Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2022, sp. zn. 7 Tdo 1129/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.1129.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.1129.2022.1
sp. zn. 7 Tdo 1129/2022-147 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 14. 12. 2022 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. F. , nar. XY v XY, okres XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 8. 2022, sp. zn. 44 To 218/2022, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 Nt 2303/2022, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. F. odmítá . Odůvodnění: 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2022, č. j. 2 Nt 2303/2022-62, bylo obviněnému podle §99 odst. 5 tr. zákoníku přeměněno ochranné léčení sexuologické ve formě ambulantní uložené rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 1 T 130/2008, na ochranné léčení sexuologické formou ústavní. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal obviněný stížnost, kterou Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 8. 2022, č. j. 44 To 218/2022-83, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. 3. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Dovoláním se domáhá, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc jim vrátil k novému projednání a rozhodnutí. 4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a ve stručnosti sdělil, že obviněný dovoláním napadá rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. 5. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je vůbec v posuzované věci dovolání přípustné a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. 6. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Odstavec druhý uvedeného ustanovení pak obsahuje taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti kterým je dovolání přípustné, přičemž se jedná o: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání; b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn; c) usnesení o zastavení trestního stíhání; d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu; e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření; f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání; g) usnesení o schválení narovnání nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Vzhledem k tomu, že jde o výčet taxativní, dovolání nelze podat proti jinému než výše uvedenému rozhodnutí. 7. Je tudíž zřejmé, že usnesení soudu druhého stupně, který podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného proti přeměně ochranného léčení sexuologického formou ambulantní na ochranné léčení sexuologické formou ústavní, není rozhodnutím ve věci samé podle §265a tr. ř. Nemůže se přitom jednat ani o rozhodnutí ve smyslu ustanovení §265a odst. 2 písm. e) tr. ř., neboť nejde o rozhodnutí, jímž bylo uloženo ochranné opatření (tím byl již rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 1 T 130/2008), nýbrž o rozhodnutí, jímž došlo toliko k přeměně formy ochranného opatření (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 3 Tdo 1314/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 6 Tdo 250/2016; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 8 Tdo 50/2018; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 4 Tdo 259/2019, či usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 3951/14). 8. Proti napadenému rozhodnutí tedy není dovolání přípustné, a to i přesto, že v poučení usnesení soudu druhého stupně je nesprávně uvedena přípustnost dovolání. K tomu je namístě akcentovat, že nikdo nemůže být nadán více právy, než která mu poskytuje zákon. Proto, jestliže zákon umožňuje podat dovolání pouze proti určitému v zákoně vymezenému okruhu rozhodnutí, nemůže být toto právo rozšířeno pouhým nesprávným poučením v rozhodnutí soudu druhého stupně. 9. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť proti napadenému rozhodnutí není dovolání přípustné. 10. Pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že předchozí ručně psaná podání obviněného doručená soudu dne 12. 9. 2022 a 20. 9. 2022 Nejvyšší soud neposuzoval jako dovolání, neboť nebyla podána prostřednictvím obhájce obviněného v souladu s §265d odst. 2 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. ř.). V Brně dne 14. 12. 2022 JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. k) tr.ř.
Datum rozhodnutí:12/14/2022
Spisová značka:7 Tdo 1129/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.1129.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Důvod dovolání, že bylo rozhodnuto o uložení ochranného léčení
Ochranné léčení
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
§99 odst. 5 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:02/28/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-03-04