ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.1843.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 1843/2023-793
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně České televize , se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II/19 (identifikační číslo 000 27 383), proti žalované A. H. , bytem XY, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co 143/2011, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, č. j. 4 Co 368/2021-726, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 9. 2022, č. j. 25 Co 143/2011-764, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, č. j. 4 Co 285/2022-776, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná – nezastoupená advokátem – napadla dovoláním usnesení ze dne 11. 1. 2023, č. j. 4 Co 285/2022-776, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 9. 9. 2022, č. j. 25 Co 143/2011-764, kterým Krajský soud v Hradci Králové zastavil dovolací řízení o jejím dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2022, č. j. 4 Co 368/2021-726.
Z ustanovení §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se podává, že – není-li stanoveno jinak – musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání, obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Dovolacímu soudu je z úřední činnosti i z obsahu spisu známo, že žalovaná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných procesních návrhů, námitek, jakož i opravných prostředků. Takové dlouhodobé a cílené počínání lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalované v usnesení ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5365/2014.
Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalované je nikoliv sledování ochrany subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží. Takový zneužívající procesní postup však nemůže požívat právní ochrany.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalovaná nebyla vyzvána ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolila advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak za situace, kdy byla opakovaně poučována soudem o tom, že pro dovolací řízení je nutná podmínka zastoupení advokátem, který musí rovněž sepsat dovolání, se jeví jako přehnaný formalismus žalovanou opětovně vyzývat podle §241b odst. 2 o. s. ř. Proto dovolací soud dospěl k přesvědčení, že je na místě dovolací řízení bez dalšího zastavit (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.). Takovýto postup vzhledem k uvedeným okolnostem není způsobilý zasáhnout do práva žalované na spravedlivý proces, neboť tato svými podáními jednak zcela zjevně neusiluje o ochranu svých práv, navíc pak z předchozích výzev je žalovaná dostatečně informována, jak při podání dovolání postupovat. Stejný názor zastává rovněž Ústavní soud, jak plyne například z jeho usnesení ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. IV. ÚS 185/15.
Žalovaná nezaplatila ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 7. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu