ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.70.2021.1
MSPH 90 INS 6647/2019
190 ICm 2867/2019
sp. zn. 29 ICdo 70/2021-197
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce STRABAG a. s. , se sídlem v Praze 5, Kačírkova 982/4, identifikační číslo osoby 60838744, zastoupeného Mgr. Václavem Žaludem, advokátem, se sídlem v Praze, Rohanské nábřeží 671/15, proti žalovanému Ing. Josefu Nožičkovi , se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o., zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Strži 2102/61a, o určení pravosti pohledávek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 190 ICm 2867/2019, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 3, Škroupovo náměstí 1276/10, identifikační číslo osoby 48588121, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 6647/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019), takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 11. září 2020, č. j. 190 ICm 2867/2019-96, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (STRABAG a. s.) domáhal vůči žalovanému (Ing. Josefu Nožičkovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o.) určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 1 ve výši 16 148 668,78 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 1“) [bod I. výroku].
[2] Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 2 ve výši 19 173 720 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 2“) [bod II. výroku].
[3] Uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 27 104 Kč (bod III. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení §193, §194, §198 a §202 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), z ustanovení §157 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, z ustanovení §161, §1721, §1723 až §1726, §1731, §1732, §1735, §1740 odst. 1, §1744 až §1746, §1756, §1757, §1764 až §1766, §1772, §1785, §1789, §1790, §1968, §1975, §1977, §1978 odst. 1, §2048 až §2051, §2586, §2587, §2589, §2590 odst. 1, §2594, §2604, §2607, §2627, §2628 a §3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a z ustanovení §118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům:
3. Dopisem ze dne 10. července 2018 zaslal dlužník žalobci nabídku na zhotovení (v nabídce blíže specifikovaného) díla. Nabídku na zhotovení díla žalobce a dlužník projednali dne 26. července 2018, o čemž sepsali protokol, který mimo jiné obsahuje všeobecné obchodní podmínky. Žalobce a dlužník dále dne 23. října 2018 projednali harmonogram prací, přičemž dodatkem k protokolu ze dne 12. listopadu 2018 změnili termín dokončení díla na 27. února 2019.
4. Nabídkou na zhotovení díla a protokoly ze dne 26. července 2018 a 12. listopadu 2018 „docházelo k uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí“. Smlouvou o dílo datovanou dne 26. listopadu 2018 byl sjednán předmět díla, jeho cena a termín dokončení dílčích prací a bylo ujednáno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky; žalobce akceptoval návrh smlouvy až dopisem ze dne 14. ledna 2019 a smlouva tak byla uzavřena
až dne 16. ledna 2019, kdy byl dopis doručen dlužníku. Nelze tak vycházet z toho, že protokol ze dne 26. července 2018 stanoví termín zahájení prací dne 13. srpna 2018 a termín zahájení prací na administrativní části díla dne 3. září 2018; uvedené vyvrací i skutečnost, že dle harmonogramu prací a protokolu ze dne 12. listopadu 2018 byly dílčí termíny provádění díla měněny.
5. Pohledávka č. 1 představuje smluvní pokutu za prodlení dlužníka s plněním dílčích termínů provádění díla, pohledávka č. 2 představuje zvýšené náklady žalobce na dokončení díla. Prodlení dlužníka s prováděním díla je však vyloučeno tím, že sám žalobce byl v prodlení s „placením ceny díla“ a pro „stavební nepřipravenost“. Důvodem zamítnutí žaloby tak je, že žalobce „svůj nárok na pohledávku č. 1 a 2 neprokázal“.
6. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. března 2021,
č. j. 190 ICm 2867/2019, 101 VSPH 905/2020-161 (MSPH 90 INS 6647/2019):
[1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že se žaloba zamítá pro předčasnost (první výrok).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů (druhý výrok).
7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §173 odst. 4 věty první, §174 odst. 2, §176, §185, §188 odst. 2 a §198 odst. 2 insolvenčního zákona, z ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. a z ustanovení §21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen „jednací řád“) – poté, co doplnil dokazování, dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům:
8. Smlouva o dílo byla uzavřena až dne 16. ledna 2019. Ve smlouvě o dílo není uvedena doba plnění, neboť odkazuje na harmonogram prací, který byl vytvořen před uzavřením smlouvy. Nelze tak dovodit, jak byly dohodnuty lhůty pro splnění jednotlivých částí díla, ohledně nichž měl být dlužník v prodlení.
9. Přihláška pohledávky č. 1 trpí vadami pro svou neurčitost. Není zřejmé, za jaké období žalobce požaduje smluvní pokutu a které smluvní povinnosti dlužník porušil. Přihláška pohledávky č. 2 je rovněž neurčitá, jelikož neobsahuje údaj o tom, zda žalobce od požadované výše nákladů „odečetl uplatněnou smluvní pokutu ve výši, kterou započetl vůči pohledávkám dlužníka“. Nebyly tak splněny podmínky pro přezkum pohledávek a vedení incidenčního sporu je předčasné.
10. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, respektive otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
11. Dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že přihláška jeho pohledávek netrpí vadami. Pokládá otázku, zda lze přihlášku pohledávky považovat za neurčitou, jestliže obsahuje vylíčení rozhodných skutečností a odkazy na listiny připojené k přihlášce. Podle dovolatele je v případě, kdy nejsou vylíčeny všechny skutečnosti, vhodné učinit z důvodu hospodárnosti řízení výzvu k doplnění tvrzení podle §118a o. s. ř. Namítá, že skutkové okolnosti týkající se pohledávky č. 1 vylíčil odkazem na dopis ze dne 6. března 2019 o uplatnění smluvní pokuty a dále odkazem na exekutorský zápis JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019, který připojil jako přílohu přihlášky.
12. Dovolatel dále argumentuje, že odvolací soud neměl provádět a hodnotit důkazy týkající se existence přihlášených pohledávek za situace, kdy zamítl žalobu o určení pravosti těchto pohledávek pro předčasnost z důvodu tvrzených vad přihlášky. Podle dovolatele je napadený rozsudek odvolacího osudu překvapivý a rozsudek insolvenčního soudu vnitřně rozporný a jako takový nepřezkoumatelný; odvolací soud jej tudíž měl zrušit, nikoliv změnit (věcně projednat).
13. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout. Rozsudek odvolacího soudu považuje za věcně správný a souladný s judikaturou Nejvyššího soudu.
14. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
15. Dovolání v dané věci je přípustné podle §237 o. s. ř., když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v §238 o. s. ř. a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
17. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná především následující zjištění (jak se podávají z insolvenčního spisu a jak z nich vyšly oba soudy:
[1] Dovolatel podáním datovaným dne 11. července 2019, došlým insolvenčnímu soudu téhož dne, přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka na předepsaném formuláři přihláškou č. 13 pohledávku č. 1, tvořenou pouze jistinou a splatnou dne 10. dubna 2018, a pohledávku č. 2, tvořenou pouze jistinou a splatnou dne 10. července 2019.
[2] V přihlášce pohledávky č. 1 dovolatel dále uvedl:
- V rubrice 06 (Důvod vzniku):
„Smluvní pokuta za prodlení s plněním dílčích termínů dle smlouvy o dílo“
- V rubrice 10 (Další okolnosti):
„Věřitel jako objednatel uzavřel s dlužníkem jako zhotovitelem smlouvu o předmětné dílo č. AAU/1001/070/18 ze dne 26. listopadu 2018 na provedení díla: […] za celkovou cenu díla 49 017 881 Kč plus DPH s termínem zahájení díla 13. srpna 2018 a dílčími termíny sjednanými ve smlouvě o dílo a příloze 1. 5. smlouvy o dílo (dále jen „Smlouva o dílo“). Dlužník prováděl dílo s prodlením a přes četné výzvy věřitele k dodržování sjednaných termínů neplnil sjednané dílčí termíny a ani dílo nedokončil. Věřitel proto v souladu se Smlouvou o dílo, protokolem o projednání nabídky ze dne 26. července 2018 (čl. 5.2), který je součástí Smlouvy o dílo, a všeobecnými smluvním podmínkami, které jsou součástí Smlouvy o dílo, uplatnil vůči dlužníkovi dopisem ze dne 6. března 2019 sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,5 % ceny díla včetně DPH za každý započatý den prodlení se splněním dílčích termínů. Z celkové smluvní pokuty ve výši 1 034 911 096 Kč uplatnil věřitel dopisem ze dne 6. března 2019 prozatím částku 30 000 000 Kč, kterou vyúčtoval fakturou č. 2019100012. Dlužník fakturu neuhradil, a proto ji věřitel započetl prohlášením o jednostranném započtení pohledávek ze dne 14. března 2019 proti fakturám vystaveným dlužníkem za provedení díla, č. faktur 4800406 (započteno neuhrazené zádržné), 4800464 (započteno neuhrazené zádržné), 4800494 (započteno neuhrazené zádržné), 4800518 (započtena celá fakturovaná částka) a 4800534 (započtena celková fakturovaná částka). Celkem věřitel započetl z vyúčtované smluvní pokuty částku 13 851 131,22 Kč. Zbývající vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 16 148 868,76 Kč přihlašuje věřitel do insolvenčního řízení. V podrobnostech viz příloha č. 5 uplatnění smluvní pokuty ze dne 6. března 2019. Prodlení s plněním dílčích termínů dokládá věřitel kopiemi zápisů ze stavebního deníku a exekutorským zápisem JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019.“
[3] V přihlášce pohledávky č. 2 dovolatel dále uvedl:
- V rubrice 06 (Důvod vzniku):
„Zvýšené náklady věřitele na dokončení díla dle Smlouvy o dílo uvedené u dílčí pohledávky č. 1“
- V rubrice 10 (Další okolnosti):
„[…] hrozilo, že v důsledku prodlení s prováděním díla bude muset věřitel hradit investorovi stavby vysoké smluvní pokuty a náhradu škody. Z tohoto důvodu musel věřitel zajistit provádění díla náhradními zhotoviteli. Zvýšené náklady věřitele na dokončení díla je dlužník povinen v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami, které jsou součástí smlouvy o dílo (čl. 7.6, 7. 8., 19.13), uhradit věřiteli. Zvýšené náklady věřitel vypočetl takto: Celkové náklady na náhradní zhotovitele, kteří dokončili dílo dlužníka, činí 53 583 003 Kč. Vynaložení těchto nákladů dokládá věřitel v přílohách přihlášky: jedná se o objednávky, smlouvy o dílo, kupní smlouvy, faktury s přílohami náhradních dodavatelů a výpisy z účtů o úhradě faktur. Dále věřitel uplatňuje postoupené pohledávky subdodavatelů dlužníka, kteří provedli práce nebo dodali materiál […] a kterým dlužník neuhradil cenu díla, v celkové výši 4 901 214 Kč. Postoupení pohledávek dokládá věřitel smlouvami o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení doručeným dlužníkovi. […] Celkové náklady věřitele na provedení díla, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, tak činí: 1) 9 437 385 Kč uhrazeno dlužníkovi za provedené dílo dle smlouvy o dílo, 2) 53 853 003 Kč – celkové náklady na náhradní dodavatele, kteří dokončili dílo, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, 3) 4 901 214 Kč – postoupené pohledávky subdodavatelů za dlužníkem, kteří dodali materiál nebo provedli práce na stavbu a kterým dlužník cenu díla neuhradil. Celkové náklady na provedení díla, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, tak činí 68 191 601 Kč bez DPH. Po odečtení ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo s dlužníkem: 49 017 881 Kč bez DPH činí zvýšené náklady na dokončení díla náhradními dodavateli včetně postoupených pohledávek subdodavatelů za dlužníkem, kterým dlužník cenu díla neuhradil, 19 173 720 Kč. Pro přehlednost zpracoval věřitel v příloze č. 30 přehled zvýšených nákladů náhradních dodavatelů a postoupených pohledávek.“
[4] Při přezkumném jednání konaném u insolvenčního soudu dne 20. září 2019 (B-10), popřel žalovaný i dlužník pravost a výši pohledávky č. 1 a „celou výši“ (respektive pravost) pohledávky č. 2.
18. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona a vyhlášky č. 191/2017 o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 191/2017 Sb.“):
§174 (insolvenčního zákona)
(…)
(2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.
(…)
§177 (insolvenčního zákona)
(1) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.
(…)
§188 (insolvenčního zákona)
Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem
(1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.
(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.
§431 (insolvenčního zákona)
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a/ náležitosti záznamu podle §85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, formuláře soupisu, vyrozumění o soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, formuláře seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti reorganizačního plánu, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu, formuláře návrhu na povolení oddlužení, záznamu o jednání insolvenčního správce s dlužníkem v oddlužení, zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, zprávy o neplnění oddlužení, zprávy o splnění oddlužení, náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem, formuláře konečné zprávy a formuláře zprávy o plnění reorganizačního plánu,
(…)
§8 (vyhlášky č. 191/2017 Sb.)
(1) Formulář přihlášky pohledávky obsahuje
(…)
e/ bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
(…)
19. Ve výše uvedené podobě, pro věc rozhodné, platila citovaná ustanovení insolvenčního zákona a vyhlášky č. 191/2017 Sb. již v době, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení (9. května 2019), a později změn nedoznala s výjimkou ustanovení §431 insolvenčního zákona, které se však rovněž použije v citovaném znění (účinném do 31. května 2019) s přihlédnutím k článku II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka (29. května 2019).
20. Judikatura k náležitostem přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a k odstraňování případných vad přihlášky je ustálena následovně:
[1] Přihláška pohledávky je podáním mající charakter žaloby, a proto musí obsahovat v rozsahu, ve kterém nestanoví jinak insolvenční zákon (§174 odst. 2), náležitosti předepsané §42 odst. 4 o. s. ř. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. 29 NSČR 5/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2017, sen. zn. 29 ICdo 79/2015, které jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.
[2] Důvodem vzniku pohledávky (§174 odst. 2 insolvenčního zákona) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoli (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na listinu, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 ICdo 1/2012, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. 29 ICdo 56/2014, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2017, sen. zn. 29 NSČR 107/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 155/2018 (dále jen „R 155/2018“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2019, sen. zn. 29 ICdo 59/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 118/2019, uveřejněné pod číslem 10/2021 Sb. rozh. obč.
[3] Obsahuje-li přihláška pohledávky do insolvenčního řízení údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do insolvenčního řízení, ale insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Uvede-li insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ve včas podané žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (nebo v pozdějších fázích řízení o této žalobě) popřené insolvenčním správcem vedle rozhodujících skutečností, jež obsahovala již přihláška, i další potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva pro jeho úspěch v incidenčním sporu (pro doložení toho, že jde o pohledávku pravou, že jde o pohledávku uplatněnou ve správné výši nebo o pohledávku uplatněnou ve správném pořadí), pak tím nevybočuje z mezí, kladených jeho žalobním tvrzením ustanovením §198 odst. 2 insolvenčního zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 50/2017, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2020, pod číslem 57, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 ICdo 104/2018).
[4] Je-li příslušná skutečnost vylíčena v žalobě, pak to, že listinný důkaz připojený k žalobě žalobní tvrzení nepodporuje, nezpůsobuje vadu žaloby, ale může být podkladem pro závěr, že žalobce tímto důkazem tvrzenou skutečnost neprokázal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněný pod číslem 38/2009 Sb. rozh. obč).
[5] Ustanovení §188 odst. 2 věty první a druhé insolvenčního zákona je srovnatelné s obdobně formulovaným požadavkem k odstranění vad podání, obsaženým v ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. Soudní praxe nepochybuje o tom, že výzva k odstranění vad podání podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. musí obsahovat vedle určení lhůty k odstranění vad, poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o následcích nečinnosti, také „údaje o tom, v čem je podání nesprávné nebo neúplné“. Srov. R 155/2018, včetně judikatury zmíněné v jeho důvodech.
[6] Postup podle §188 insolvenčního zákona se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní) [usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2008, sen. zn. 1 VSPH 94/2008, uveřejněné pod číslem 13/2009 Sb. rozh. obč.].
21. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2017, sen. zn. 29 NSČR 96/2015, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4. ročník 2019, pod číslem 44, uvedl, že vyjde-li ve sporu o určení pravosti pohledávky vyvolaném takovým popěrným úkonem najevo, že úkon směřující k započtení nekonkretizuje pohledávku dlužníka uplatněnou k započtení tak podrobně, aby bylo možné posoudit okolnosti jejího vzniku, výše a trvání, může to být důvodem pro požadavek na doplnění dalších skutečností v intencích ustanovení §101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., jež účastníkům ukládá tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. K rozdílu mezi náležitostmi žaloby podle ustanovení §79 odst. 1 o. s. ř. a povinností tvrzení podle §101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2003, pod číslem 35, nebo rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Cdo 1151/2000.
22. Poměřováno výše uvedenými kritérii je přihláška pohledávek č. 1 a 2 zjevně určitá, když z jejího obsahu plyne, jaké nároky dovolatel v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka uplatňuje. Z přihlášky pohledávky jsou zřejmé skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci pohledávek č. 1 a 2, a tyto jsou vylíčeny tak, že v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě dovolatel uplatňuje (přihlašuje) své nároky v insolvenčním řízení, umožňuje jejich jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem).
23. Pohledávku č. 1 vymezil dovolatel tvrzením, že uzavřel smlouvu o dílo s dlužníkem, že dlužník byl v prodlení s plněním jednotlivých dílčích termínů, a proto uplatňuje část smluvní pokuty. K vymezení dílčích termínů odkázal na smlouvu o dílo, harmonogram prací a k vymezení jednotlivých prodlení odkázal na dopis ze dne 6. března 2019 a exekutorský zápis JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019. Uvedené skutečnosti přitom dostatečně individualizují skutek, na jehož základě dovolatel svůj nárok přihlásil do insolvenčního řízení.
24. Pohledávku č. 2 vymezil dovolatel tvrzením, že dílo museli dokončit namísto dlužníka náhradní zhotovitelé, přičemž uvedl celkové náklady na provedení díla, k čemuž předložil přehled takto zvýšených nákladů. Uvedené skutečnosti rovněž dostatečně individualizují skutek, na jehož základě přihlásil dovolatel svůj nárok do insolvenčního řízení.
25. Z výše řečeného plyne, že v přihlášce popsané skutky umožňují (oproti mínění odvolacího soudu) jednoznačnou (nezaměnitelnou) individualizaci dovolatelem uplatněných nároků. Takto pojatá identifikace nároků popsaných v přihlášce pohledávek č. 1 a 2 nečiní přihlášku vadnou, a tudíž nezpůsobilou řádného přezkumu (§188 odst. 2 insolvenčního zákona). Napadený rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek insolvenčního soudu tak, že se žaloba zamítá pro předčasnost, tak není správný a dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem.
26. Z výše uvedené judikatury rovněž vyplývá, že otázka, zda je přihláška pohledávek vadná, se posuzuje výlučně podle skutkových okolností vymezených v přihlášce pohledávky. Jinými slovy, pro posouzení, zda je přihláška vadná, jsou rozhodná tvrzení věřitele uvedená v dané přihlášce a nikoliv důkazy, na jejichž základě věřitel svůj nárok prokazuje. Prováděl-li odvolací soud důkazy předložené dovolatelem, aby na základě jejich hodnocení dospěl k závěru o vadách přihlášky, činil tak nesprávně.
27. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí neobstálo již v rovině posouzení otázky procesního práva (určitosti přihlášky pohledávky), nezabýval se Nejvyšší soud pro nadbytečnost tím, zda je řízení postiženo také dovolatelem uváděnou vadou řízení (spočívající v překvapivosti napadeného rozhodnutí), k níž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). V novém (odvolacím) řízení se odvolací soud vypořádá i s námitkou dovolatele ohledně tvrzené nepřezkoumatelnosti rozsudku insolvenčního soudu (k posuzování nepřezkoumatelnosti srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněného pod číslem 100/2013 Sb. rozh. obč.).
28. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), zrušil podle §243e odst. 1 o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu včetně závislého výroku o nákladech řízení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2 o. s. ř.). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný.
29. O náhradě nákladů včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu