací řízení je nutná podmínka zastoupení advokátem, který musí rovněž sepsat dovolání, a opakovaně bylo rozhodnuto o tom, že žalobce nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce, se jeví jako přehnaný formalismus žalobce opětovně vyzývat podle §241b odst. 2 o. s. ř. Proto dovolací soud dospěl k přesvědčení, že je na místě dovolací řízení bez dalšího zastavit. Takovýto postup vzhledem k uvedeným okolnostem není způsobilý zasáhnout do práva žalobce na spravedlivý proces, neboť tento svými podáními jednak zcela zjevně neusiluje o ochranu svých práv, navíc pak z předchozích výzev je dostatečně informován, jak při podání dovolání postupovat. Stejný názor zastává rovněž Ústavní soud, jak plyne například z jeho usnesení ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. IV. ÚS 185/15.
Není-li důvod pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud řízení o dovolání žalobce zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o. s. ř.).
Návrhem dovolatele na odložení právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí se dovolací soud nezabýval s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017 sp. zn. III. ÚS 3425/16, v němž bylo konstatováno, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není projednatelný rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, jelikož jde o návrh akcesorický.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 1. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu