Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.03.2023, sp. zn. 26 Nd 116/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.116.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.116.2023.1
sp. zn. 26 Nd 116/2023-43 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd. , se sídlem 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, proti povinným 1/ J. H. , narozenému XY, a 2/ J. H. , narozenému XY, oběma bytem XY, o provedení exekuce, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 29/2021, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2022, č. j. 4 Co 4/2022-15, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Hana Tichá, JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 218/2023. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 19. listopadu 2021, č. j. 16 C 29/2021-6, odmítl žalobu pro zmatečnost ze dne 31. května 2021, jíž podali povinní proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2021, č. j. 3 Co 141/2020-258 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.). K odvolání povinných Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3. května 2022, č. j. 4 Co 4/2022-15, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. o odmítnutí žaloby pro zmatečnost a změnil v nákladovém výroku II. tak, že o nákladech řízení se nerozhoduje. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podali povinní (dovolatelé) dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 218/2023 a rozhodovat o ní přísluší podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 senátu občanskoprávního a obchodního kolegia složenému ze soudců JUDr. Hany Tiché, JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra. Podáním ze dne 14. února 2023 dovolatelé vznesli námitku podjatosti zmíněných soudců soudního oddělení č. 25 Nejvyššího soudu odůvodněnou konstatováním, že „je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny…“. Soudci JUDr. Hana Tichá, JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah. Podle §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 byla pak věc předložena k rozhodnutí senátu 26 Nd. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 30. srpna 2017, sp. zn. 27 Nd 256/2017 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. října 2017, sp. zn. IV. ÚS 3049/17/). „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014). V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců. Z jejich vyjádření totiž vyplývá, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení. Takové okolnosti pak nevyplývají ani z obsahu spisu a ostatně je neuvádějí ani dovolatelé v podání, jímž námitku podjatosti vznesli. Pro úplnost zbývá dodat, že pochybnost o nepodjatosti uvedených soudců nemůže založit obecné tvrzení, že v této či jiné věci (jiných věcech) jsou „vědomě páchány velmi závažné zločiny“ . Okolnosti odůvodňující vyloučení soudců se totiž musí týkat právě těch soudců, jež mají danou věc skutečně projednávat. Nadto nelze přehlédnout, že důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, nemůže spočívat v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz §14 odst. 4 o. s. ř.). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Hana Tichá, JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 3. 2023 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/14/2023
Spisová značka:26 Nd 116/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.116.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 o. s. ř.
§16 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/03/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-06