ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.999.2023.1
sp. zn. 20 Cdo 999/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné B.G.M. holding a. s. , se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Žernovská 1316/6, identifikační číslo osoby 43873871, zastoupené Mgr. Ing. Janou Adamcovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Žernovská 1316/6, proti povinnému J. Ch. , narozenému XY, bytem v XY, pro 2 296 895 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, Exekutorský úřad Kutná Hora, pod sp. zn. 192 EX 991/22, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2022, č. j. 15 Co 381/2022-26, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2022, č. j. 15 Co 381/2022-26, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1/ Ve shora označené věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 6. 12. 2022, č. j. 15 Co 381/2022-26, k odvolání oprávněné společnosti změnil část výroku I. usnesení soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, Exekutorský úřad Kutná Hora (dále „exekutorka“), ze dne 7. 10. 2022, č. j. 192 EX 991/22-9, tak, že exekuční návrh zamítl ohledně smluvních pokut ve výši 0,1% denně z částky 2 500 000 Kč od 1. 3. 2017 do 7. 3. 2019, z částky 2 448 720 Kč od 8. 3. 2019 do 8. 4. 2019, z částky 2 397 440 Kč od 9. 4. 2019 do 20. 5. 2019, z částky 2 347 440 Kč od 21. 5. 2019 do 23. 7. 2019 a z částky 2 296 895 Kč od 24. 7. 2019 do 26. 9. 2022.
2/ Odvolací soud zdůraznil, že rozhodoval pouze v rozsahu podaného odvolání, namítala-li oprávněná, že exekuční titul ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sepsaného jménem notáře v Praze Mgr. Václava Vody notářskou kandidátkou Mgr. Evou Královou dne 14. 12. 2016 pod č. j. NZ 2348/2016, N 1900/2016 (dále „exekuční titul“ nebo „notářský zápis“), je v části týkající se smluvních pokut materiálně vykonatelný s odvoláním na přednost výkladu projevu vůle a na smluvní autonomii.
3/ Odvolací soud dospěl ke změně odvoláním napadeného usnesení exekutorky z důvodu, že exekutorka vydala „z procesního hlediska nesmyslné rozhodnutí, neboť exekuční návrh nelze zastavit“. Exekutorce pokynem uložil, aby exekuční návrh zamítla v rozsahu soudem uvedeném. Konstatoval, že exekutorce udělený pokyn „považuje za správný a přiléhavě odůvodněný odkazem na příslušnou judikaturu“, proto „pro stručnost odůvodnění vlastního rozhodnutí na něj (…) odkazuje“.
4/ Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že se odvolací soud při řešení otázky „materiální vykonatelnosti části exekučního titulu …) týkající se smluvních pokut“ odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (s odkazem na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „o. s. ř.“). K tomuto předpokladu přípustnosti dovolání označila a dílem citovala usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2017, sp. zn. 21 Cdo 5224/2016, ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 20 Cdo 1643/2013, ze dne 14. října 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016, rozsudek ze dne 26. listopadu 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, a rozsudek ze dne 29. ledna 2019, sp. zn. 23 Cdo 802/2017, jakož i nálezovou judikaturu Ústavního soudu (nálezy ze dne 3. srpna 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10, ze dne 14. března 2012, sp. zn. III. ÚS 3660/11, a ze dne 23. října 2014, sp. zn. III. ÚS 3347/12). Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5/ Povinný se k dovolání nevyjádřil.
6/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání oprávněné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz §36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je v předestřené otázce přípustné (§237 o. s. ř.), zároveň i opodstatněné.
7/ Primárně nelze pochybovat o tom, že se zřetelem k výsledku odvolacího řízení, který zamítnutím exekučního návrhu dovolatelce zapověděl vykonatelnost notářského zápisu (exekučního titulu) v rozsahu dovoláním napadených a shora specifikovaných smluvních pokut, je dovolatelkou ohlášená otázka otázkou ve smyslu §237 o. s. ř. rozhodnou, zároveň opatřenou zákonným hlediskem přípustnosti dovolání. V dané souvislosti je na dovolacím stupni otevřeno přezkoumání vad řízení, včetně těch, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, s odkazem na znění §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř.
8/ Z ustanovení §157 odst. 2 o. s. ř. plyne pro soud povinnost v odůvodnění meritorního rozhodnutí (jímž v posuzované věci je napadené usnesení, srov. dále §167 odst. 2 o. s. ř.) přesvědčivě vyložit (mimo jiné), které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Opomene-li se soud v odůvodnění náležitě vypořádat se všemi námitkami významnými pro posouzení správnosti rozhodnutí ve věci, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. února 2011, sp. zn. 28 Cdo 4634/2010). Dovolací soud sice nevylučuje, že případné vypořádání konkrétních opětovně vznesených námitek lze v zásadě provést i odkazem na dřívější pravomocné rozhodnutí, v němž již byly jako předběžná otázka posuzovány a nebyly shledány důvodnými, a že soud z tohoto předchozího rozhodnutí při jejich opakovaném posouzení vychází (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn. 31 Cdo 2740/2012, uveřejněné pod číslem 82/2014 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. 32 Cdo 578/2016). I za takových okolností je však třeba v dalším navazujícím rozhodnutí uvést, jaké konkrétní námitky již byly dříve jako předběžné otázky ve kterém konkrétním rozhodnutí a s jakým výsledkem posouzeny, jakož i ve stručnosti sdělit, proč soud nemá důvod se od jejich dřívějšího řešení odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2020, sp. zn. 20 Cdo 1715/2020).
9/ Absence řádného a přezkoumatelného odůvodnění právního posouzení věci odvolacím soudem znemožňuje dovolacímu soudu hodnotit jeho správnost a řízení tak trpí vadou, která ve svých důsledcích může porušovat ústavně zaručené právo na soudní ochranu uvedené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12. října 1998, sp. zn. IV. ÚS 304/98).
10/ V posuzované věci odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení sice z procesního hlediska stručně vysvětlil, proč přistoupil ke změně výroku usnesení exekutorky, avšak předestřenou právní otázkou, tj. materiální vykonatelností notářského zápisu, se nikterak nezabýval, tudíž se s odvolacími námitkami oprávněné nevypořádal, a to za situace, kdy jejímu exekučnímu návrhu nevyhověl. V tomto ohledu nemůže postačovat odkaz odvolacího soudu na jeho pokyn adresovaný exekutorce ve smyslu §43a odst. 6 ex. řádu, který není rozhodnutím. Podle ustálené rozhodovací praxe je procesně tolerováno, aby odvolací soud v případě replikovaných námitek účastníka řízení a opakovaného přezkoumávání věci odkázal na dřívější (pravomocná) rozhodnutí, případně aby alespoň vyložil, které skutkové a právní závěry přezkoumávaného rozhodnutí sdílí. Posuzovaný případ ve všech relevantních aspektech umožňujících uvedený postup (tj. koncept úsporného odůvodnění rozhodnutí ve věci samé) nepředstavuje.
11/ Protože zjištěná vada řízení napadené usnesení zatěžuje nepřezkoumatelností a může ve fázi zahájení exekuce mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud - nemaje podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí - usnesení odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. ruší a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2 o. s. ř.), v němž je odvolací soud povinen zabývat se vznesenými námitkami oprávněné a následně vydat řádně odůvodněné rozhodnutí.
12/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud (soudní exekutor) rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o těchto nákladech bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu