ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.3300.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 3300/2022-195
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Carolina Centrum s. r. o. , se sídlem v Praze 6 - Ruzyni, Drnovská 1112/60, identifikační číslo osoby 27955320, zastoupené JUDr. Tomášem Jírou, advokátem se sídlem v Praze, Vinohradská 3330/220, proti povinné HOTJET CZ s. r. o. , se sídlem v Bolaticích, Průmyslová 966/21, identifikační číslo osoby 27764290, zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 2/1, pro 363 132 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 34 EXE 3020/2021, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. srpna 2022, č. j. 66 Co 230/2022-160, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1) Ve shora uvedené věci Okresní soud v Opavě (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 8. 4. 2022, č. j. 34 EXE 3020/2021-139, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce vedené u soudní exekutorky Mgr. Zuzany Grosamové (dříve Sobíškové), Exekutorský úřad Praha 6, pod sp. zn. 180 EX 8046/21 za účelem uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 363 132 Kč podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2020, č. j. 15 Co 369/2019-302, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 11. 9. 2020, č. j. 15 Co 369/2019-309 (dále „exekuční titul“).
2) Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že exekučním titulem bylo povinné mimo jiné uloženo, aby oprávněné zaplatila částku 544 698 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od 1. 1. 2014 do zaplacení s tím, že nyní exekvovaný závazek ve výši 363 132 Kč je povinna zaplatit oproti povinnosti oprávněné vydat povinné do tří dnů od právní moci rozsudku 2 ks tepelných čerpadel značky HOTJET 35s EVI (dále též „čerpadla“). Ačkoli k předání čerpadel mělo na základě mimosoudního jednání účastnic dojít dne 19. 11. 2020, povinná uvedené věci nepřevzala z důvodu jejich zničení. Oprávněná proto dne 23. 12. 2020 podala u Okresního soudu v Uherském Hradišti návrh na složení dvou exekučním titulem označených čerpadel do soudní úschovy a soud návrh akceptoval usnesením ze dne 26. 8. 2021, č. j. 41 Sd 34/2020-80 (pravomocným dne 28. 9. 2021); tím oprávněná doložila svou připravenost ke splnění vzájemné povinnosti. Mezi účastnicemi je nesporné, že do soudní úschovy byla přijata „táž tepelná čerpadla, která byla předmětem jejich kupní smlouvy z roku 2011 a sporu vedeného (…) pod sp. zn. 125 C 62/2014“ u soudu prvního stupně. Ze skutkových zjištění v nalézacím řízení jednoznačně vyplynulo, že „k havárii a poškození“ čerpadel došlo již 30. 10. 2012, takže tuto okolnost bylo možné zohlednit pouze v předcházejícím (a nikoli exekučním) řízení, v němž by nemožnost synallagmatického (vzájemného) plnění vedla k zamítnutí žaloby. Výrok exekučního titulu rovněž nezahrnuje podmínky či konkrétní parametry (vlastnosti, funkčnost či vady) ve vztahu k vydávaným věcem, tudíž posuzovaná exekuce je vedena na podkladě řádného a vykonatelného exekučního titulu.
3) Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 8. 2022, č. j. 66 Co 230/2022-160, k odvolání povinné usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Citoval (krom dalšího) ustanovení §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), a aproboval závěry soudního stupně ohledně oprávněnou splněné vzájemné povinnosti (složením čerpadel do soudní úschovy), v důsledku čehož je návrh povinné na zastavení exekuce nedůvodný. Doplnil, že „smyslem a účelem exekučního řízení není řešit nároky vyplývající z (případně nepříznivého) aktuálního stavu předmětných věcí“.
4) Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud „nebyly řešeny a vyřešeny“, a to:
A/ zda je v exekučním řízení přípustné „aplikovat normy hmotného práva, vyžadují-li to procesní okolnosti případu“ ,
B/ zda je v exekučním řízení přípustné „provádět dokazování týkající se skutkového stavu v návaznosti na zjišťování otázek hmotného nebo procesního práva, pokud tyto otázky bezprostředně souvisejí s vykonatelností či nevykonatelností exekučního titulu“ ,
C/ zda se jedná o odkládací podmínku v hmotněprávním smyslu, ukládá-li exekuční titul jedné straně povinnost k úhradě konkrétní částky proti povinnosti druhé strany k vydání určité věci ,
D/ zda je exekuční soud povinen zabývat se námitkou povinného k finančnímu plnění, že jeho povinnost je podmíněna vydáním věci v držení druhé strany, která zanikla, a v této souvislosti zkoumat, zda věc existuje či nikoli ,
E/ za „jaký okamžik lze de lege považovat zánik věci“ ,
F/ zda v případě zániku věci, která měla být podle exekučního titulu vydána, „lze na situaci nahlížet jako na zánik, nesplnění podmínky či jako na zánik povinností vázaných na podmínku, která zůstala nenaplněna a zjevně naplněna již být nemůže“ (zda je exekuční titul v této části nevykonatelný), a
G/ jakou povahu má složení věcí do soudní úschovy z hlediska §43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“) .
5) Dovolatelka v podrobnostech uvedla, že obsahuje-li exekuční titul podmínku, je nutné v exekučním řízení aplikovat „normy hmotného práva upravující podmínku“ (v posuzované věci §548 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014). Plyne-li otázka hmotného práva z exekučního titulu, je taková aplikace nezbytná vždy, stejně jako zjišťování skutkového stavu pro zodpovězení základních otázek exekučního řízení, např. zda je exekuční titul vykonatelný či nikoli. Vyjádřila dále názor, že existence věci je spojena s její funkčností. Zničením věci (její nefunkčností) dochází k zániku povinnosti na podmínku vázanou (v předmětné věci by se jednalo o zmaření podmínky ze strany oprávněné, která provedla neodbornou demontáž čerpadel a nešetrně je uskladnila). Složení věcí do soudní úschovy vytváří vyvratitelnou právní domněnku, takže tvrdí-li povinná, že uschované věci zanikly (ztrátou funkčnosti), exekuční soudy se takovou námitkou měly zabývat. Z těchto důvodů by podle návrhu dovolatelky měl Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6) K dovolání se vyjádřila oprávněná tak, že podmínka plynoucí z exekučního titulu (vydání čerpadel) byla doložena rozhodnutím soudu o přijetí věcí do úschovy, což je v souladu s §43 odst. 2 ex. řádu. Čerpadla byla odborně demontována a řádně uskladněna (na paletách), existují a jsou v pořádku v soudní úschově. Námitka vadnosti či nefunkčnosti čerpadel představuje samostatný právní nárok, který je třeba uplatnit v nalézacím řízení.
7) Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz §36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání není přípustné (§237 o. s. ř.).
8) Podle §43 odst. 1 ex. řádu jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle §43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
9) Podle §43 odst. 2 ex. řádu v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka nebo že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
10) Podle §290 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále „z. ř. s.“), lze u soudu složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku.
11) Z obsahu soudních spisů plyne, že v posuzované věci obsahuje exekuční titul povinnost dovolatelky zaplatit vymáhanou částku oproti povinnosti oprávněné vydat specifikovaná tepelná čerpadla, takže nelze pochybovat o uložené vzájemné povinnosti oprávněného ve smyslu §43 odst. 1 ex. řádu, ve vztahu k níž oprávněná doložila splnění povinnosti (nezbytné pro vykonatelnost exekučního titulu) nerozporovaným složením věcí do soudní úschovy (usnesením soudu o přijetí věcí do soudní úschovy, tj. předložením listiny vydané státním orgánem ve smyslu §43 odst. 2 ex. řádu), a to v souladu se zákonným účelem takového institutu (viz §290 z. ř. s., srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 1524/2008). Je tak zřejmé, že na řešení předložených otázek dovolatelky ad C), F) a G) napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí, případně u otázky ad G) je povaha soudní úschovy řešena ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (v souladu se zákonným účelem úschovy), takže dovolatelkou zvoleným hlediskem nelze přípustnost dovolání založit.
12) Za situace, kdy námitky dovolatelky nerozporují skutečnost, že Okresní soud v Uherském Hradišti přijal do soudní úschovy fyzicky existující věci určené exekučním titulem (na základě pravomocného usnesení ze dne 26. 8. 2021, č. j. 41 Sd 34/2020-80) a že se jednalo o čerpadla poškozená (v říjnu 2012) již před vydáním exekučního titulu, nelze přípustnost dovolání prosadit ani prostřednictvím výrazně generalizovaných otázek ad A), B), D) a E). Vady nalézacího řízení (byť by i existovaly) se totiž do exekučního řízení nepřenášejí a exekuční soud se jimi zabývat nemůže (z řady rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 935/2007), správnost exekučního titulu nelze v exekučním řízení přezkoumávat (z mnoha rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, publikované pod číslem 4/2000 Sb. rozh. obč.) a přípustnost dovolání nelze konstruovat na základě skutkových námitek (z mnoha rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). Případné nároky plynoucí z odpovědnosti za vady vydaných čerpadel není možné řešit v poměrech exekučního řízení, z čehož je zřejmé, že takovými námitkami nelze zpochybnit vykonatelnost předmětného podmíněného exekučního titulu a dosáhnout zastavení exekuce.
13) Dovolací soud z uvedených důvodů dovolání povinné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
14) O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 2. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu