ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.1691.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 1691/2023-232
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: AAAAA (pseudonym) , narozená dne XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Jiřím Šabršulou, advokátem se sídlem Jiřího z Poděbrad 1212, Uherské Hradiště, proti žalované: M. š. U. B., XY, okres XY , IČO XY, se sídlem XY, zastoupená Mgr. Jiřím Horňákem, advokátem se sídlem Vlhká 194/25, Brno, o 98.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 166/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 5. 1. 2023, č. j. 58 Co 21/2022-188, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.438 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Jiřího Horňáka.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 5. 1. 2023, č. j. 58 Co 21/2022-188, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 16. 7. 2021, č. j. 6 C 166/2020-127, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 98.000 Kč s příslušenstvím, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy obou stupňů neshledaly důvodným nárok na náhradu újmy na zdraví sestávající z bolestného ve výši 45.000 Kč, z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 50.000 Kč a z náhrady nákladů na znalecký posudek ve výši 3.000 Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu §237 o. s. ř. spatřuje v tom, že rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, konkrétně odpovědnosti za škodu způsobenou mladistvé osobě osobou provádějící činnost na základě školského zákona, která není uvedena v §391 zákoníku práce.
Žalovaná ve vyjádření navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl jako nepřípustné, popř. dovolání zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je správné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 32 Odo 747/2002, a ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3238/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2974/2010). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. provedené s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018).
Žalobkyně v řízení uplatňovala celkem tři samostatné nároky (bolestné, odškodnění za ztížení společenského uplatnění a nárok na náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku), z nichž ani jeden nepřesahuje částku 50.000 Kč (musí se přitom jednat o částku tuto hranici přesahující, samotná částka 50.000 Kč k přípustnosti dovolání nepostačuje – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 973/2019). Dovolání je tedy podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. objektivně nepřípustné.
Na tom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy (bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo) o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 28. 7. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu