ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2123.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 2123/2022-337
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Soukromé základní školy Cesta k úspěchu v Praze , s. r. o. , se sídlem v Praze 6, U Hadovky 1544/11 (identifikační číslo 271 41 284), zastoupené JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Španělská 742/6, proti žalovaným 1) J. Z. , bytem v XY, a 2) I. Z. , bytem tamtéž, zastoupeným Mgr. Vladimírem Pavlisem, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, o 99.900 Kč s příslušenstvím a o 20.529,45 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 14/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2022, č. j. 62 Co 27/2022-314, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.003 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Vladimíra Pavlise, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení 99.900 Kč s 8,05% úroky z prodlení z částky 49.950 Kč od 24. 1. 2016 a 8,05% úroky z prodlení z částky 49.950 Kč od 16. 11. 2016 a smluvní pokuty ve výši 20.529,45 Kč.
Obvodní soud pro Prahu 6 – v pořadí třetím – rozsudkem ze dne 24. 9. 2021, č. j. 14 C 14/2017-286, žalobu zamítl a žalobkyni uložil zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 201.668 Kč.
Rozsudkem ze dne 6. 4. 2022, č. j. 62 Co 27/2022-314, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalovaným přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 23.726 Kč. Podle odvolacího soudu jsou ujednání článku IV písm. c/ posledního odstavce věty za středníkem a poslední věty v rozporu s ujednáními článku III písm. e/ a d/ smlouvy o studiu (§1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), což způsobuje jejich neplatnost podle §580 odst. 1 o. z. Interpretací uvedených ujednání s přihlédnutím k ostatnímu obsahu smlouvy o studiu soudy obou stupňů dovodily, že žalobkyně nemá právo na úhradu školného za školní rok 2016 - 2017 ani na smluvní pokutu (§555 a násl. o. z.).
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Žalovaní se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnili.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Rozhodnutím žalobkyně z 2. 12. 2015 byl Martin Zoubek (syn žalovaných) přijat od 1. 9. 2016 ke studiu. Smlouvou o studiu z 8. 1. 2016 se žalobkyně zavázala za sjednaných podmínek poskytovat nezletilému AAAAA (pseudonym) „vzdělání odpovídající legislativním požadavkům pro 1. stupeň základních škol“ . Účastníci smlouvu uzavřeli na dobu trvání pětiletého studia. Podle článku III písm. a/ činí školné za jeden školní rok 99.900 Kč a má být placeno ve dvou splátkách po 49.950 Kč, přičemž v prvním roce studia je první splátka splatná do patnácti dnů od podpisu smlouvy, druhá do 15. 11. příslušného školního roku, tj. do 15. 11. 2016. V článku III písm. d/ se žalovaní zavázali v případě prodlení platby školného zaplatit smluvní pokutu ve výši 5% z dlužné částky jednorázově a ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V článku III písm. e/ strany sjednaly: „Povinnost rodičů zaplatit školné dle této smlouvy není předčasným ukončením smlouvy, zejm. odstoupením od smlouvy některé ze smluvních stran, nebo případem, kdy žák/žákyně studium nenastoupí či v něm nepokračuje, dotčena; zaplacené školné ani jeho část se v případě předčasného ukončení smlouvy nebo v případě, kdy žák/žákyně studium nenastoupí či v něm nepokračuje, nevrací. Smluvní strany si výslovně sjednávají, že pokud žák /žákyně nenastoupí, ukončí nebo přeruší studium v průběhu prvého pololetí školního roku, jsou rodiče povinni uhradit prvou i druhou splátku školného za příslušný školní rok“ . Článek IV, který upravoval podmínky ukončení studia, stanovil, že žalovaní „mohou od smlouvy jednostranně písemně odstoupit z jakéhokoliv důvodu. V případě odstoupení od smlouvy jsou však povinni sdělit toto rozhodnutí škole nejpozději do 31. 5. příslušného školního roku; v případě nedodržení této lhůty jsou rodiče povinni uhradit škole školné za celý jeden následující školní rok, tj. obě splátky školného za následující jeden školní rok. Odstoupením rodičů od smlouvy není dotčeno ustanovení čl. III písm. e/ této smlouvy“ . Ve smlouvě účastníci nesjednali odstupné. Žalovaní od smlouvy o studiu odstoupili e-mailovým sdělením z 23. 3. 2016 a následně dopisem z 23. 3. 2016, který žalobkyně obdržela 30. 3. 2016. AAAAA (pseudonym) ke studiu prvního ročníku základního vzdělávání ve školním roce 2016 - 2017 nenastoupil.
V rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2019, Nejvyšší soud – s odkazem na právní teorii (Tichý, L. in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. (§1 až 654). Wolters Kluwer, Praha, 2014, s. 1368, anebo Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, §419-654, Praha: Leges, 2014, s. 574 a 575, a literaturu tam citovanou) – zdůraznil, že „výkladu podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu“ . Základní interpretační princip, který se promítl do rozhodovací praxe Nejvyššího soudu – priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá – zakotvil ve své judikatuře i Ústavní soud (např. nález ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003).
Výklad právních jednání – jednostranných i vícestranných – směřuje k odstranění nedostatků týkajících se určitosti a srozumitelnosti projevů vůle, tedy pochybností o tom, jakou vůli chtěl jednající projevit a jaké následky zamýšlel svým jednáním vyvolat. Význam smluvních ujednání se posuzuje podle společného úmyslu jednajících stran (§556 odst. 1 věta první o. z.). Nepodaří-li se společný úmysl smluvních stran subjektivní metodou výkladu zjistit, je namístě užít objektivní metodu interpretace, tj. přisoudit projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž byl projev určen (§556 odst. 1 věta druhá o. z.). Ustanovení §556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Interpretace směřuje ke zjištění takového společného úmyslu stran, který zde byl v době vzniku právního jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1767/2019, a ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1150/2019). Jazykové vyjádření právního jednání musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy. Podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků však je – jak již bylo zmíněno – aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření jednání. Interpretace obsahu právního jednání soudem totiž nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního jednání vyjádřeného slovy byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3371/2020).
Odvolací soud přesto, že rozpor ujednání článku IV písm. c/ posledního odstavce věty za středníkem a poslední věty s ujednáním článku III písm. e/ smlouvy o studiu považoval za výkladem neodstranitelný, dospěl interpretací provedenou v souladu s tím, co je uvedeno shora, k závěru, podle něhož povinnost rodičů uhradit první i druhou splátku školného za stávající (nikoliv následující) školní rok bez ohledu na okamžik ukončení studia platí jen pro žáky/žákyně, kteří již na škole studují, avšak v průběhu stávajícího školního roku studium ukončí nebo přeruší. Pokud žalovaní využili práva od smlouvy odstoupit před 31. 5. 2016, aniž by jejich syn ke studiu prvního ročníku od 1. 9. 2016 nastoupil, nejsou povinni školné za školní rok 2016 - 2017, tj. za následující školní rok, žalobkyni zaplatit.
I když nelze souhlasit se závěrem o neplatnosti smluvních ujednání podle §580 odst. 1 o. z., který výsledek sporu není s to zpochybnit, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání proti výroku potvrzujícímu rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu smluvní pokuty 20.529,45 Kč a proti výroku o náhradě nákladů řízení dovolací soud odmítl pro objektivní nepřípustnost (§238 odst. 1 písm. c/, h/, §243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. 2. 2023
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu