ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.2180.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 2180/2023-291
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2019, č. j. 58 Co 285/2018-100, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. dubna 2020, č. j. 4 Co 267/2019-120, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 2020, č. j. Nco 96/2020-141, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2021, č. j. 58 Co 285/2018-216, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2021, č. j. 3 Co 114/2021-223, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 285/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. 58 Co 285/2018-243, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. prosince 2022, č. j. 5 Co 209/2022-254, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. 58 Co 285/2018-243, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. prosince 2022, č. j. 5 Co 209/2022-254, se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 15. března 2017, č. j. 43 C 78/2016-26, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 210.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy, a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.
2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. října 2017, č. j. 58 Co 187/2017-43, rozsudek soudu prvního stupně:
[1] změnil tak, že konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 243/2010,
[2] potvrdil jej v rozsahu zamítnutí žaloby o zaplacení 210.000 Kč s příslušenstvím, a
[3] uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 600 Kč.
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. srpna 2018, č. j. 58 Co 285/2018-76, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. května 2018, č. j. 43 C 78/2016-62, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
5. Proti oběma usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dne 16. listopadu 2018 žalobu pro zmatečnost (č. l. 93 spisu) a následně požádal o osvobození od soudních poplatků pro řízení o této žalobě (č. l. 96 spisu).
6. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. dubna 2020, č. j. 4 Co 267/2019-120, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2019, č. j. 58 Co 285/2018-100, jímž Městský soud v Praze nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost.
7. Proti usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dne 14. srpna 2020 žalobu pro zmatečnost (č. l. 128 spisu).
8. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. září 2020, č. j. Nco 96/2020-141, k námitce podjatosti podané žalobcem rozhodl, že samosoudce P. S. není vyloučen z projednávání a rozhodování o věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 285/2018.
9. Proti usnesení uvedenému v předcházejícím bodě podal žalobce dne 15. února 2021 žalobu pro zmatečnost (č. l. 151a spisu).
10. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. března 2021, č. j. 4 Co 15/2021-153, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2020, č. j. 58 Co 285/2018-127, kterým Městský soud v Praze zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podané dne 16. listopadu 2018 (směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2018, č. j. 58 Co 285/2018-76) pro nezaplacení soudního poplatku a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
11. Proti usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dne 14. června 2021 žalobu pro zmatečnost (č. l. 211 spisu).
12. Usnesením ze dne 24. listopadu 2021, č. j. 3 Co 114/2021-223 (č. l. 237c spisu), Vrchní soud v Praze (mimo jiné) potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2021, č. j. 58 Co 285/2018-216, jímž Městský soud v Praze odmítl žalobu pro zmatečnost podanou dne 14. června 2021 pro vady, které žalobce k výzvě soudu neodstranil a pro které nebylo možné v řízení pokračovat, zamítl návrh na odklad vykonatelnosti žalobou napadených usnesení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Proti usnesením uvedeným v předcházejícím bodě podal žalobce dne 9. února 2022 žalobu pro zmatečnost (č. l. 239 spisu).
14. Městský soud usnesením ze dne 14. února 2022, č. j. 58 Co 285/2018-240, spojil ke společnému řízení žaloby pro zmatečnost podané žalobcem dne 14. srpna 2020, 15. února 2021 a 9. února 2022.
15. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. prosince 2022, č. j. 5 Co 209/2022-254, (mimo jiné) potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. srpna 2022, č. j. 58 Co 285/2018-243, jímž Městský soud v Praze odmítl žaloby pro zmatečnost podané žalobcem dne 14. srpna 2020, 15. února 2021 a 9. února 2022 pro vady, které žalobce k výzvě soudu žalobce neodstranil a pro které nebylo možné v řízení pokračovat, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
16. Proti usnesením uvedeným v předcházejícím odstavci podal žalobce dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení (č. l. 279 spisu).
17. Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
18. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí krajského soudu vydaného v řízení v prvním stupni je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí.
19. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle §243b věty před středníkem a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
20. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. září 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022).
21. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). O žádostech dovolatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (z řad advokátů) podle §30 a §138 o. s. ř., bylo obecnými soudy v souvislosti s jednotlivými podáními dovolatele již mnohokrát rozhodováno, včetně nyní posuzované věci (srov. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. května 2018, č. j. 43 C 78/2016-62, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2018, č. j. 58 Co 285/2018-76, či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2019, č. j. 58 Co 285/2018-100, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. dubna 2020, č. j. 4 Co 267/2019-120).
22. Nejvyšší soud proto k žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, které dovolatel blíže nezdůvodnil a ničím nedoložil (přestože si při podání těchto žádostí s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jeho opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musel být vědom, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel a touto žádostí se nezabýval.
23. Protože dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2023, č. j. 58 Co 285/2018-282, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu, podle ustanovení §9 odst. 1 a §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
24. O návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadených usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k odmítnutí dovolání v přiměřené lhůtě se tento návrh stal bezpředmětným.
25. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
26. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2023
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu