ECLI:CZ:NS:2023:27.ND.341.2023.1
sp. zn. 27 Nd 341/2023-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala, v právní věci žalobců a) R. L. , narozeného XY, bytem XY, a b) P. L. , narozené XY, bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Adamem Batunou, advokátem, se sídlem v Praze, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, proti žalované PERFECT RAPTOR s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Na Folimance 2155/15, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 02030641, zastoupené Mgr. Karlem Belatkou, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1934/12, PSČ 586 01, o zaplacení 130.000 Kč s příslušenstvím a 110.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 45 C 290/2022, o návrhu na delegaci, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 45 C 290/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 9. 12. 2023 se žalobci domáhají na žalované zaplacení částky 130.000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody vzniklé v souvislosti se smlouvou o dílo ze dne 30. 4. 2021 a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 110.000 Kč s příslušenstvím.
[2] Podáním ze dne 15. 3. 2023 vznesla žalovaná námitku místní nepříslušnosti soudu, „neboť z obsahu žaloby je zřejmé, že předmětem je smlouva o dílo, které mělo být zhotovováno na nemovitosti žalobců, která se nachází v okrese XY, a tedy místně příslušným k projednání této věci by měl být Okresní soud v Jihlavě“.
[3] Usnesením ze dne 18. 4. 2023, č. j. 45 C 290/2022-30, Obvodní soud pro Prahu 2 námitku místní nepříslušnosti zamítl.
[4] K tomu uvedl, že „příslušnost místa polohy nemovité věci ( forum rei sitae ) podle §88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se uplatní v řízeních, kde jde o samotnou existenci práva k nemovité věci, jeho trvání a zánik nebo se jej bezprostředně týká“ (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 4. 1996, sp. zn. IV. ÚS 312/95 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2008, sp. zn. III. ÚS 474/08). „Naproti tomu tam, kde jsou předmětem řízení práva a povinnosti vyplývající z práva k nemovité věci, řídí se místní příslušnost obecnými ustanoveními.“
[5] Dne 24. 4. 2023 podala žalovaná návrh na delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. Svůj návrh odůvodnila tím, že „ existují okolnosti, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než ze zákona příslušným soudem“ a odkazujíc na svoji předchozí námitku zdůrazňuje nutnost objasnění věci ohledáním na místě a vypracování znaleckých posudků.
[6] Žalobci s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě nesouhlasí.
[7] Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
[8] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. rozh. obč.
[9] K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do tohoto ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 30 Nd 399/2015).
[10] Nejvyšší soud dospěl k závěru, podle něhož v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.
[11] Okolnosti, které žalovaná uvedla na podporu svého návrhu, neodůvodňují změnu místně příslušného soudu, neboť sídlo žalované, jakož i sídlo právního zástupce žalobců se nachází v Praze. Ani skutečnost, že bylo dílo podle smlouvy prováděno v obvodu Okresního soudu v Jihlavě není natolik výjimečná, aby v ní bylo možné spatřovat důvod pro delegaci vhodnou. Případné úkony, které by nemohly být provedeny soudem místně příslušným, lze provádět soudem dožádaným (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 21 Nd 74/2018 nebo ze dne 22. 11. 2021, sp. zn. 27 Nd 522/2021).
[12] Okolnosti uváděné žalovanou tudíž neodůvodňují přikázání věci jinému soudu. Řečené platí tím spíše, že žalobci s navrhovanou delegací nesouhlasí (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 21 Nd 260/2015, ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Nd 119/2017, či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 27 Nd 207/2017).
[13] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 se nepřikazuje podle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Jihlavě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 7. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu