ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.2614.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 2614/2023-323
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudkyň JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobkyně Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. , se sídlem v Teplicích, Přítkovská 1689, identifikační číslo osoby 49099451, proti žalovanému J. H. , o zaplacení 68 607,10 Kč, o žalobách na obnovu řízení proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, č. j. 3 Co 58/2020-229, a ze dne 4. 2. 2021, č. j. 3 Co 59/2020-232, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2023, č. j. 3 Co 36/2022-287, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 5. 2023, č. j. 3 Co 36/2022-287, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2022 č. j. 21 Co 240/2009-271, kterým byly odmítnuty žaloby na obnovu řízení ze dne 19. 5. 2021 proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, č. j. 3 Co 58/2020-229, a ze dne 4. 2. 2021, č. j. 3 Co 59/2020-232, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Zmíněnými usneseními Vrchního soudu v Praze, proti nimž byly žalovaným podány žaloby na obnovu řízení, přitom bylo rozhodnuto o potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí dřívější žalovaným podané žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení (č. j. 3 Co 58/2020-229) a o potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení o jiné dříve žalobcem podané žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení (č. j. 3 Co 59/2020-232).
Proti usnesení Vrchního soudu ze dne 4. 5. 2023 podal žalovaný včasné dovolání (obsahující též námitku podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který věc rozhodoval) a též další žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
Podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
Podle §9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
Jelikož při podání dovolání nebyl žalovaným zaplacen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích) vyzval Nejvyšší soud žalovaného usnesením ze dne 20. 9. 2023, č. j. 23 Cdo 2614/2023-307 (doručeným žalovanému dne 3. 10. 2023) podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil jej o následcích jeho včasného nezaplacení. Žalovaný ve stanovené lhůtě (ani doposud) soudní poplatek za dovolání neuhradil, nýbrž toliko elektronickým podáním ze dne 26. 9. 2023 (doplněným písemným podáním) vznesl námitku podjatosti soudců senátu 23 Cdo Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Hany Poláškové Wincorové odůvodněnou tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podávám objektivně důvodný podnět.“ S totožným odůvodněním pak žalobce v reakci na obdrženou výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání dalším podáním (ze dne 13. 10. 2023) vznesl námitku podjatosti předsedy senátu 23 Cdo Mgr. Jiřího Němce. Současně v podání požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení „na základě zcela zásadní změny rozhodných skutečností“ (blíže nijak nekonkretizované) s tím, že „je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalovanému – dovolateli mohla vzniknout újma, protože bez své viny nemohl a nemůže zaplatit ... soudní poplatek z předmětného dovolání ve výši 4 000 Kč …“ (opět bez jakékoliv bližší konkretizace důvodů).
Podáním dovolání vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. §7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalovaný nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván Nejvyšším soudem. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Dovolací soud přitom nepřihlížel k žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků (resp. též o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení), neboť má za nepochybné, že záměrem jeho počínání při podání této žádosti je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup žalovaného ve shodě s §2 a 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016; rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti dostupná na https://nalus.usoud.cz , rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na https://www.nsoud.cz ). K zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle §41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016]. O obdobných opakovaných blíže neodůvodněných žádostech žalovaného již bylo rozhodováno v předchozím průběhu řízení, přičemž je zjevné, že v případě žalob na obnovu řízení (o nichž bylo rozhodováno dovoláním napadeným usnesením) jde o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (jde o žaloby na obnovu řízení proti rozhodnutím odvolacího soudu, kterými zjevně nebylo rozhodnuto ve věci samé – srov. §228 odst. 1 o. s. ř.) a že s takovou žádostí proto nemůže být žalobce úspěšný (srov. §138 o. s. ř.). Pro závěr, zda se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).
Stejně tak Nejvyšší soud nepřihlížel k námitkám podjatosti vzneseným vůči členům senátu 23 Cdo Nejvyššího soudu. Žalovaným takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, tj. konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, ale pouze zcela vágní formulace o „vědomém páchání a krytí velmi závažných zločinů“. Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný ve věci reaguje obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí všech stupňů soudů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany [srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod č. 46/2012 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 510/2021, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3182/2022, a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022]. Uvedené platí i s přihlédnutím k §6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým žalovaný přistupuje k využití svých procesních práv, jak je zjevné z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu (zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním velkého množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2023
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu