ECLI:CZ:NS:2023:8.TDO.623.2023.1
sp. zn. 8 Tdo 623/2023-2630
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 7. 2023 o dovolání obviněného Z. F. , rozeného Š., narozeného XY ve XY trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Olomouc, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 2 To 11/2023, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 29 T 13/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Z. F. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 29 T 13/2022, byl obviněný Z. F. (dále též jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) shledán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným [pod bodem 1) výroku o vině], dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku [pod bodem 2) výroku o vině], za což byl podle §209 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích včetně jejich zastupování na základě plné moci, včetně prokury, v trvání 10 let. V dalším bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněného zaplatit na náhradě škody poškozeným STEELAG Praha, s. r. o., IČ 25074466, se sídlem Kralupy nad Vltavou, U Dýhárny 946, částku 47 443 Euro a FERALPI – PRAHA, s. r. o., IČ 49713264, se sídlem Kralupy nad Vltavou, V Pískovně 2056, částku 2 930 409 Kč.
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání zaměřené proti výroku o vině pod bodem 2), jakož i výrokům o trestu a náhradě škody. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 2 To 11/2023, podle §258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněný byl uznán vinným pod body 1), 2) výroku o vině zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle §209 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích, včetně jejich zastupování na základě plné moci, včetně prokury, v trvání 10 let. V dalším bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněného nahradit majetkovou škodu poškozeným STEELAG Praha, s. r. o., IČ 25074466, se sídlem Kralupy nad Vltavou, U Dýhárny 946, ve výši 47 443 Euro a FERALPI–PRAHA, s. r. o., IČ 49713264, se sídlem Kralupy nad Vltavou, V Pískovně 2056, ve výši 293 041 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost FERALPI–PRAHA, s. r. o., se zbytkem svého nároku na náhradu majetkové škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
3 . Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1 k §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dopustil tím, že po předcházející přípravě v úmyslu obohatit se, v blíže nezjištěném období od října 2020 do května 2021, na různých místech v České republice:
1) vylákal
a) od společnosti Valsabbia Praha, s. r. o. (dnes STEELAG Praha, s. r. o.), IČ: 25074466, se sídlem U Dýhárny 946, 278 01 Kralupy nad Vltavou, betonářskou ocel tak, že nejprve telefonicky a prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., kdy zastupoval nastrčenou společnost R., IČ: XY, se sídlem XY, u které nechal upravit ekonomické údaje v rozvaze a výkazu zisku a ztrát za rok 2019 a za rok 2020, aby tak R. působila solventním dojmem, oslovil Valsabbia Praha, za účelem příslibu obchodní spolupráce – poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, kdy následně po schválení kreditu od pojišťovny, která obchod pojistila, odebral ve dnech 18. 2. 2021, 22. 2. 2021 a 23. 2. 2021 zboží v celkové hodnotě 1 217 193,13 Kč, které se zavázal uhradit na faktury s převážně měsíční splatností, přičemž zboží obratem přefakturoval přes R. & 1, IČ: XY, a následně prodal s. r. o. Armogroup, IČ: 24167479, se sídlem Záryby 298, 277 13 Záryby, nebo s. r. o. BAUFERA, IČ: 05078059, se sídlem Jitravská 581, 190 00 Praha, aniž by s. r. o. Valsabbia Praha cokoliv uhradil, čímž se v případě ve výroku rozsudku uvedených obchodních případů obohatil o částku 46 950 Euro, 1 217 193,13 Kč a s. r. o. Valsabbia Praha, IČ: 25074466, se sídlem U Dýhárny 946, 278 01 Kralupy nad Vltavou, způsobil škodu ve výši 1 217 193,13 Kč,
b) od společnosti. FERALPI–PRAHA, s. r. o., IČ: 49713264, se sídlem V Pískovně 2056, 278 01 Kralupy nad Vltavou, betonářskou ocel tak, že nejprve telefonicky a prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S. s doloženou plnou mocí, kdy zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, u které nechal upravit ekonomické údaje v rozvaze a výkazu zisku a ztrát za rok 2019 a za rok 2020, přičemž R. vůbec za rok 2020 přiznání k dani z příjmu právnických osob nepodala, aby tak R. působila solventním dojmem, oslovil FERALPI–PRAHA, za účelem příslibu obchodní spolupráce – poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, kdy nejprve po prvotním dodání zboží a uhrazení jedné faktury v hodnotě 416 790 Kč, následně po navýšení kreditu od pojišťovny na 3 000 000 Kč, odebral ve dnech 23. 4. 2021, 28. 4. 2021, 30. 4. 2021, 5. 5. 2021, 26. 5. 2021 a 27. 5. 2021 zboží v celkové hodnotě 2 930 409 Kč, které se zavázal uhradit na faktury s převážně měsíční splatností, přičemž zboží obratem přefakturoval přes R. & 1, IČ: XY, a následně prodal do s. r. o. Armogroup, IČ: 24167479, se sídlem Záryby 298, 277 13 Záryby, nebo do s. r. o. BAUFERA, IČ: 05078059, se sídlem Jitravská 581, 190 00 Praha, aniž by s. r. o. FERALPI–PRAHA cokoliv uhradil, čímž se v případě ve výroku rozsudku uvedených obchodních případů obohatil o částku 2 930 409 Kč a s. r. o. FERALPI–PRAHA, IČ: 49713264, se sídlem V Pískovně 2056, 278 01 Kralupy nad Vltavou, způsobil škodu ve výši 2 930 409 Kč,
2) se pokusil vylákat
a) v průběhu od 11. 2. 2021 do 18. 3. 2021 od a. s. Ferona, IČ: 26440181, se sídlem Havlíčkova 1043/11, 110 00 Praha 1 – Nové Město, pobočka Ostrava, betonářskou ocel tak, že prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., který zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, oslovil a. s. Ferona za účelem příslibu obchodní spolupráce – poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, přičemž nejprve poptával betonářskou ocel B500B průměr 10mm/12m - 25t a 12mm/12m - 50t, která měla směřovat do XY, a v příloze poslal rozvahy a výkazy zisků a ztrát za 2019 a 2020, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem pro pojišťovny, které měly případně obchody pojistit, aby dostala R. zboží na fakturu s odloženou splatností, kdy následně Ferona, a. s., prostřednictvím svého obchodního zástupce R.S. dne 23. 2. 2021 nabídla zboží pouze na průměr 10 mm s cenou 16,30 Kč/kg a následně bylo R. ve stejný den sděleno, že byl schválen úvěrový limit na částku 2 000 000 Kč u pojišťovny EULER HERMES, na což došlo dne 2. 3. 2021 k navýšení poptávky na 150 t (podle sdělení Ferony 15,60 Kč/kg – 2 340 000 Kč) a a. s. Ferona dne 3. 3. 2021 R. návrh smlouvy o obchodní spolupráci a dohodu o zasílání faktur elektronicky, které následně dne 5. 3. 2021 poslal zpět podepsané jak fiktivní osobou P.S., tak jednatelem D. K. a opatřené razítkem R., kdy objednal 107,5 t betonářské oceli v hodnotě 1 734 250 Kč, kterou Ferona, a. s., zadala do výroby, avšak ke sjednání zamýšleného obchodu nedošlo, neboť a. s. Ferona následně trvala na předplatbě zálohovými fakturami a vzhledem k tomu, že nebyly ze strany R. uhrazeny, tak a. s. Ferona tyto faktury stornovala, pojištění zrušila a přestala s R. komunikovat, čímž tedy a. s. Ferona nevznikla žádná škoda,
b) v průběhu od 19. 10. 2020 do 5. 2. 2021 od společnosti Commercial Metal Company – pobočka Polsko, se sídlem Pilsudskiego 82, 42-400 Zawiercie, Polská republika, zastoupené obchodní zástupkyní pro ČR Š. K., betonářskou ocel tak, že prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., kdy zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, nejprve dne 19. 10. 2020 oslovil společnost Commercial Metal Company – pobočka Polsko za účelem poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, přičemž nejprve poptával betonářskou ocel B500B průměr 10mm - 50t, 12mm - 50t, 14mm - 50t a 16mm - 50t, která měla směřovat do XY, a v příloze poslal rozvahu a výkaz zisků a ztrát za 2019, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem pro pojišťovny, které měly případně obchody pojistit, aby dostala R. zboží na fakturu s odloženou splatností, načež mu obchodní zástupkyně společnosti Š. K. zaslala cenovou nabídku na částku 460 Euro/t, přičemž ke sjednání obchodu nakonec nedošlo proto, že R. nedostala krytí od pojišťovny, nicméně znovu dne 1. 2. 2021 stejným způsobem prostřednictvím obchodní zástupkyně Š.K. poptal od společnosti Commercial Metal Company – pobočka Polsko celkem 100 t betonářské oceli a v příloze zaslal rozvahu a výkaz zisků a ztrát za 2020, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem, a doplnil, že pojišťovna Coface jim řekla, že jsou pojistitelní, načež ve stejný den dostal nabídku s cenou 650 Euro/t, celkem tedy zboží za 1 688 050 Kč, avšak ke sjednání zamýšleného obchodu nedošlo, neboť společnost Commercial Metal Company následně trvala na předplatbě zálohovými fakturami, jelikož pojišťovna Coface poskytla limit, který podle sdělení Š. K. nestačil ani na jeden kamion a R. následně přestala komunikovat, čímž společnosti Commercial Metal Company nevznikla žádná škoda,
c) v průběhu od 12. 10. 2020 do 19. 1. 2021 od společnosti RAVEN CZ a. s., IČ: 25884581, se sídlem Za Škodovkou 838, 500 04 Hradec Králové-Kukleny, zastoupené obchodním zástupcem V. N., betonářskou ocel tak, že prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., kdy zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, Česko, nejprve dne 12. 10. 2020 oslovil a. s. RAVEN CZ za účelem poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, přičemž poptával betonářskou ocel B500B průměr 10mm - 20mm/12m, kde smyšleně uvedl, že má stavby na XY, v XY a v XY, a v příloze poslal rozvahu a výkaz zisků a ztrát za 2019, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem pro pojišťovny, které měly případně obchody pojistit, aby dostala R. zboží na fakturu s odloženou splatností, načež mu bylo dne 10. 11. 2020 panem N. sděleno, že dostal od pojišťovny Credendo pojistný limit na částku 2–3 mil. Kč, kdy následně dne 20. 11. 2020 poslal do a. s. RAVEN CZ podepsanou smlouvu a všeobecné obchodní podmínky, kdy na oba dokumenty zajistil podpis jednatele D. K. a nechal je opatřit razítkem R. a následně dne 6. 12. 2020 zaslal písemnou objednávku s podpisem a razítkem R. na celkem 225 t betonářské oceli v hodnotě 3 060 000 Kč, avšak ke sjednání zamýšleného obchodu nedošlo, neboť a. s. RAVEN CZ následně dne 7. 12. 2020 sdělila, aby se jednatel společnosti osobně dostavil na pobočku společnosti v XY společně s P. S., předložili občanské průkazy a podepsali kupní smlouvu, načež bylo obviněným sděleno, že jednatel nemá čas, následně, že je COVID pozitivní, a poté přestal úplně komunikovat, čímž tedy a. s. RAVEN CZ nevznikla žádná škoda,
d) v průběhu od 1. 2. 2021 do 12. 2. 2021 od společnosti ARCIMPEX, s. r. o., IČ: 15502511, se sídlem K Čističce 53, 739 25 Sviadnov, zastoupené obchodní zástupkyní V. K., betonářskou ocel tak, že prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., kdy zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, nejprve telefonicky a pak e-mailem dne 12. 10. 2020 oslovil s. r. o. ARCIMPEX za účelem poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, přičemž nejprve poptával betonářskou ocel B500B průměr 12mm/12m - 25t a 14mm/12m - 25t, která měla směřovat do XY, a v příloze poslal rozvahy a výkazy zisků a ztrát za 2019 a 2020, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem pro pojišťovny, které měly případně obchody pojistit, aby dostala R. zboží na fakturu s odloženou splatností, načež mu bylo V. K. sděleno, že cena je 690 Euro/t, kdy na základě toho dne 2. 2. 2021 zaslal do s. r. o. ARCIMPEX písemnou závaznou objednávku na celkem 50 t betonářské oceli v celkové hodnotě 34 500 Euro, tedy v přepočtu za 893 550 Kč, avšak k uzavření obchodu následně nedošlo i přesto, že zboží s. r. o. ARCIMPEX objednala a dostala pojištění od pojišťovny EULER HERMES ve výši 1 200 000 Kč, jelikož V. K. pojala podezření, že by se mohlo jednat o podvodné jednání, čímž tedy společnosti ARCIMPEX, s. r. o., nevznikla žádná škoda,
e) v průběhu od 2. 11. 2020 do 13. 11. 2020 z doposud nezjištěného místa od společnosti ÓAM Ózdi Ácelművek Kft. se sídlem H-3600 ÓZD, Max Aicher út 1., Maďarsko, zastoupené obchodním zástupcem K. K., betonářskou ocel tak, že prostřednictvím e-mailu XY pod smyšleným jménem P. S., kdy zastupoval nastrčenou R., IČ: XY, se sídlem XY, nejprve e-mailem dne 2. 11. 2020 oslovil společnost ÓAM Ózdi Ácelművek Kft. za účelem poptávky betonářské oceli, kterou ovšem neměl v úmyslu nikdy uhradit, přičemž nejprve poptával betonářskou ocel B500B průměr v délkách 12m, 10mm - 75t, 12mm - 100t, 14mm - 50t, 16mm - 50t, která měla směřovat do XY a XY, a v příloze poslal rozvahy a výkazy zisků a ztrát za 2019 a 2020, u kterých nechal upravit ekonomické údaje, aby tak R. působila solventním dojmem pro pojišťovny, které měly případně obchody pojistit, aby dostala R. zboží na fakturu s odloženou splatností, načež mu bylo K. K. sděleno, že cena je v případě 10mm 443 Euro/t a v ostatním případě 440 Euro/t, přičemž dne 3. 11. 2020 závazně objednal celkem 275 t betonářské oceli v hodnotě 121 525 Euro, celkem tedy 3 271 453 Kč, a dne 13. 11. 2020 poslal K. K. informaci od pojišťovny Credendo, že jim tato pojišťovna dala limit a jestli s nimi mají smlouvu, avšak k uzavření obchodu následně nedošlo, jelikož společnost ÓAM Ózdi Ácelművek Kft. i přes závaznou objednávku trvala na platbě předem, čímž tedy společnosti ÓAM Ózdi Ácelművek Kft. nevznikla žádná škoda,
ad 1) způsobil škodu v celkové výši 4 147 602,13 Kč,
ad 2) pokusil se způsobit škodu v celkové výši 10 647 303 Kč,
tedy celkem 14 794 905,13 Kč,
a tohoto jednání se dopustil, ačkoliv byl za trestný čin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný ve stadiu pokusu dle §21 odst. 1 tr. zákoníku, formou spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, odsouzen rozsudkem Krajského soudu Ostrava –pobočka v Olomouci ze dne 9. 3. 2017, č. j. 28 T 6/2013-5179, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 9. 2017, č. j. 5 To 42/2017-5261, s nabytím právní moci téhož dne, mimo jiné k souhrnnému společnému trestu odnětí svobody nepodmíněně ve výměře 8 roků a 6 měsíců, u něhož bylo rozhodnuto o podmínečném propuštění usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. 2. 2018, č. j. 6 Pp 2/2018-47, společně se stanovením zkušební doby v trvání 7 let s dohledem.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 2 To 11/2023, podal obviněný Z. F. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že rozhodná skutková zjištění obou soudů dříve ve věci činných, která jsou určující pro naplnění znaků žalovaného trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení.
5. Za vadný považoval dovolatel výrok o vině pod bodem 2) napadeného rozsudku týkající se trestného činu podvodu ve stadiu pokusu ve vztahu ke společnostem Ferona, a. s., Commercial Metal Company, RAVEN CZ, a. s., ARCIMPEX, s. r. o., a ÓAM Ózdi Ácelmüvek Kft. Odvolací soud se podle jeho názoru nevypořádal se všemi okolnostmi důležitými pro rozhodnutí. Upozornil, že jeho dovolání nesměřuje proti správnosti skutkových zjištění pod bodem 1). Připomněl svou výpověď k tomuto jednání a zdůraznil, že v situaci, kdy se mu podařilo vylákat zboží od společností uvedených pod bodem 1), již v další činnosti nijak nepokračoval, a to s ohledem na skutečnost, že byla naplněna obviněným popsaná dohoda s T.K. a E. O. jako s osobami, se kterými se měl na trestné činnosti podle jeho vyjádření podílet. Úmysl obviněného a těchto dalších osob v dané trestné činnosti nepokračovat plyne mimo jeho vyjádření a pojistného limitu pojišťoven i z komunikace zachycené na flash disku na č. l. 475 a přepisech této komunikace na č. l. 476–587, z níž se podává jasná dohoda v trestné činnosti dále nepokračovat.
6. Podle dovolatele bylo logické, že v úvodu došlo k oslovení většího množství dodavatelů, a to právě z důvodu, že bylo třeba s těmito dovolateli dále vyjednávat a vyčkat, kdo se chytí. O eventualitě spočívající v tom, že by zboží dodaly všechny tyto společnosti, obviněný neuvažoval, neboť věděl, že to ani nebylo možné s ohledem na maximální objem pojištění, tedy celkové částky, na kterou byly pojišťovny ochotny obchody společnosti R., pojistit. K poukazu odvolacího soudu na jednotlivé hovory zachycené v jejich přepisech, kde obviněný komunikuje s dalšími osobami částky, které mají přesahovat jím tvrzený rozsah a dohodu se svědky E. O. a T. K., a to ve vztahu k subjektivní stránce, dovolatel uvedl, že jednak z těchto rozhovorů není zřejmé, k čemu konkrétnímu se vlastně vztahují, nicméně odvolací soud argumentuje touto komunikací, aniž by ji podle obviněného dal do kontextu s dalšími provedenými důkazy, a naproti tomu tvrdí, že jeho úvahy jsou podpořeny i tím, že obviněný fakticky neukončil obchodování s jednotlivými poškozenými, respektive že jim takové ukončení spolupráce neoznámil. Podle dovolatele je zcela logické, že obviněný následně společnosti, které hutní materiál z různých důvodů dosud nedodaly, neoslovoval s tím, že o tento materiál již nemá zájem a prostě se odmlčel. Z jeho nečinnosti rozhodně nelze dovozovat jakýkoliv jeho úmysl.
7. Obviněný je tak nadále přesvědčen, že soudy bezdůvodně neuvěřily jeho obhajobě, nesprávně nehodnotily ve shora uvedených souvislostech e-mailovou komunikaci obviněného s pojišťovnami Credendo a Altradius (čl. 593-1270), které měly jednotlivé obchody pojistit, a komunikaci obviněného se svědkem E. O., které jeho obhajobu podle jeho přesvědčení potvrzují. Vyjádřil přesvědčení, že v případě skutku pod bodem 2) napadeného rozsudku nemohlo dojít k naplnění všech znaků skutkové podstaty žalovaného trestného činu, a to zejména pokud jde o subjektivní stránku. Proto podle něj měl být v této části obžaloby zproštěn a měl být odsouzen pouze za jednání pod bodem 1) napadeného rozsudku, které mělo být kvalifikováno jako trestný čin podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku.
8. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 2 To 11/2023, ve všech výrocích a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
9 . Nejvyšší státní zastupitelství se do dne konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřilo.
III. Přípustnost dovolání
10 . Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
11. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že ve vztahu ke všem důvodům dovolání platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
12. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Tento důvod dovolání je tedy charakterizován třemi alternativními situacemi, kdy rozhodná skutková zjištění mající určující význam pro naplnění znaků trestného činu nemohou obstát. Stane se tak: a) protože jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, b) jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, c) ve vztahu k nim nebyly bez konkrétních důvodů provedeny navrhované podstatné důkazy. Postačí, když je naplněna alespoň jedna z těchto tří alternativ. Platí také, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze napadat jakákoliv skutková zjištění, ale jen ta, která mají určující význam pro naplnění znaků trestného činu, jenž je na nich založen.
13. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze uplatnit, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu tak lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
14. Dovolatel měl za to, že provedeným dokazováním byl vyloučen jeho úmysl pokračovat v trestné činnosti a dokonat trestný čin podvodu, pokud se jednalo o útoky popsané pod bodem 2) výroku o vině. Zdůraznil, že jeho úmysl po celou dobu páchání trestné činnosti směřoval k vylákání částky cca 4 000 000 Kč. V posuzované trestní věci je s ohledem na napadené rozhodnutí, obsah dovolání a uplatněné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. významnou otázka, zda odvolací soud na základě provedeného dokazování dospěl ke správnému závěru o naplnění subjektivní stránky pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, pokud jde o dílčí útoky pod bodem 2) výroku o vině.
15. V obecné rovině je vhodné připomenout, že podle §116 tr. zákoníku se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.
16. Trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, spáchá trestný čin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč [§138 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku]. Skutková podstata podle §209 odst. 1 tr. zákoníku vyžaduje úmyslné zavinění pachatele (§13 odst. 2, §15 tr. zákoníku), ve vztahu ke způsobené škodě velkého rozsahu je postačující, zavinil-li ji pachatel jen z nedbalosti [§16, §17 písm. a) tr. zákoníku].
17. Dále nutno uvést, že pokusem trestného činu se podle §21 odst. 1 tr. zákoníku rozumí takové jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. Pokus je obecnou formou trestného činu. Je pro něj typické, že pachatel svým úmyslným jednáním již bezprostředně směřoval k spáchání trestného činu, ale k jeho dokonání nedošlo jen pro nějakou překážku nebo nějakou jinou okolnost, která pachateli zabránila v dokonání a byla zpravidla nezávislá na jeho vůli. Pokus trestného činu se již velmi blíží dokonání trestného činu, a proto je typově společensky škodlivější než příprava.
18. Jedním z pojmových znaků pokusu je úmysl spáchat trestný čin. Z toho, že pokus vyžaduje úmysl, vyplývá, že je pokus trestný jen u trestných činů úmyslných. Úmysl u pokusu se na rozdíl od úmyslu u přípravy (který se musí vztahovat jednak k vytvoření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu a jednak k vlastnímu spáchání takového individualizovaného konkrétnímu zvlášť závažnému zločinu) zásadně neliší od úmyslu pachatele dokonaného trestného činu, což je dáno tím, že bezprostředně směřuje k jeho spáchání, byť nebyl dosud v celém potřebném rozsahu realizován. Přitom je třeba zdůraznit, že úmysl je stěžejním prvkem určujícím konečnou kvalifikaci pokusu trestného činu (viz např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 36/2006-II.). Úmysl musí zahrnovat všechny skutečnosti, které tvoří znaky trestného činu, směřuje tedy k dokonání trestného činu.
19. V dané souvislosti lze připomenout, že trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem [§15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn [§15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Rovněž zmiňuje, že zavinění vyjadřuje vnitřní vztah pachatele k následku jeho jednání. Subjektivní stránka je takovým psychickým vztahem pachatele, který nelze přímo pozorovat, a na zavinění lze proto usuzovat ze všech okolností případu, za kterých ke spáchání trestného činu došlo. Může to být i určité chování pachatele, neboť i jednání je projevem vůle. Závěr o zavinění musí být podložen výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplynout, okolnosti subjektivního charakteru lze zpravidla dovozovat toliko nepřímo z okolností objektivní povahy, z nichž je možno podle zásad logického myšlení usuzovat na vnitřní vztah pachatele k porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem (srov. například zprávy Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 10. 1973, sp. zn. Tpjf 51/72, a ze dne 16. 6. 1976, sp. zn. Tpjf 30/76, uveřejněné pod č. 62/1973 a 41/1976 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 8 Tdo 394/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 5 Tz 225/2001, či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2728/12).
20. Soud prvního stupně vyvozoval, že obviněný se dopustil pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž jednal v úmyslu přímém podle §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (srov. bod 34 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Odvolací soud změnil právní kvalifikaci a jednání obviněného posoudil pod body 1) a 2) jako dílčí útoky pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (srov. bod 20. rozsudku odvolacího soudu), v závěru o přímém úmyslu se však se soudem prvního stupně ztotožnil. Své závěry ve vztahu k dovolatelem rozporovanému jednání popsanému pod bodem 2) výroku o vině soudy opřely o zjištění, že obviněný učinil vše pro to, aby došlo k realizaci obchodních případů ve vztahu k osloveným společnostem, stejně jako u společností pod bodem 1) výroku o vině, u nichž k realizaci obchodních případů a obohacení se na jejich úkor došlo, přičemž žádným způsobem neukončil své protiprávní aktivity vůči osloveným společnostem a vyloženě čekal, jak se tyto k poptávce postaví. Odvolací soud zdůraznil, že to nebyla absence dostatečného pojistného krytí obchodů, ale výhradně obezřetný postoj oslovených společností, které k realizaci obchodu byly ochotny přistoupit, na rozdíl od společností uvedených v bodě 1) výroku o vině, pouze na základě osobní schůzky se zástupcem společnosti R., anebo po předchozí zálohové platbě. Neakceptoval ani tvrzení obviněného, že jeho jednání bylo od počátku směřováno k získání 3 až 4 milionů Kč. V této souvislosti soudy odkázaly zejména na telefonickou komunikaci mezi obviněným a E.O. v období od července 2020 do května 2021 (tedy před a v průběhu doby, v níž se dopouštěl projednávané trestné činnosti), v níž obviněný hovořil o snaze vylákat vyšší finanční částky, než jak následně tvrdil v průběhu tohoto trestního řízení. Soudy nižších stupňů pak považovaly za iluzorní představu, aby obviněný odmítl převzít betonářskou ocel v dalších případech s odkazem na to, že jím dříve získané prostředky stačí (viz bod 32. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, body 17.–19. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
21. Dovolatel měl za to, že soudy nižších stupňů nevzaly v rámci hodnocení provedených důkazů a vyvozování skutkových zjištění v úvahu všechny okolnosti a nesprávně vyhodnotily komunikaci mezi ním a E. O., z níž pak činily závěr o naplnění subjektivní stránky. Obviněnému ale nelze přisvědčit. Skutková zjištění soudů nižších stupňů vycházejí z provedených důkazů a nelze v nich shledat žádný, už vůbec ne dovolatelem akcentovaný zjevný rozpor skutkových zjištění majících určující význam pro naplnění znaků trestného činu (zejména subjektivní stránky) s obsahem provedených důkazů. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil (zejména str. 16, bod 32. rozsudku soudu prvního stupně, str. 9–10, body 17.–19. rozsudku odvolacího soudu), totiž vyplývá přesvědčivý vztah mezi soudy učiněnými skutkovými zjištěními týkajícími se subjektivní stránky předmětného trestného činu a úvahami při hodnocení důkazů. Skutková zjištění soudů nižších stupňů jsou správná a odpovídají výsledkům dokazování, které bylo provedeno v souladu se zákonnými ustanoveními. Soudy hodnotily důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu v souladu se zásadami uvedenými v §2 odst. 6 tr. ř. a v odůvodnění rozhodnutí v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřily. Nutno podotknout, že není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem, neznamená porušení zásad spravedlivého procesu a samo o sobě závěr o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.
22. Úmysl obviněného vylákat od oslovených subjektů zboží co nejvyšší hodnoty, nikoliv tedy jen částkou omezenou na cca 4 000 000 Kč, uvedením těchto subjektů v omyl byl ve věci bez jakýchkoliv pochybností prokázán. Závěr o podvodném úmyslu, který obviněný měl právě v době, kdy uváděl poškozené subjekty v omyl, vyplývá už ze samotné výpovědi obviněného, v níž se doznal k tomu, že nechal upravit ekonomické údaje v rozvaze a výkazu zisku a ztrát, aby společnosti R., působila solventním dojmem a došlo k pojištění obchodů pojišťovnami, které s příslibem obchodní spolupráce předložil osloveným společnostem, byť neměl v úmyslu uhradit faktury za sjednané obchody. Za daných okolností si nelze představit jinou situaci, než že obviněný tímto způsobem jednal vědomě a s cílem vylákat zboží od všech takto oslovených společností, které uvedl v omyl. Jen těžko lze připustit, že by obviněný jen u společností vyjmenovaných pod bodem 1) výroku o vině směřoval svým jednáním k vylákání zboží a obohacení se na jejich úkor, zatímco u společností vyjmenovaných pod bodem 2) výroku o vině by tyto společnosti uváděl v omyl ohledně svého záměru uhradit obchody, které se s nimi pokoušel sjednat, při současném předložení falzifikovaných rozvah a výkazů zisku a ztrát, na jejichž základě byla zajištěna pojištění na tyto obchody, ačkoliv by k vylákání zboží nesměřoval, neboť se rozhodl v předmětné trestné činnosti nepokračovat.
23. Skutečnost, že obviněný od počátku svého jednání směřoval k vylákání zboží od oslovených společností, a to zboží v co nejvyšší hodnotě, pak potvrzuje i soudy nižších stupňů zmiňovaná telefonická komunikace mezi obviněným a E. O. (viz přepis této komunikace na č. l. 476 a násl.). Z této komunikace se zcela jednoznačně podává, že obviněný měl od počátku v úmyslu vylákat od oslovených (poškozených) subjektů zboží v co nejvyšší hodnotě. V této souvislosti nelze opomenout již odvolacím soudem konstatované hovory např. ze dne 6. 7. 2020, v níž se hovořící ujišťují, že vytáhnou 10 až 15 milionů, ze dne 14. 12. 2020, v níž obviněný avizoval, že vytřískají minimálně 6 milionů, konstatování v hovoru ze dne 1. 2. 2021, že se motají kolem 7 (zjevně milionů), ale také hovor ze dne 16. 3. 2021, v níž obviněný uvedl, že udělá raketu za deset míčů, že z toho vytáhnou kolem desítky (pokud v této návaznosti dovolatel namítal, že odvolací soud argumentoval těmito hovory, aniž by z nich bylo zjevné, k čemu se vztahují, a aniž by je dal odvolací soud do kontextu s ostatními důkazy, pak k tomu lze toliko poznamenat, že z celé komunikace je zjevné, že se obviněný a E. O. bavili o svých snahách obohatit se na úkor jiných společností a vylákat z nich prostředky. K tomu se pak vztahují jejich poznámky, v jaké výši se již vylákané prostředky pohybují a jakou hodnotu prostředků z jimi objednaných obchodů očekávají, že se jim podaří vylákat. Právě zmiňované telefonické hovory jsou z hlediska hodnocení úmyslu obviněného podstatné, když zahrnují dobu od července roku 2020 do března roku 2021 a objasňují, s jakým záměrem v této době obviněný jednal, neboť právě v tomto období obviněný zasílal objednávky společnostem uvedeným ve výroku o vině pod bodem 2). V době, kdy oslovoval tyto společnosti, tak prokazatelně (s ohledem na tvrzení obviněného zachycené v jeho telefonické komunikaci) měl obviněný v úmyslu vylákat od jím oslovených společností zboží co nejvyšší hodnoty; reálně si představoval, že takto dosáhne částky 10 až 15 milionů, po nějaké době se smířil s tím, že se jim pravděpodobně nepodaří dosáhnout tak vysoké částky (to však neznamenalo, že tak vysoké částky dosáhnout již nechtěl, jen si již tento následek nepředstavoval jako jistý, ale věděl, že s ohledem na jeho snahy nastat může, což také přímo chtěl), a doufal, že se jim podaří vylákat částku okolo 10 milionů Kč.
24. Lze souhlasit se soudy nižších stupňů, že se jako nereálná jeví představa, že pokud by oslovené subjekty ke sjednání obchodů a poskytnutí obviněným objednané betonářské oceli přistoupily, obviněný by nad rámec již vylákaného zboží se ziskem cca 4 milionů Kč k převzetí dalších prostředků a k obohacení se o ně nepřistoupil. Tento závěr je podpořen zejména právě telefonickou komunikací mezi ním a E. O., z níž je zjevná dlouhodobá snaha vylákat co nejvyšší částku a následné pouhé smíření se s tím, že jim další prostředky ve vyšší hodnotě na podkladě již učiněných a jimi nepřerušených pokusů o získání dalších produktů poskytnuty nebudou a rozhodnutí, že k dalším krokům se již uchylovat nebudou. V rámci těchto úvah nelze pominout ani to, že sám dovolatel ve svém podání uvedl, že učinil objednávky a čekal, kdo se chytí, přičemž nepočítal s tím, že by se tak stalo ve všech případech a že by všechny oslovené společnosti obchody realizovaly. I z tohoto prohlášení je však zjevné, že obviněný se pokusil vylákat zboží od všech oslovených společností s tím, že jeho cílem bylo obohatiti se o co nejvyšší částku, byť nemohl s jistotou vědět, zda se mu to ve všech případech podaří, tedy zda všechny jeho pokusy budou úspěšné.
25. Za lichou je nutno označit argumentaci dovolatele, že jeho jednání ani nemohlo směřovat k vylákání vyšší částky z důvodu limitu krytí obchodů pojišťovnami. V projednávaných případech totiž bylo prokázáno, že obviněný osloveným společnostem buďto sdělil, že obchod bude pojištěn nebo že společnost je pojistitelná. V případě společnosti Ferona, a. s., jí bylo sděleno, že byl pro společnost R., schválen úvěrový limit na částku 2 000 000 Kč u pojišťovny, načež tato společnost objednala u společnosti Ferona, a. s., betonářskou ocel v hodnotě 1 734 250 Kč, tedy pokusila se za uvedení mylných informací od společnosti Ferona, a. s., vylákat zboží v hodnotě, která byla podle sdělených informací pojišťovnou kryta. Pokud jde o obchod se společností Commercial Metal Company, pak se obviněný pokusil zboží vylákat dvakrát, nejprve sjednávání selhalo, neboť společnost R., nedostala krytí od pojišťovny, v druhém případě se pak obviněný pokusil vylákat zboží od oslovené společnosti s tvrzením, že společnost R., je podle sdělení Coface pojistitelná, načež dostal s ohledem na svou poptávku nabídku na obchod se zbožím v hodnotě 1 688 050 Kč. V případě společnosti RAVEN CZ, a. s., dostala společnost R., krytí od pojišťovny Credendo v limitu na částku 2–3 miliony Kč a obviněný zaslal oslovené společnosti objednávku na ocel v hodnotě 3 060 000 Kč. U společnosti ARCIMPEX, s. r. o., obviněný získal pojištění pro obchod ve výši 1 200 000 Kč a oslovené společnosti zaslal objednávku na ocel v hodnotě 893 550 Kč. I společnost ÓAM Ózdi Ácelmüvek Kft. informoval obviněný o tom, že jim bylo pojišťovnou poskytnuto krytí s limitem a zaslal společnosti objednávku na ocel v hodnotě 3 271 453 Kč. Je zjevné, že obviněný se pokusil vylákat zboží v konkretizované hodnotě, přičemž výše sjednaného krytí s pojišťovnami v tomto jeho pokusu nehrála žádnou roli, když ve většině případů sjednané pojištění mělo pokrývat celou hodnotu objednávky činěné ze strany společnosti R., případně část této hodnoty, což však obviněnému nebránilo ve snaze obchod sjednat a dosáhnout tak vylákání zboží v jím zamýšlené výši – to je v hodnotě jím učiněných objednávek. Obviněný totiž učinil vše, co mohl, pro to, aby za daných okolností dosáhl svého cíle vylákat od těchto společností zboží v jím zamýšlené hodnotě, a učinil u oslovených společností závazné objednávky.
26. Nadto lze dodat, jak správně poukázaly soudy nižších stupňů, že ke sjednání obchodů v případech uvedených pod bodem 2) výroku o vině nedošlo nikoliv výhradně z důvodu limitu pojištění obchodů, nýbrž z důvodu obezřetnosti předmětných společností. Společnosti Ferona, a. s., a Commercial Metal Company a ÓAM Ózdi Ácelmüvek Kft. totiž trvaly na předplatně zálohovými fakturami, společnost RAVEN CZ, a. s., trvala na osobním setkání, společnost ARCIMPEX, s. r. o., pojala podezření, že by se mohlo jednat o podvod. Obviněný tak učinil vše pro to, aby z jeho strany došlo k vylákání zboží od oslovených společností a k jeho obohacení na úkor těchto společností, a naopak neučinil nic k zabránění realizace těchto obchodů.
27. Lze tedy uzavřít, že záměr obviněného od počátku směřoval k vylákání zboží co nejvyšší hodnoty, přičemž provedeným dokazováním byla prokázána snaha obviněného vylákat zboží v celkové hodnotě 14 797 905,13 Kč, z níž se úspěšně podařilo vylákat zboží v hodnotě 4 147 602,13 Kč. Soudy nižších stupňů (zejména soud odvolací, který právní kvalifikaci skutku upravil) ze správně učiněných skutkových závěrů vyvodily adekvátní právní závěry, a to i co do dovolatelem zpochybňované subjektivní stránky pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve vztahu k dílčím útokům tohoto pokračujícího zločinu popsaným pod bodem 2) výroku o vině.
28. Dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, proto je Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 7. 2023
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu