Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.07.2023, sp. zn. 30 Cdo 1970/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1970.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1970.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 1970/2023-110 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 7 175 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 230/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 70 Co 138/2022-87, takto: I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 175 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 6. 2021, č. j. 12 C 230/2020-73, odmítl podání žalobce ze dne 8. 1. 2020, doplněné podáním ze dne 12. 4. 2021 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 26. 5. 2022 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 31. 8. 2022, č. j. 12 C 230/2020-95, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Zároveň byl žalobce usnesením soudu prvního stupně z téhož dne, č. j. 12 C 230/2020-96, vyzván k tomu, aby si pro dovolací řízení v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Dovolatel byl poučen o tom, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tyto výzvy reagoval podáním ze dne 6. 9. 2022, doručeným soudu prvního stupně dne 7. 9. 2022, v němž požádal soud o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Součástí žádosti byla i blíže nespecifikovaná námitka podjatosti. Žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla zamítnuta a žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 12. 2022, č. j. 12 C 230/2020-100, a to ve spojení s potvrzujícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, č. j. 70 Co 28/2023-105, které bylo žalobci doručeno a nabylo právní moci dne 9. 3. 2023. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Ustanovení §241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle §241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v §241 o. s. ř. viz též §241b odst. 3 věta třetí a §243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, dostupná z https://nalus.usoud.cz , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, dostupná z www.nsoud.cz ). Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021). Dovolací soud nepřihlédl ani k dovolatelem uplatněné námitce podjatosti, neboť s ohledem na její neurčitost a způsob, jakým byla tato námitka formulována, nelze než uzavřít, že se jedná o zjevné zneužití tohoto procesního institutu, které ve shodě s §2 a §6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1068/2019, nebo ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1138/2019). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 7. 2023 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/26/2023
Spisová značka:30 Cdo 1970/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1970.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř.
§241b odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/26/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-09-26