ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.1944.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 1944/2023-248
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po J. K., zemřelé dne 8. srpna 2019, posledně bytem v XY, za účasti D. K., narozeného dne XY, bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 22 D 833/2019, o odvolání D. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. září 2021 č.j. 10 Co 265/2021-207, takto:
I. Řízení o odvolání D. K. se zastavuje .
II. D. K. nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
D. K. podal (k poštovní přepravě) dne 23.12.2021 ke sp. zn. 22 D 833/2019 „žádost o zrušení usnesení, nová skutečnost exekutorský zákon“, která byla adresována a (následně dne 27.12.2012 doručena) Krajskému soudu v Ostravě. K výzvě Okresního soudu v Bruntále ze dne 3.6.2022 č.j. 22 D 833/2019-230 D. K. upřesnil, že „šlo o odvolání“ a že „se odvolával proti usnesení č.j. 10 Co 265/2021-207“.
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že odvoláním D. K. je napadeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.9.2021 č.j. 10 Co 265/2021-207, které je rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího. Proti takovému rozhodnutí však zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci samé nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2002 sp. zn. 21 Cdo 2036/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2010 sp. zn. 29 Cdo 3047/2010).
Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jeho důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2001 sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod č. 85 v časopise Soudní judikatura, ročník 2001).
Protože zde není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání D. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.9.2021 č.j. 10 Co 265/2021-207, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání D. K. zastavil (§243b, §104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 7. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu