ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.395.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 395/2023-3871
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce Druhé slévárny Blansko, a. s. , se sídlem v Praze 4, Křesomyslova 284/23, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25379968, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 K 11/2002, o přihlášce pohledávky číslo 235, o dovolání RAPEX export-import s. r. o. , se sídlem v Praze 8, Prosecká 527/24, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 25728253, zastoupené JUDr. Hanou Kundratovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Křesomyslova 284/23, PSČ 140 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2022, č. j. 3 Ko 10/2022-3852-P 235, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 25. března 2022, č. j. 40 K 11/2002-P 235, zamítl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „konkursní soud“) návrh RAPEX export-import s. r. o. (dále též jen „společnost R“) na vstup BENET GROUP, a. s. (dále jen „společnost B“) do konkursního řízení úpadce Druhé slévárny Blansko, a. s.
2. K odvolání společnosti R Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu.
3. Odvolací soud vyšel z toho, že společnost R podáním ze dne 1. října 2002 uplatnila nárok na oddělené uspokojení pohledávky ve výši 144 500 000 Kč z hodnoty zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví úpadce. Tato pohledávka byla při přezkumném jednání popřena správcem konkursní podstaty, o čemž byla společnost R vyrozuměna dne 21. února 2003. Zároveň byla vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů uplatnila svoji popřenou pohledávku žalobou [§24 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“)]. Společnost R žalobu nepodala. Podáním ze dne 19. března 2003 (doručeným konkursnímu soudu dne 21. března 2003) společnost R oznámila soudu, že svoji pohledávku ve výši 40 mil. Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou (celkem 144 500 000 Kč) postoupila (zpátky) společnosti B smlouvou ze dne 20. prosince 2002. Obsahem tohoto podání však nebyl návrh na rozhodnutí o procesním nástupnictví dle §107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
4. Podáním datovaným 28. listopadu 2021 společnost R navrhla, aby na její místo věřitele do konkursního řízení vstoupila společnost B. V návrhu společnost R odkazovala na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 20. prosince 2002, kterou společnosti B postoupila pohledávku ve výši 40 mil. Kč za společností CASH & CAPITAL, a. s., a k návrhu přiložila souhlas společnosti B ze dne 1. prosince 2021 s jejím vstupem do řízení.
5. Odvolací soud – cituje §107a o. s. ř. a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 37/2004“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 3554/2007 – uzavřel, že společnost R již v době podání návrhu na vstup společnosti B do konkursního řízení na její místo (6. prosince 2021) nebyla účastníkem konkursního řízení. Účast společnosti R v konkursním řízení totiž zanikla již v březnu 2003 marným uplynutím lhůty k podání žaloby na určení její popřené pohledávky.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost R dovolání, namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
7. Dovolatel odvolacímu soudu zejména vytýká nesprávnou aplikaci §107a odst. 2 o. s. ř. Kromě toho namítá, že ho měl konkursní soud poučit o právu podat návrh na vstup postupníka do konkursního řízení. Za těchto okolností podle dovolatele nelze spojovat s marným uplynutím lhůty k podání incidenční žaloby (na základě výzvy konkursního soudu adresované věcně nelegitimovanému subjektu) tak závažný právní následek, že se k pohledávce dále nebude přihlížet.
8. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. Dovolání společnosti R proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o. s. ř.), neboť mu dovolatel nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.
10. Ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. určuje, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
11. Napadené usnesení odvolacího soudu je však v otázce rozhodování o procesním nástupnictví subjektu, jehož účast již v konkursním řízení pro marné uplynutí lhůty dle §23 odst. 4 ZKV zanikla, v souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení ze dne 27. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 1854/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 160, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 827/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2007, pod číslem 169, a především usnesení ze dne 30. června 2009, sp. zn. 29 Cdo 3339/2007, uveřejněné pod číslem 40/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž se Nejvyšší soud nemá důvod odchylovat ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
12. Odvolací soud své rozhodnutí (oproti přesvědčení dovolatele) nezaložil na posouzení, zda postoupená pohledávka společnosti B (či společnosti R) skutečně svědčí, ale na vyhodnocení skutečnosti, že společnost R v době podání návrhu podle §107a o. s. ř. již nebyla účastníkem konkursního řízení. Je tedy souladné rovněž se závěry formulovanými v R 37/2004, na které přiléhavě odkázal již odvolací soud.
13. K námitce dovolatele, že měl být konkursním soudem poučen o právu podat návrh na vstup postupníka (společnosti B) do konkursního řízení na jeho místo, zbývá dodat, že ani tato argumentace není způsobilá založit přípustnost dovolání.
14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu totiž vyplývá, že ani případné podání návrhu podle §107a o. s. ř. by (samo o sobě) nijak neovlivnilo běh lhůty k podání žaloby o určení popřené pohledávky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2007, sp. zn. 29 Cdo 1657/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2010, pod číslem 56).
15. Jinak řečeno, je věcí konkursního věřitele, aby do doby, než po postoupení pohledávky, kterou přihlásil do konkursního řízení, podá návrh podle §107a o. s. ř. a než o tomto návrhu konkursní soud pravomocně rozhodne (teprve poté se postupník stane účastníkem konkursního řízení a je oprávněn vykonávat práva spojená s přihláškou pohledávky), zajistil práva postupníka tím, že podá žalobu o určení popřené pohledávky. Neučiní-li tak a lhůta k podání žaloby o určení popřené pohledávky marně uplyne, zanikne jeho účast v konkursním řízení a návrhu podle §107a o. s. ř. poté již vyhovět nelze.
16. Nejvyšší soud konečně nepřehlédl, že dovolatel dovolání doplnil podáním datovaným 10. března 2023, došlým Nejvyššímu soudu dne 16. března 2023. Ty argumenty, jež dovolatel oním podáním uplatnil coby obsahově nové, však pro dovolací přezkum byly právně bezvýznamné. Měnit dovolací důvody (a to i kvalitativní změnou dovolací argumentace v rámci již uplatněného dovolacího důvodu) totiž lze jen po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. §242 odst. 4 o. s. ř.) a doplňující podání dovolatele tuto podmínku nesplňuje, neboť dovolací lhůta uplynula dne 22. února 2023. Srov. shodně i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2011, sp. zn. 29 Cdo 601/2008, uveřejněného pod číslem 148/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 3. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu