ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.3729.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 3729/2023-126
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B. proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o přivolení k zásahu do integrity zletilého – umožnění euthanasie, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 18 C 174/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. září 2023 č.j. 22 Co 174/2022-118, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 27.9.2023 č.j. 22 Co 174/2022-118 k odvolání žalobce potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17.7.2023 č.j. 18 C 174/2022-112, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21.12.2023 č.j. 22 Co 321/2022-90 z důvodu nedostatku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce (opět nezastoupen advokátem) dovolání.
Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“); to podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Protože z dovolání nevyplývá, že by žalobce byl jako dovolatel právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání, je zřejmé, že dovolatel (ani v tomto dovolacím řízení) zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení nesplnil.
Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatel nebyl vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak ve shodných sporech byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatel si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.12.2016 sp. zn. 30 Cdo 5518/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2017 sp. zn. 30 Cdo 624/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2019 sp. zn. 30 Cdo 4355/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.9.2020 sp. zn. 25 Cdo 2648/2020 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2022 sp. zn. 30 Cdo 21/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8.8.2013 sp. zn. II. ÚS 2291/13 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11.5.2022 sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatele nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo.
Dovolatel neuhradil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.3.2012 sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zjevné, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatele postrádá jakýkoli praktický smysl. Nejvyššímu soudu je z rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, v nichž po žalované České republice požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, případně – tak jako v projednávané věci – požaduje umožnění euthanasie, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu (případně jiné požadavky) uplatňuje, a omezuje se na proklamace o „zločineckém režimu“, „státních zločincích“, „ochraně bohatých zlodějů a zločinců“ a podobně. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět vesměs zjevně bezúspěšné.
Závěr, že takové dlouhodobé a cílené počínání lze označit za obstrukční a sudičské, učinil Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12.2.2009 sp. zn. III. ÚS 480/06 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27.10.2011 sp. zn. III. ÚS 2791/08), jakož i Nejvyšší soud, a to nejen v obecné poloze (např. v usnesení ze dne 27.9.2016 sp. zn. 30 Cdo 1417/2016), nýbrž i konkrétně ve vztahu k osobě žalobce (např. v usnesení ze dne 20.1.2017 sp. zn. 30 Cdo 5655/2016, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 28.3.2017 sp. zn. IV. ÚS 713/17).
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27.9.2023 č.j. 22 Co 174/2022-118 pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle ustanovení §243c odst. 3 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D.
předseda senátu