ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.1777.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 1777/2023-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v exekuční věci oprávněného ČEZ Prodej, a.s. , se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem, se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 124, PSČ 440 01, proti povinné A. H. , narozené XY, bytem XY, pro částku 63 230,38 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 54/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2023, č. j. 2 Co 74/2022-34, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 8. září 2022, č. j. 16 C 54/2022-17, Krajský soud v Hradci Králové zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 10. května 2022, kterou povinná (A. H.) podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2022, č. j. 5 Co 7/2022-17.
2. K odvolání povinné Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem.
4. Nejvyššímu soudu je ze své činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 17. května 2023, sp. zn. 20 Cdo 1462/2023.
5. Dovolatelka nebyla soudem prvního stupně vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta či notáře a aby podala řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Nejvyšší soud ovšem opakovaně konstatuje, že dovolatelka si musí být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost nutně musí být známa z předchozích vedených řízení (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1462/2023). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13).
6. Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 3 věty třetí ve spojení s §241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), dovolací řízení zastavil.1.
2. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka podáním datovaným dne 27. června 2023 vznesla námitku podjatosti soudců senátu 29 Nejvyššího soudu, s tím, že „bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Obsah této námitky jinak tvořil jen opis textu §14 odst. 1 o. s. ř.
3. Takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 29 Nejvyššího soudu (tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům).
4. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2021, sp. zn. 29 Cdo 2397/2021). Uvedené platí i s přihlédnutím k §6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým dovolatelka přistupuje k využití svých procesních práv (viz odst. 4. shora). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
5. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu