ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.3103.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 3103/2023-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně SUOPELOS s.r.o. , IČO 27845541, se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, zastoupené Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, proti žalovanému P. P. , zastoupenému Mgr. Evou Veltrubskou, advokátkou se sídlem v Kladně, Pekařská 658, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 10 C 41/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 28 Co 82/2023-114, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Kladně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 1. 2023, č. j. 10 C 41/2022-67, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, vše v katastrálním území a obci XY (výrok I), tuto nemovitou věc přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do 3 měsíců od právní moci rozsudku na vypořádání spoluvlastnického podílu 500 000 Kč (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV).
2. Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 18. 5. 2023, č. j. 28 Co 82/2023-114, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III tak, že lhůtu k plnění určil na 3 dny od právní moci rozsudku, ve výrocích I, II a IV rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II a III).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále i „dovolatelka“) včasné dovolání.
4. V dovolání uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a že otázkou hmotného nebo procesního práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, je otázka aplikování zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jeho prováděcích předpisů (zejm. vyhláška č. 603/2022 Sb., o výkonu znalecké činnosti) a zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, na posudky vyhotovené pro účely řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
5. Odvolacímu soudu vytýkala, že vyšel při svém rozhodnutí ze znaleckého posudku Ing. Josefa Kalouse č. 2823-31/2022, přestože znalec oceňované nemovitosti podhodnotil, když nezohlednil růst cen nemovitých věcí, jeho znalecký posudek nesplňuje požadavky kladené na posudky zákonem o oceňování majetku, neboť za stávající úpravy nelze při určení obvyklé ceny vycházet z inzerovaných nabídek, ale jen ze zrealizovaných prodejů, a při stanovení obvyklé ceny stavby nezohlednil pozemek či vedlejší stavby.
6. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
7. Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
9. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz ). K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , dostupné na nalus.usoud.cz), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
10. Posouzení formálních náležitostí dovolání stanovených zákonem č. 99/1063 Sb., občanský soudní řád, a to včetně řádného vymezení otázky přípustnosti dovolání, není ze strany Nejvyššího soudu přepjatým formalismem, ale zákonem stanoveným postupem (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 , či stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ).
11. Žalobkyně sice v dovolání zmínila „otázku hmotného nebo procesního práva, která nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu řešena“, konkrétní právní otázku dosud dovolacím soudem neřešenou však nevymezila. Vymezení přípustnosti dovolání jen tím, že jde o otázku aplikování konkrétních právních předpisů na posudky vyhotovené pro účely určitého typu řízení, je zcela nedostatečné. Neřešenou právní otázku, kterou má dovolatelka na mysli, a ani to, zda jde o otázku práva hmotného nebo procesního, nelze dovodit ani z dovolatelkou vytýkaných nedostatků znaleckého posudku.
12. Je třeba dodat, že stanovení obvyklé ceny tvořící základ pro určení výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje otázku skutkovou, nikoliv právní. Námitka, že soud při stanovení ceny obvyklé chybně akceptoval nesprávné závěry podávající se ze znaleckého posudku, představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, které přípustnost dovolání založit nemůže (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 326/2016).
13. Dovolání žalobkyně postrádá řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.). Vady dovolání nebyly ve lhůtě ( §241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny, jde o vady, která brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
14. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2023
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu