ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.2168.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 2168/2023-286
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 00, o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2019, č. j. 55 Co 194/2019-134, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Co 194/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2021, č. j. 55 Co 194/2019-227, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2022, č. j. 5 Co 68/2022-254, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2021, č. j. 55 Co 194/2019-227, se zastavuje .
II. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2022, č. j. 5 Co 68/2022-254, se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 14. října 2021, č. j. 55 Co 194/2019-227, Městský soud v Praze zastavil řízení o žádosti žalobce (P. R.) o osvobození od soudních poplatků (bod I. výroku) a zastavil rovněž řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2019, č. j. 55 Co 194/2019-134 (bod II. výroku). Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).
2. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil bod II. výroku usnesení soudu prvního stupně (druhý výrok) a v bodě I. a III. výroku jej změnil tak, že se nerozhoduje o návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků, ani o náhradě nákladů řízení (první a třetí výrok).
3. Proti usnesením soudů obou stupňů podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání [§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)]. Součástí dovolání byla žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
4. Nejvyšší soud předesílá, že dovolání výslovně směřuje i proti usnesení soudu prvního stupně. K projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně však není dána funkční příslušnost soudu; Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ v tomto rozsahu bez dalšího zastavil podle §104 odst. 1 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i judikaturu na něj navazující, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2021, sp. zn. 27 Cdo 851/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2023, sp. zn. 27 Cdo 3132/2022, jež byla přijata ve věci téhož dovolatele).1.
2. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. září 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022).
3. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak podle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, ze dne 26. června 2019, sp. zn. 30 Cdo 1818/2019, ze dne 8. října 2019, sp. zn. 30 Cdo 3080/2019, ze dne 1. července 2020, sp. zn. 26 Cdo 1654/2020, ze dne 5. srpna 2020, sp. zn. 26 Cdo 1989/2020, nebo ze dne 29. října 2020, sp. zn. 33 Cdo 3224/2020). O žádostech dovolatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (z řad advokátů) podle §30 a §138 o. s. ř. bylo obecnými soudy v souvislosti s jednotlivými podáními dovolatele již mnohokrát rozhodováno (srov. např. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. března 2019, č. j. 28 C 83/2016-105, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2019, č. j. 55 Co 194/2019-134, či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2021, č. j. 55 Co 194/2019-212, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2021, č. j. 4 Co 175/2021-220). Dovolatel pak v souvislosti s nyní projednávaným dovoláním nijak nedoložil své majetkové poměry, respektive jejich změnu, jež by případně odůvodňovala přiznání osvobození od soudních poplatků i ustanovení zástupce ve smyslu §30 o. s. ř.
4. Za této situace soud prvního stupně nepochybil, jestliže vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku z dovolání, aniž rozhodl o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků podané spolu s dovoláním.
5. V souladu s ustálenou judikaturou, dle které má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2022, č. j. 55 Co 194/2019-274 (které bylo dovolateli doručeno dne 15. listopadu 2022), Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce podle §9 odst. 1 a 2 ve spojení s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
6. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).1.
2. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu