ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.2112.2023.1
27 Cdo 2112/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky Lucrosus Prague Holding s. r. o. , se sídlem v Plzni, Plovární 478/1, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 05825041, zastoupené Mgr. Jakubem Hrabánkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, PSČ 110 00, za účasti SimpleCell Europe s. r. o., se sídlem ve Zlatých Horách, Polská 497, PSČ 793 76, identifikační číslo osoby 05085926 , zastoupené JUDr. Ing. Adamem Černým, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Dřevná 382/2, PSČ 128 00, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. C 87866/KSOS, o dovolání SimpleCell Europe s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 8 Cmo 23/2023, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 8 Cmo 23/2023, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka se návrhem doručeným dne 27. 10. 2022 Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci (dále též jen „rejstříkový soud“) domáhá ve smyslu §101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), změny zápisu v obchodním rejstříku SimpleCell Europe s. r. o. (dále též jen „společnost SCE“) spočívající v navrácení zápisu do „původního stavu“ před provedením zápisu podle usnesení rejstříkového soudu ze dne 19. 9. 2022, č. j. C 87866/RD235/KSOS, Fj 47593/2022/KSOS, kterým byla vymazána navrhovatelka jako společnice s 35% podílem a zapsána společnost Pactio Invest a. s., identifikační číslo osoby 28214374 (dále jen „společnost P. I.“), jako společnice s podílem ve výši 49,99 %.
[2] Rejstříkový soud usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. C 87866/RD255/KSOS, Fj 103363/2022/KSOS, zamítl návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[3] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že:
1) Kmenové listy navrhovatelky k základnímu podílu č. 1 až č. 10 (dále též jen „kmenové listy“) byly vydány dne 22. 2. 2017 a podepsány jednatelem (a jediným společníkem) navrhovatelky Ing. Radovanem Vávrou (dále též jen „R. V.“).
2) Dne 14. 3. 2022 R. V. kmenové listy rubopisoval na řad Maksena Shina (dále též jen „M. S.“). Téhož dne M. S. jako jediný společník navrhovatelky rozhodl o odvolání R. V. z funkce jednatele a nově do funkce jednatele jmenoval sebe.
3) Dne 31. 3. 2022 uzavřela navrhovatelka jako převodkyně a společnost P. I. jako nabyvatelka smlouvu o převodu podílu ve společnosti SCE o velikosti 35 % (dále též jen „smlouva“). Za navrhovatelku podepsal smlouvu R. V. a podpisy obou smluvních stran byly úředně ověřeny.
4) E-mailem ze dne 31. 3. 2022 JUDr. Simon Mesropyan, Ph.D., jako právní zástupce navrhovatelky, informoval notářku Mgr. Janu Rybářovou, že údaje uvedené v obchodním rejstříku nejsou aktuální, neboť současným společníkem a jednatelem navrhovatelky je M. S.
5) Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. C 271507/RD9/MSPH, Fj 129939/2022/MSPH (dále též jen „usnesení Městského soudu v Praze“), zamítl návrh navrhovatelky ze dne 1. 4. 2022 na změnu zápisu týkající se společníků navrhovatelky a též výmazu jednatele a zápisu nového jednatele.
6) M. S. e-mailem ze dne 6. 4. 2022 sdělil adresátu R. V., že „nerozumí sdělení“, které R. V. učinil u Městského soudu v Praze, podle něhož nedošlo k převodu žádného z podílů (kmenových listů) ani k odvolání či odstoupení jednatele navrhovatelky. M. S. dále uvedl, že dne 14. 3. 2022 byly řádně rubopisovány kmenové listy navrhovatelky a R. V. byl odvolán z funkce jednatele. E-mail byl v kopii adresován jednateli společnosti SCE a též jednatelům jejích společníků.
7) Dne 21. 4. 2022 udělil R. V. jednající za navrhovatelku plnou moc JUDr. Pavlu Bohorodčanerovi (dále též jen „P. B.“) k jejímu zastupování na veškerých valných hromadách společnosti SCE konaných do 31. 5. 2022.
8) Dne 28. 4. 2022 byla smlouva doručena společnosti SCE.
9) Valné hromady společnosti SCE konané dne 28. 4. 2022 od 14:45 se kromě společníků Pactio Technologies s. r. o., společnosti P. I. a SimpleCell Investments s. r. o. zúčastnil též M. S., který se označil za jednatele navrhovatelky, proti čemuž podala společnost P. I. protest. Před zahájením valné hromady byla společníkům doručena z datové schránky navrhovatelky zpráva, kterou se navrhovatelka omluvila z účasti na valné hromadě a varovala společníky před pokusem neoprávněných osob zmocnit se navrhovatelky; na vědomí společníkům zaslala usnesení Městského soudu v Praze, který zamítl návrh na zápis M. S. jako jednatele navrhovatelky.
10) Valná hromada společnosti SCE konaná dne 28. 4. 2022 od 15:30 za účasti společníků Pactio Technologies s. r. o., společnosti P. I., SimpleCell Investments s. r. o. a navrhovatelky, zastoupené P. B., vyslovila souhlas s převodem podílu ve společnosti SCE z navrhovatelky na společnost P. I.
11) Podle výpisu z obchodního rejstříku navrhovatelky byl dne 4. 5. 2022 proveden výmaz R. V. jako jednatele, se dnem zániku funkce 14. 3. 2022, a proveden zápis M. S. jako jednatele se dnem vzniku funkce 14. 3. 2022.
12) Dne 17. 5. 2022 podala společnost SCE návrh na změnu zápisu do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu navrhovatelky jako společnice a zvýšení podílu u společnosti P. I. z 14,99 % na 49,99 % (dále jen „původní návrh“). Změna zápisu byla provedena na základě usnesení rejstříkového soudu ze dne 19. 9. 2022, č. j. C 87866/RD235/KSOS, Fj 47593/2022/KSOS, které nabylo právní moci dne 29. 9. 2022.
13) Podle článku 6 společenské smlouvy společnosti SCE, ve znění ke dni 15. 10. 2021, se podíl společníka určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu společnosti (odstavec 1). Společník může převést svůj podíl nebo jeho část na jiného společníka nebo na jinou osobu s předchozím souhlasem valné hromady společnosti. K rozdělení podílu je také potřeba souhlasu valné hromady společnosti (odstavec 2). Podíl může být předmětem zástavního práva jen za stejných podmínek, za nichž ho lze převést, tedy pouze se souhlasem valné hromady společnosti (odstavec 3).
[4] Rejstříkový soud konstatoval, že „domáhá-li se osoba uvedená v ustanovení §101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu, může uplatnit zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být rejstříkovým soudem odmítnut z důvodů uvedených v §86 z. v. r. nebo … zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných … nevyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila“.
[5] Podle rejstříkového soudu „společnost SCE k návrhu na změnu zápisu předložila smlouvu podepsanou oběma stranami … obsahující rovněž doložku o potvrzení doručení této smlouvy společnosti SCE dne 28. 4. 2022 a dále zápis z valné hromady společnosti SCE, na které bylo přijato usnesení – vyslovení souhlasu s převodem tohoto podílu. Již jen z toho je patrné, že společnost SCE ke svému návrhu doložila listiny, z nichž vyplývají údaje o skutečnostech navržených k zápisu“.
[6] Poukazuje-li navrhovatelka na skutečnost, že v době uzavření smlouvy R. V. již nebyl jednatelem navrhovatelky, podle rejstříkového soudu přehlíží, že „z údajů zapsaných v obchodním rejstříku se podává, že k tomuto datu (uzavření smlouvy) a rovněž k datu konání valné hromady společnosti SCE, na které byl udělen souhlas s převodem podílu, byl R. V. stále zapsán jako jednatel navrhovatelky a tento údaj je ve smyslu §8 z. v. r. účinný vůči třetím osobám, i kdyby neodpovídal skutečnosti“.
[7] K námitce navrhovatelky, podle níž „nebyl udělen předchozí souhlas valné hromady společnosti SCE s převodem podílu … a následný souhlas valné hromady je bez významu“, rejstříkový soud uvedl, že „společenská smlouva ve smyslu §207 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen ‚z. o. k.‘], podmiňuje převod podílu na jiného společníka předchozím souhlasem valné hromady. Přičemž dle téhož ustanovení … smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen… Pokud souhlas valné hromady byl dán dne 28. 4. 2022, … nabyl převod podílu účinnosti vůči společnosti SCE až po udělení tohoto souhlasu“.
[8] Podle rejstříkového soudu neobstojí ani námitka navrhovatelky, podle níž účastníci valné hromady nemohli být v dobré víře „ohledně oprávnění R. V. podepsat smlouvu a udělit P. B. plnou moc“. Ke dni konání valné hromady „bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, jímž byl zápis jednatele M. S. zamítnut. Ze zápisu z valné hromady … je pak patrné, že společnost SCE a její společníci byli s tímto rozhodnutím seznámeni… Tudíž ve vztahu k nim se stále uplatní princip materiální publicity ve smyslu §8 z. v. r. ohledně zapsaného jednatele navrhovatelky R. V. Na tom nic nemění ani následný zápis jednatele navrhovatelky M. S. do obchodního rejstříku přímým zápisem notáře“.
[9] Další námitky rejstříkový soud považoval za nedůvodné s tím, že „v rejstříkovém řízení nelze činit věcný přezkum usnesení valné hromady“, ani „neshledal důvod posoudit usnesení valné hromady … jako rozhodnutí, na něž se hledí, jako by nebylo přijato“.
[10] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí rejstříkového soudu změnil tak, že „v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě v oddíle C, č. vl. 87866, v části Společníci“ se vymazává společnost P. I., vklad 224.976 Kč, obchodní podíl 49,99 %, a zapisuje se společnost P. I., vklad 67.485 Kč, obchodní podíl 14,99 %, a Lucrosus Prague Holding s. r. o., vklad 157.491 Kč, obchodní podíl 35 % (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).
[11] Odvolací soud má oproti rejstříkovému soudu za to, že „podmínky k převodu podílu byly stanoveny přísněji než podle §207 z. o. k. tak, že společník může podíl převést pouze s předchozím souhlasem valné hromady. Toto ustanovení vykládá odvolací soud tak, že souhlas valné hromady musí být udělen ještě před uzavřením smlouvy o převodu podílu, a jedná se o podmínku platnosti smlouvy“. V takovém případě „důvodnost předchozího návrhu z listin, které k němu měly být přiloženy, nevyplývala a předchozí návrh měl být tudíž zamítnut“.
[12] Odvolací soud dále doplnil, že původnímu návrhu nemohlo být dne 19. 9. 2022 vyhověno „za stavu, kdy ode dne 4. 5. 2022 bylo zapsáno v obchodním rejstříku navrhovatelky, že funkce R. V. zanikla dne 14. 3. 2022, a ke vzniku smlouvy … došlo teprve dne 31. 3. 2022“.
[13] Podle odvolacího soudu „důsledky zamítnutí návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku Městským soudem v Praze uvedené v §10 odst. 2 z. v. r. se týkají volby M. S. jednatelem navrhovatelky, nikoli však odvolání R. V. z této funkce“.
[14] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost SCE dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, a to:
14) „zda v případě, kdy společenská smlouva stanoví, že společník může převést svůj podíl nebo jeho část na jiného společníka nebo na jinou osobu s předchozím souhlasem valné hromady společnosti, je souhlas valné hromady podmínkou platnosti takové smlouvy, či zda je takový souhlas toliko podmínkou nabytí její účinnosti“,
která dosud nebyla v praxi dovolacího soudu řešena, a
15) „zda v případě, kdy osoba důvěřující údaji zapsanému v obchodním rejstříku a jednající v dobré víře uzavře smlouvu o převodu podílu ve společnosti s osobou zastoupenou osobou zapsanou jako jednatelem obchodní korporace v obchodním rejstříku, je nezbytné hledět na tuto smlouvu jako na platně uzavřenou, i kdyby tento zápis v obchodním rejstříku neodpovídal skutečnosti“, a
16) „zda nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně nedostatku dobré víry v zápis v obchodím rejstříku týkající se oprávněnosti jednatele zastupovat obchodní korporaci a jednat za ni osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tedy osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je ohledně tohoto údaje nesprávný (chybný), nebo osoba, jejíž dobrá víra má být zpochybněna“,
při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[15] Dovolatelka má za to, že odvolací soud nesprávně posoudil podmínky převodu podílu podle společenské smlouvy. K tomu uvádí, že „je nezbytné rozlišovat mezi účinností smlouvy o převodu podílu a platností této smlouvy. Nabyvatel podílu se totiž v souladu s §209 odst. 2 věta druhá z. o. k. stává společníkem společnosti … až v okamžiku, kdy je účinná smlouva společnosti doručena. Účinnost smlouvy … se pak řídí pravidlem zakotveným v §207 odst. 2 z. o. k., podle kterého je podmínkou účinnosti převodu podílu udělení souhlasu valné hromady“. Podle dovolatelky je zřejmé, že se „souhlas valné hromady s převodem podílu vztahuje k účinnosti, a nikoliv k platnosti smlouvy o převodu podílu“.
[16] Výklad, jaký přijal odvolací soud, je podle dovolatelky též „v rozporu se smyslem i účelem právní úpravy zákona o obchodních korporacích. Smyslem souhlasu … je zajistit omezení převodu podílu v rámci společnosti… Pro naplnění účelu této právní úpravy i společenské smlouvy však není rozhodující, zda k udělení souhlasu dojde před samotným uzavřením smlouvy o převodu podílu či až po jejím uzavření“. Dovolatelka též odkazuje na celé znění článku 6 odst. 2 a 3 společenské smlouvy, z něhož se podává, že „podíl lze rozdělit, resp. zastavit, jen za stejných podmínek, za nichž ho lze převést, tedy pouze se souhlasem valné hromady společnosti“. Pokud by tedy společenská smlouva „stanovovala úpravu převodu podílu přísněji než zákon o obchodních korporacích, zcela jistě by formulaci ‚předchozí souhlas valné hromady‘ uvedla i v případě zastavení či rozdělení podílu“.
[17] Podle dovolatelky odvolací soud nesprávně posoudil princip materiální publicity vyjádřený v §8 z. v. r. Odkazujíc na judikaturu Nejvyššího soudu dovolatelka uvádí, že „smlouva byla uzavřena R. V., který byl ke dni uzavření smlouvy zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel navrhovatelky… Na základě této skutečnosti je přímým a nezpochybnitelným důsledkem principu materiální publicity skutečnost, že R. V. byl ke dni uzavření smlouvy ve vztahu k třetím osobám oprávněn navrhovatelku zastupovat a činit za ni právní jednání, která navrhovatelku zavazují“. Navrhovatelce se nepodařilo prokázat, že „dovolatelka či společnost P. I. nebyly v souvislosti se smlouvou v dobré víře v zápis do obchodního rejstříku ohledně jednatele navrhovatelky“.
[18] Dovolatelka uvádí, že důsledkem usnesení Městského soudu v Praze je „právní fikce dle §10 odst. 2 z. v. r., podle které se na volbu M. S. jednatelem navrhovatelky hledí, jako by se se nestala, a to od počátku. Oprávnění R. V. uzavřít za navrhovatelku smlouvu tak nemohlo být zpochybněno ani touto údajnou volbou M. S. jednatelem, která nadto nebyla ke dni uzavření smlouvy v obchodním rejstříku jakkoli reflektována“. Podle odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze M. S. „nepředložil rubopisované kmenové listy ve smyslu §210 odst. 2 z. o. k., ze kterých by měl soud za prokázané, ke kterému datu se měl stát M. S. společníkem a měl být oprávněn rozhodovat o odvolání a jmenování jednatele“. M. S. proto nemohl „jako tvrzený nový společník vykonávat společnická práva a nemohl tedy ani odvolat R. V. z funkce jednatele“.
[19] Navrhovatelka ve vyjádření k dovolání uvádí, že dovolání není důvodné, a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zamítl.
[20] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení dovolatelkou otevřených otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu.
I. K otázce publicity obchodního rejstříku.
[21] Podle §8 odst. 1 z. v. r. proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
[22] Z ustálené judikatury dovolacího soudu k publicitě obchodního rejstříku se podává, že:
1) Zápisy do obchodního rejstříku spočívají na principu publicity, který působí ve formálním a materiálním smyslu. Formálním principem publicity se vyjadřuje, že obchodní rejstřík je přístupný každému a že každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si kopie a výpisy. Princip materiální publicity znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity.
2) Z negativní stránky principu materiální publicity (§8 odst. 1 z. v. r.) se podává, že má-li obchodní korporace určitý údaj zapsán v obchodním rejstříku, je jím vázána, i kdyby neodpovídal skutečnosti, ledaže by dotčená třetí osoba nebyla v dobré víře.
3) Důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně toho kterého údaje nesprávný (chybný).
Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4553/2008, a ze dne 5. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2651/2009, jejichž závěry se v tomto směru prosadí i po 31. 12. 2013, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1739/2021, ze dne 5. 4. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2411/2022, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2050/2011.
[23] V poměrech projednávané věci, byl-li ke dni uzavření smlouvy (31. 3. 2022) jako jednatel navrhovatelky v obchodním rejstříku zapsán R. V., byl tento údaj ve smyslu §8 z. v. r. účinný vůči třetím osobám, které byly (v době uzavření smlouvy) v dobré víře v tento zápis. Je přitom nerozhodné, že později (4. 5. 2022) došlo ke změně zápisu v obchodním rejstříku s tím, že funkce jednatele navrhovatelky měla R. V. zaniknout již k 14. 3. 2022. Z listin přiložených společností SCE k původnímu návrhu ani z dalších listin, které měl k dispozici odvolací soud, se nepodává žádná skutečnost zpochybňující dobrou víru společnosti P. I. existující v době uzavření smlouvy o tom, že R. V. zastupující navrhovatelku je jejím jednatelem.
[24] Závěr odvolacího soudu, podle něhož rejstříkový soud neměl původnímu návrhu vyhovět, neboť ode dne 4. 5. 2022 bylo zapsáno v obchodním rejstříku navrhovatelky, že funkce jednatele R. V. zanikla ke dni 14. 3. 2022, je tudíž nesprávný.
II. K výkladu §207 odst. 2 z. o. k.
[25] Podle §207 z. o. k. každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka (odstavec 1). Podmíní-li společenská smlouva převod podílu podle odstavce 1 souhlasem některého z orgánů společnosti a není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen (odstavec 2).
[26] Podle §48 z. o. k. právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo.
[27] Podle §1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
[28] Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
[29] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:
1) Právní úprava společnosti s ručením omezeným účinná od 1. 1. 2014 zná a rozlišuje podíl neomezeně převoditelný, omezeně převoditelný a (zcela) nepřevoditelný.
2) Právní úprava převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným není součástí práva upravujícího postavení osob ve smyslu §1 odst. 2 o. z. a případné odchylné ujednání ve společenské smlouvě, jímž bude převod podílu na jiného společníka omezen jinak než způsobem předvídaným v §207 odst. 2 z. o. k. (jinak než souhlasem orgánu společnosti), popř. zcela vyloučen, nijak nenarušuje statusovou úpravu společnosti s ručením omezeným.
3) Některá zvlášť závažná či mimořádná rozhodnutí o záležitostech společnosti svěřuje valné hromadě přímo zákon. Vyžaduje-li souhlas valné hromady s právním jednáním zákon, je důsledkem jeho absence relativní neplatnost dotčeného právního jednání (§48 z. o. k.), jíž se mohou dovolat (jako oprávněné osoby, na jejichž ochranu je požadavek souhlasu valné hromady stanoven) jak dotčená společnost, tak i její společníci.
4) Výslovný zákaz určitého ujednání stran ve smyslu §1 odst. 2 o. z. může být přímý i nepřímý. V případě nepřímého zákazu zákon odchylné ujednání stran reprobuje tím, že je prohlašuje za neplatné, případně za zdánlivé, či určuje, že se k němu nepřihlíží. Příkladem nepřímého výslovného zákazu je §580 o. z., podle něhož je neplatné (mimo jiné) právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
5) I v rejstříkovém řízení je soud povinen provést (v souladu s §555 a násl. o. z.) výklad právního jednání obsaženého v listinách, jimiž jsou dokládány skutečnosti, jejichž zápis do veřejného rejstříku je navrhován, byť rejstříkový soud (v důsledku registračního principu, jímž je rejstříkové řízení ovládáno) může při tomto výkladu vycházet toliko z listin, jež mu byly předloženy, popř. jež jsou obsahem rejstříkového spisu.
Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, uveřejněné pod číslem 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněné pod číslem 10/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, uveřejněný pod číslem 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2409/2019.
[30] V poměrech projednávané věci si společníci ve společenské smlouvě (odchylně od zákona) sjednali, že své podíly mohou převést na jiného společníka s předchozím souhlasem valné hromady. Jelikož nejde o případ zákonem vyžadovaného souhlasu valné hromady s právním jednáním, nelze smlouvu o převodu podílu uzavřenou bez předchozího souhlasu valné hromady považovat za neplatnou podle §48 z. o. k. Ani aplikace §580 o. z. nepřichází v daném případě v úvahu, neboť uzavření smlouvy o převodu podílu bez předchozího souhlasu valné hromady neodporuje zákonu, nýbrž (pouze) společenské smlouvě.
[31] Není-li dán žádný důvod neplatnosti stanovený zákonem (k hlavním důvodům neplatnosti srov. zejména §580 a násl. o. z.), je závěr odvolacího soudu, podle něhož smlouva není platná z důvodu absence předchozího souhlasu valné hromady, nesprávný.
[32] Odvolacímu soudu je nutné vytknout, že se řádně nezabýval smyslem požadavku předchozího souhlasu valné hromady s převodem podílu na jiného společníka vyžadovaného společenskou smlouvou, tj. důvodem, který společníky k takto přísně formulované podmínce převodu podílu vedl, a dále tím, zda tento smysl mohl být naplněn dodatečným (následným) souhlasem valné hromady (který je jinak podle dispozitivní právní úpravy §207 odst. 2 z. o. k. postačující).
[33] K závěru o tom, že dodatečný (následný) souhlas valné hromady k převodu podílu nestačí, by odvolací soud mohl dojít pouze tehdy, nebyl-li smysl požadavku společenské smlouvy na předchozí souhlas dodatečným (následným) souhlasem naplněn. Takový závěr by však musel vycházet z výkladu společenské smlouvy (k tomu srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, jehož závěry se podle usnesení ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4460/2018, obdobně uplatní i při výkladu zakladatelských právních jednání podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014).
[34] Jak vyplývá ze shora citovaného judikatorního závěru, i v rejstříkovém řízení je soud povinen provést (v souladu s §555 a násl. o. z.) výklad společenské smlouvy, byť (v důsledku registračního principu, jímž je rejstříkové řízení ovládáno) může při tomto výkladu vycházet toliko z listin, jež mu byly předloženy, popř. jež jsou obsahem rejstříkového spisu. Nevyplývá-li z těchto listin (po výkladu provedeném soudem), že smysl požadavku společenské smlouvy na předchozí souhlas valné hromady s převodem podílu nebyl dodatečným souhlasem valné hromady naplněn, je nutné vyjít z toho, že souhlas valné hromady s převodem podílu podle smlouvy vyžadovaný společenskou smlouvou byl dán.
[35] Závěr odvolacího soudu, podle něhož k převodu podílu podle smlouvy nestačil dodatečný (následný) souhlas valné hromady, je tudíž (přinejmenším) předčasný.
[36] Jelikož právní posouzení shora uvedených otázek odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
[37] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., §226 odst. 1 o. s. ř.).
[38] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2024
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu