ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.1771.2023.1
sp. zn. 28 Cdo 1771/2023-101
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: P. B. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalovaným: 1) Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , IČO 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, a 2) M. D., IČO XY, soudní exekutorka se sídlem v XY, o 5 965 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 390/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2022, č. j. 62 Co 289/2022-53, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 2. 9. 2022, č. j. 62 Co 289/2022-53, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 7. 6. 2022, č. j. 60 C 390/2021-32, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému. Soudy takto rozhodly v řízení, v němž se žalobce domáhá vůči žalovaným náhrady škody a nemajetkové újmy.
2. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že jde o otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou, „zda je soud oprávněn v případě rozhodování o místní příslušnosti provést volbu místně příslušného soudu namísto žalobce“. Dovolatel současně nepovažuje Obvodní soud pro Prahu 2 (jeho soudce) za nestranný a nezávislý a s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 47/2003 namítá, že jelikož se domáhá i náhrady za způsobenou zdravotní a psychickou újmu, je vedle obecného soudu žalovaných příslušným rovněž soud podle §87 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen – „o. s. ř.“).
3. Nejvyšší soud dovolání neshledal přípustným (§237 o. s. ř.).
4. Okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti na výběr dané podle §87 písm. b) o. s. ř. soud zkoumá z údajů obsažených v žalobě, neboť jiný pramen v době zahájení řízení nemá k dispozici (srov. např. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 22. 1. 1975, sp. zn. 1 Cz 6/75, uveřejněné pod č. 29/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1136/2017, a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 96/04). Žalobce ovšem v projednávané věci v žalobě neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že ke skutečnosti, v níž spatřuje právo na uplatňovanou náhradu škody a nemajetkové újmy, jež mu měla vzniknout „nepravdivými tvrzeními žalovaných v průběhu trestního řízení vedeného před Okresním soudem v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 159/2011“, došlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9. Za těchto okolností nelze závěru odvolacího soudu, že místně příslušným je obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, ničeho vytknout. Nejedná se přitom ani o věc v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou a Nejvyšší soud neshledal v argumentaci dovolatele dostatečný potenciál k tomu, aby věc posoudil po právní stránce jinak než v dosavadní judikatuře.
5. Námitka dovolatele ohledně možné podjatosti soudců soudu, jemuž byla věc postoupena, rovněž nezakládá přípustnost dovolání, neboť případná nedůvěra žalobce v soud prvního stupně nemůže být při určení místní příslušnosti zohledněna, když pro posouzení místní příslušnosti stanoví zákon objektivní a jednoznačná pravidla v §84 až §89a o. s. ř., která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak je třeba postupovat podle ustanovení §14 a násl. o. s. ř. o vyloučení soudců a přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 32 Nd 56/2018).
6. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
7. Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 7. 2023
Mgr. Zdeněk Sajdl v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Jana Ševčíková