ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.253.2024.1
sp. zn. 24 Cdo 253/2024-1328
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou v právní věci žalobců a) D. M. a b) H. M., o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště XY, ze dne 2. dubna 2014, č. j. XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 93/2014, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2023, č. j. 5 Co 82/2023-1318, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. 11. 2023, č. j. 5 Co 82/2023-1318, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2023, č. j. 16 C 93/2014-1231, kterým bylo zastaveno dovolací řízení o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2022, č. j. 5 Co 24/2020-1050, z důvodu, že „ač byli soudem vyzváni a poučeni, žalobci si pro dovolací řízení nezvolili advokáta“. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož obsahem je i žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení.
2. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“); to podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).
3. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by žalobci byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
4. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak ve shodných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení. O vědomí dovolatelů o této povinnosti svědčí i aktuální žádost dovolatelů „o ustanovení advokáta pro dovolací řízení“, jíž se dovolací soud (obdobně jako soud prvního stupně) nezabýval, a to z důvodů dále uvedených (srov. bod 5. odůvodnění in fine). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.
5. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2012), v daném případě se (obdobně jako soud prvního stupně) nezabýval ani aktuální žádostí dovolatelů „o přiznání osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností“, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou vědomi mj. povinnosti zaplatit soudní poplatek (srov. např. výzvu soudu k úhradě soudního poplatku z dovolání žalobců proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, č. l. 273 spisu), platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu. Navíc, je-li předpokladem pro ustanovení zástupce rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. znění §138 a §30 o. s. ř.), není v daném případě naplněn ani jeden z nezbytných předpokladů pro osvobození od soudního poplatku.
6. Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další opravné prostředky, v nichž se obsahově často ani nedrží projednávané věci. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k jednomu z dovolatelů např. v usnesení ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3745/2020.
7. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle ustanovení §243c odst. 3 věty třetí ve spojení s §241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 2. 2024
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu