ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.359.2024.1
sp. zn. 20 Cdo 359/2024-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Zezulou v exekuční věci oprávněné České republiky - Krajského soudu v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábř. 10/2, identifikační číslo osoby 00215686, proti povinnému M. Z. , pro 64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 48 EXE 3501/2017, o odvolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2024, č. j. 24 Co 21/2024-74, takto:
Řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
1) Ve shora označené věci napadl povinný dne 22. 1. 2024 odvoláním usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „odvolací soud“) ze dne 9. 1. 2024, č. j. 24 Co 21/2024-74, jímž odvolací soud odmítl odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 10. 2023, č. j. 48 EXE 3501/2017-61.
2) Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a a §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále „o. s. ř.“/). Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soudní řád neupravuje; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
3) Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o (zákonném) opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, ze dne 26. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, nebo ze dne 21. prosince 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016).
4) Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), posuzované řízení zastavil, neboť zde není soud, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu.
5) Pakliže o zastavení dovolacího řízení může rozhodnout předseda senátu podle §243f odst. 2 o. s. ř., smí tak tím spíše učinit i v případě, že zastavuje řízení o opravném prostředku, jehož podání procesní předpis vůbec nepředpokládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2019, sp. zn. 20 Cdo 3790/2019).
6) Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že i za předpokladu interpretace podání povinného ze dne 22. 1. 2024 jakožto mimořádného opravného prostředku (k níž se však se zřetelem k obsahu podání nenabízel jakýkoli důvod) by v dané věci uplatněné „dovolání“ nebylo přípustné s ohledem na ustanovení §238 odst. 1 písm. c) a písm. e) o. s. ř., neboť by napadalo usnesení odvolacího soudu vydané v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí, které obsahuje napadený výrok, peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, zároveň rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
7) O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 2. 2024
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu