ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.365.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 365/2023-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, o zaplacení 883.333 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2020, č. j. 35 Co 30/2020-96, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. listopadu 2019, č. j. 22 C 6/2016-70, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Co 30/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2022, č. j. 5 Co 83/2022-15, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 27. listopadu 2019, č. j. 22 C 6/2016-70, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 720.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 300 Kč (výrok II.)
2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. února 2020, č. j. 35 Co 30/2020-96, připustil „rozšíření žaloby“ o částku 163.333 Kč s příslušenstvím (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 883.333 Kč s příslušenstvím (druhý výrok), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
3. Proti oběma rozhodnutím podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu pro zmatečnost.
4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. září 2021, č. j. 35 Co 30/2020-2, žalobu pro zmatečnost zamítl. Přitom uzavřel, že žalobcem podaná žaloba pro zmatečnost je jednou z mnoha obdobných zmatečnostních žalob, jež jsou žalobcem úmyslně podávány u věcně nepříslušných soudů, bez snahy vylíčit konkrétní zmatečnostní důvody, s jediným cílem, a to pouze obstruovat, mařit a ztěžovat řádný postup v řízení. Zřejmý rozpor podané žaloby pro zmatečnost se zásadami procesní poctivosti a zákazu zneužití procesního práva činí žalobu nepřípustnou s tím, že adekvátní reakcí je její zamítnutí soudem, u něhož bylo takové podání učiněno.
5. Proti usnesení ze dne 29 září 2021 podal žalobce odvolání, které Městský soud v Praze odmítl usnesením ze dne 3. března 2022, č. j. 35 Co 30/2020-5, jako opožděné.
6. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. května 2022, č. j. 5 Co 83/2022-15, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2022.
7. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání [§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Součástí dovolání byla žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
8. Ustanovení §241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví §241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
9. Podle §241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné.
10. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v §241 o. s. ř. viz též §241b odst. 3 věta třetí a §243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.).
11. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. září 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022).
12. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). K tomuto Nejvyšší soud dodává, že i v řízení, jež předcházelo vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí, nebylo žádosti žalobce o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce vyhověno (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2020, č. j. 22 C 6/2016-126, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2020, č. j. 35 Co 393/2020-137, k tomu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2021, sp. zn. 30 Cdo 205/2021).
13. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 3 věty třetí, §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
14. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolacímu soudu je rovněž z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, přičemž v těchto řízeních přistupuje též k hojnému využívání opravných prostředků zahrnujících i četná dovolání. Výsledkem tohoto žalobcova dlouhodobého počínání je pak mimo jiné i to, že si žalobce musí být své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen vědom, jelikož je mu tato povinnost známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2019, sp. zn. 30 Cdo 1201/2019, ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 30 Cdo 4005/2019, ze dne 23. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 1303/2020, ze dne 15. dubna 2021, sp. zn. 30 Cdo 3558/2020, nebo ze dne 24. června 2021, sp. zn. 25 Cdo 3254/2020). Žalobce byl vyzván a poučen o následcích neodstranění vady povinného zastoupení rovněž v řízení, jež předcházelo vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. prosince 2020, č. j. 22 C 6/2016-140; k tomuto opět srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 205/2021).
15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 2. 2023
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu