ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.819.2022.1
sp. zn. 6 Tdo 819/2022-531
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 9. 2022 o dovolání obviněného M. K. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. 7 To 53/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 142/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 1. 2022, sp. zn. 19 T 142/2020, byl obviněný M. K. (dále také „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečiny nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku, nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku. Za tyto přečiny byl podle §337 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Podle skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně se obviněný označených přečinů dopustil tím, že:
nejméně v období od 5. 12. 2019 do 20. 8. 2020 v průběhu výkonu trestu odnětí svobody vykonávaného ve Věznici XY, okres Sokolov, se celkem v minimálně 182 případech pokusil kontaktovat poškozenou H. S., nar. XY, na jejím telefonním čísle XY, a to telefonickým způsobem z Věznice VS ČR XY prostřednictvím poskytovatele telekomunikačních služeb BVfon nejméně 28x a z nejméně jednoho dosud nezjištěného mobilního zařízení z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 53x, z toho 47x formou telefonního hovoru a 6x formou SMS, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 31x, z toho 28x formou telefonního hovoru a 3x formou SMS, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 23x, z toho 17x formou telefonního hovoru a 6x formou SMS, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 7x, z toho 6x formou telefonního hovoru a 1x formou SMS, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 15x, z toho 14x formou telefonního hovoru a 1x formou SMS, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 19x formou telefonního hovoru, z telefonního čísla XY poskytovatele telekomunikačních služeb společnosti O2 nejméně 6x formou telefonního hovoru, přičemž poškozená H. S. telefonní hovor minimálně v jednom případě přijala a vyslechla si od obžalovaného urážlivé a výhružné pasáže o tom, že po ukončení jeho výkonu trestu ji fyzicky zničí, přičemž jí vyhrožoval fyzickou likvidací, výslovně pak
- dne 11. 12. 2019 v době od 20:41 hodin během telefonického hovoru trvajícího 10 minut 12 sekund z telefonního čísla XY výslovně poškozené vyhrožoval újmou na zdraví, mimo jiné slovy "zdechneš, chcípneš, umřeš, že ji zabije" a jiné, přičemž ji slovně urážel např. slovy „mrdko špinavá, děvko zkurvená, vyjebaná“ apod.,
- dne 29. 1. 2020 v čase 18:36 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Karma je zdarma je pro každyho a budeš kvičet jako prase“,
- dne 31. 1. 2020 v čase 10:30 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Ty zanicena devko. inzryky delej. na hasice“,
- dne 3. 2. 2020 v čase 18:24 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „vykorila Bysi Me“,
- dne 4. 2. 2020 v čase 20:05 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Takze ted moc dobre poslouchej.. i kdyby sem chtel dostat holku s klukem tak už to davno udelam ale chci pouze tebe.. moc dobre vis ze k tobě necitim uz vubec nic. mam pouze pomstu vuci tobe, takze deti do toho plest nebudu.. uz konecne pochop ze jsi pouze cubka vyjebana ktera mi ublížila“,
- dne 5. 3. 2020 a čase 18:52 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „nevim co pomne chces ale ja ti ukazu as vylezu. Ver ze ti nikdo nepomuze.“,
- dne 20. 4. 2020 a čase 10:05 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Pokud to myslis vazne avemes jsi ho za manžela tak ti musim napsat hodne stesti do noveho zivota. Ale musim ti napsat porad te miluji a boli me to takze pokud jsi chytra a nechces mit problemy tak jse spolu odstehujete pryc protože ja bych jsi za vas vzal 20let.....nezapomen ze ka te porad miluji a stim nic neudelam“,
- dne 22. 4. 2020 a čase 10:12 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Odepis jesli to je prrvda“,
- dne 16. 3. 2020 a čase 13:51 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Nevym co udelas as vylezu.neni nikdo kdo te zachrani“,
- dne 16. 3. 2020 a čase 14:06 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Potrebuji stebou nutne mluvyt“,
- dne 17. 3. 2020 a čase 19:16 hodin v SMS zprávě z telefonního čísla XY výslovně uvedl „Kuli tobje mi holka nezveda“,
- dne 4. 7. 2020 a čase 18:41 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „Co nezveda te svedi vam kundy“,
- dne 6. 7. 2020 a čase 21:39 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „co ti je ty devko...kouris hasice?“,
- dne 6. 7. 2020 a čase 21:40 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „zvedni to chci mluvit s viky“,
- dne 6. 7. 2020 a 21:43 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „zdechni mrdko“,
- dne 6. 7. 2020 v 22:01 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „jaky to je házet ji klacky pod nohy aspoň vis jaky to je a bud rada ze jsem te nenechal zbit“,
- dne 6. 7. 2020 v 22:02 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „jdi do kundy nepotrebuju te k zivotu jako ty si nepotrebovala me 7 a pul let“,
- dne 6. 7. 2020 v 23:17 hodin v SMS zprávě z tel. č. XY výslovně uvedl „poslouchej me dobre muzes mi davat zakazy co se tyka tebe jaky chcez ale jednou udela chybu tvuj kluk nebo holka a ja tam budu a ver ze tvoje deti ty chyby budou delat a budes trpet henom ty zdechni mrtko“,
kdy uvedené jednání obžalovaného v poškozené H. S. vzbudilo důvodnou obavu o svůj život a zdraví a zdraví svých blízkých tím, že obžalovaný své výhružky uskuteční,
a dále nejméně v době od 22. 4. 2020 do 24. 4. 2020, nejméně ve dvou případech, kontaktoval H. K., nar. XY, dceru poškozené H. S., na telefonním čísle XY z telefonního čísla XY pomocí SMS, a to dne 22. 4. 2020 v 14:19 hodin a 24. 4. 2020 v 13:48 hodin,
přičemž výše uvedeným jednáním porušil M. K. ustanovení §18 odst. 1, §28 odst. 2 písm. j), odst. 3 písm. a), b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
3. Proti všem výrokům rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 1. 2022, sp. zn. 19 T 142/2020, podal obviněný odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. 7 To 53/2022, byl k odvolání obviněného napadený rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o uloženém trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl podle §337 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. 7 To 53/2022, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod podle §265 odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že závěry soudů nižších stupňů jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním a že v řízení mohlo dojít k porušení jeho práva na spravedlivý proces, konkrétně práva na obhajobu, když se soudy nedostatečně vypořádaly s jeho obhajobou.
5. Vytkl, že soudy nepostupovaly zejména v souladu s ustanovením §125 tr. ř., neboť z dokazování vyplynulo, že nemalé množství tvrzení poškozené H. S. není pravdivých (zejména pokud jde o její vztah ke svědkyni E. R.), přesto k tomu žádný ze soudů neuvedl relevantní zmínku v odůvodnění jejich rozhodnutí stran uplatněné obhajoby o nevěrohodnosti poškozené. Soudy se zejména nevěnovaly námitce o možné montáži nahrávky, kterou poškozená poskytla policejnímu orgánu. Obviněný na základě přesvědčení, že se odvolací soud nevypořádal s námitkami obsaženými v odvolání, podstatné námitky stran skutkových závěrů zopakoval (absence podstatných zjištění v odůvodnění rozsudku, neprokázání, že se stíhaného jednání dopustil právě obviněný, porušení principu presumpce neviny, nesprávnost závěru o věrohodnosti poškozené) a v podrobnostech na svůj řádný opravný prostředek odkázal. Uzavřel, že vyjma výpovědi poškozené neexistuje jediný přímý důkaz, který by ho usvědčoval, přičemž ani řetězec nepřímých důkazů nelze považovat za ucelený k vyslovení viny.
6. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. 7 To 53/2022, zrušil a tomuto soudu věc vr átil k novému projednání a rozhodnutí.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dál jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný v podstatě pouze opakuje námitky, které již uplatnil v předchozích fázích trestního řízení a s nimiž se soudy správným a dostatečným způsobem vypořádaly, přičemž podle konstantní judikatury indikuje uvedená skutečnost neopodstatněnost podaného dovolání. Přesvědčivé odpovědi na všechny výhrady obviněného jsou obsaženy v odůvodnění rozsudků obou soudů. Bezpředmětný je odkaz obviněného na jeho odvolání, neboť dovolání nelze vymezit (a to ani částečně) odkazem na obsah předchozího jiného opravného prostředku nebo na obsah dalších podání či vyjádření učiněných v dřívějších stadiích trestního řízení. K výhradě obviněného, že se soudy s jeho námitkami řádně nevypořádaly, státní zástupce v podrobnostech poukázal na body 7. až 11. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni, potažmo body 18. až 22. odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Sokolově.
8. Námitka, že skutková zjištění soudů popsaná ve skutkové větě rozsudku Okresního soudu v Sokolově nekorespondují s provedenými důkazy, je podle státního zástupce podřaditelná pod uplatněný dovolací důvod, nicméně jí nepřisvědčil a považoval ji za neopodstatněnou. Ve věci neshledal extrémní (či zjevný) rozpor zásadních skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků stíhaného trestného činu a provedených důkazů, neboť nalézací soud zformoval takový průběh skutkového děje, který s provedenými důkazy naprosto koresponduje. Oba soudy si byly velmi dobře vědomy důkazní situace, v jejímž rámci proti sobě stály diametrálně odlišná vyjádření poškozené a obviněného, přičemž právě proto konkretizovaly důvody, pro které shledaly pravdivým popis událostí prezentovaný poškozenou. Soudy důvodně akcentovaly, že obviněný je spolehlivě usvědčován především výpovědí H. S., která se stala významným přímým důkazem o jeho trestné činnosti. Nejednalo se však o důkaz jediný, neboť validita vyjádření poškozené byla dále verifikována taktéž výpověďmi svědků P. K. a A. Ch., audiozáznamem hovorů, výpisem o uskutečněném telekomunikačním provozu, trestní historií obviněného, jakož i zprávou Věznice XY. Soudy pak v reakci na vyhodnocení všech zajištěných důkazů důvodně označily za naprosto nesmyslnou možnost, že by se ze strany poškozené jednalo o účelově připravené lživé obvinění, případně že by H. S. z věznice kontaktovala a hrozila jí jiná osoba, odlišná od dovolatele. S ohledem na důkazní situaci a povahu principu presumpce neviny a pravidla in dubio pro reo státní zástupce uzavřel, že žádný ze soudů po vyhodnocení provedených důkazů pochybnosti o průběhu skutkového děje a vině dovolatele neměl a ve věci nezaznamenal ani opomenutý důkaz.
9. Jelikož soudy učinily správná skutková zjištění a jednání dovolatele přisoudily rovněž odpovídající právní kvalifikaci, navrhl státní zástupce, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby bylo o dovolání rozhodováno ve smyslu §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.
III. Přípustnost dovolání a obecná východiska
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného M. K. je podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, že je obviněný podal včas (§265e odst. 1 tr. ř.) jako oprávněná osoba [§265d odst. 1 písm. c) tr. ř.] a že splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
11. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
12. Dovolací soud považuje za potřebné zdůraznit, že s účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně právní úpravy řízení o dovolání, a to novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V řízení o dovolání byl tak v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zakotven nově obsahově vymezený důvod dovolání spočívající v tom, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Dosavadní písmena g) až l ) §265b odst. 1 tr. ř. se označují jako písmena h) až m). Uvedená změna ve svých důsledcích také znamená, že za právně relevantní dovolací argumentaci lze považovat též takovou, která důvodně poukazuje na ty závažné procesní vady, které ve svých důsledcích zpravidla mají za následek porušení práva na spravedlivý proces a jsou podřaditelné pod alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
IV. Důvodnost dovolání
13. V projednávaném případě dovolací soud pochybení, na která pamatuje uplatněný dovolací důvod, nezaznamenal.
14. Vytýkaný extrémní a ve smyslu aktuální právní úpravy [§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] zjevný rozpor mezi rozhodnými skutkovými zjištěními soudů a obsahem provedených důkazů ve věci není dán. Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 6–7, body 18. - 20. rozsudku nalézacího soudu, str. 5–7, body 7. – 11. rozsudku odvolacího soudu) vyplývá přesvědčivý vztah mezi soudy učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a v odůvodnění svých rozhodnutí v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřily. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
15. Soudy nižších stupňů přesvědčivě vysvětlily, proč při ustanovování skutkového děje vycházely z výpovědi poškozené H. S. korespondující s audiozáznamem a výpisem o uskutečněném telefonním hovoru a s výpověďmi svědků P. K., policisty, který poškozenou vyslýchal a prováděl přepis hovorů a fotodokumentaci zaslaných SMS zpráv, a A. Ch., druha poškozené. Nalézací soud dostatečně objasnil, proč považoval výpověď poškozené za věrohodnou a proč naopak neuvěřil tvrzení obviněného a s ním konvenující výpovědi svědkyně E. R. Neshledal žádné indicie, které by mohly svědčit o nevěrohodnosti poškozené a které by ji mohly motivovat k uvádění vědomě nepravdivých nebo zkreslených údajů v neprospěch obviněného. Konstatoval, že poškozená byla přímým účastníkem jednání obviněného, vypovídala logicky a po zákonném poučení vypovídat pravdivě. Naproti tomu pokud svědkyně E. R. tvrdila, že poškozená měla mít obviněného stále ráda a pořád na něj čekat, soud pochopitelně takovou tezi nepřijal, pokud poškozená má v současné době již jiného partnera, se kterým žije ve společné domácnosti, a nemá žádný zájem na tom, aby čekala na obviněného, až vykoná uložený nepodmíněný trest odnětí svobody. Navíc na něj v minulosti za obdobné protiprávní jednání podala trestní oznámení. Odvolací soud se s názorem soudu nalézacího ztotožnil a doplnil, že poškozená zcela zjevně dává najevo, a to opakovaně, že o společný život s obviněným nestojí, přičemž u ní nelze shledat snahu se k obviněnému vracet či jakýkoliv motiv ublížit obviněnému či napadat E. R., bývalou družku obviněného. Odvolací soud připomněl též poznatky o jejím šetření pro rušení nočního klidu, veřejného pořádku či nabízení sexuálních služeb. Ani odvolací soud správně neshledal žádné pochybnosti o tom, že autorem zaslaných SMS zpráv je obviněný. Kromě toho, že tyto skutečnosti potvrdila poškozená H. S., soud ve vztahu k obsahu zpráv, specifickému pravopisu i způsobu vyjadřování poukázal na obdobnou formu komunikace obviněného s poškozenou z dřívějšího období, za které již byl obviněný pravomocně odsouzen (jak nalézací soud upozornil v návaznosti na jeho rozsudek ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 19 T 119/2017). Navíc podle zprávy Věznice XY byly v rámci prohlídek v prostorách věznice nalezeny mobilní telefony, a to v místech, kam měl obviněný přístup. Byť přímo u samotného obviněného mobilní telefon nalezen nebyl, měl možnost uskutečnit nedovolené telefonní hovory či zaslat SMS zprávy, jak plyne z jeho doznání, že prostřednictvím mobilních telefonů mařil výkon trestu odnětí svobody a nabídl ke zkoumání i SIM kartu, prostřednictvím které měl v únoru 2021 uskutečnit hovor s poškozenou. Dlouhodobě negativní vztah obviněného k poškozené správně soudy ilustrovaly též na základě další jeho předchozí trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 27/2015, v níž byl rozsudkem ze dne 9. 6. 2015 uznán vinným přečiny ublížení na zdraví, výtržnictví, porušování domovní svobody a zločinem vydírání, kterými poškozenou byla rovněž H. S.
16. Za daných okolností dovolací soud považuje argumentaci soudů nižších stupňů za správnou, dostatečně podrobnou a logickou. Má za to, že soudy věcně správně reagovaly na veškeré relevantní námitky obviněného (mj. též na otázku nahrávky telefonátu s poškozenou, během kterého jej poznala a jednoznačně identifikovala podle hlasu i tématu hovoru), jimiž se snažil znevěrohodnit usvědčující důkazy, a argumentačně zcela přiléhavě vyvracely dílčí tvrzení obviněného o odlišném průběhu skutkového děje, než ke kterému na podkladě provedeného dokazování dospěly. Skutkový závěr o pachatelství obviněného byl učiněn na základě přímého důkazu (výpovědi poškozené), který korespondoval s celou řadou důkazů nepřímých, jejich hodnocení soudy nevykazuje žádnou, natož extrémní vadu a rozhodně se pak nelze ztotožnit se závěrem dovolatele, že byl uznán vinným na základě důkazní nedostatečnosti.
17. Ve vztahu k námitce nedostatku odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů Nejvyšší soud zdůrazňuje, že není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pokud proti nim postaví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09, resp. ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 162/13, a ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 750/14). Přezkoumávaná soudní rozhodnutí pak takový ucelený argumentační systém, kterým je obhajoba obviněného vyvrácena, nepochybně skýtají. Za těchto okolností je lichou představa dovolatele, že odvolací soud byl povinen zabývat se každou jednotlivostí obsaženou v jeho odvolání. S oporou judikatorní praxe reprezentované zejména usneseními Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 31/12, ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. II. ÚS 583/13, a Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 6 Tdo 1417/2015, se odvolací soud při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu, a lze tedy v odvolacím řízení z důvodu stručnosti odkázat na podrobnou a přiléhavou argumentaci nalézacího soudu. Nicméně v projednávané věci se odvolací soud s podstatnou částí odvolacích námitek řádně a logicky vypořádal, explicitně na ně v odůvodnění svého rozhodnutí reagoval, proto nelze konstatovat, že se obhajobou obviněného nezabýval.
V. Způsob rozhodnutí
18. Dovolací soud tedy námitkám obviněného obsaženým v dovolání nepřisvědčil, neboť ač byly relevantně uplatněné, dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jimi naplněn nebyl. Dovolání obviněného M. K. jako zjevně neopodstatněné proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 9. 2022
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Pavel Göth