Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.02.2024, sp. zn. 29 NSCR 20/2024 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.20.2024.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

právní věta: Výkon trestu odnětí svobody je okolností dočasného charakteru, která nic nemění na bydlišti fyzické osoby.

ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.20.2024.1
MSPH 88 INS 17637/2023 sp. zn. 29 NSČR 20/2024-A-14 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužnice M. V. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS 17637/2023, o insolvenčním návrhu dlužnice, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto: Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS 17637/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě. Odůvodnění: 1. Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 6. listopadu 2023, podaným u Krajského soudu v Ostravě dne 7. listopadu 2023, se dlužnice M. V. domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 8. listopadu 2023. 2. Usnesením ze dne 22. listopadu 2023, č. j. KSOS 36 INS 17637/2023-A-4, Krajský soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že při posouzení místní příslušnosti soudu nelze vycházet „z místa výkonu trestu odnětí svobody“ (viz dlužnicí uvedená doručovací adresa Opava, Krnovská 68, tedy Věznice a ÚVZD Opava), ale rozhodné je trvalé bydliště dlužnice (XY). 3. Dne 9. února 2024 Městský soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o delegaci vhodné. V předkládací zprávě uvádí, že dlužnice se zdržuje ve Věznici Opava, v níž pracuje jako kuchařka. Výstup z výkonu trestu je stanoven na 30. března 2033. 4. K výzvě Městského soudu v Praze (provedené usnesením ze dne 17. ledna 2024, č. j. MSPH 88 INS 17637/2023-A-10) se k návrhu na přikázání věci dlužnice nevyjádřila. 5. Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). 6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. splněny. 7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. 8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 9. Nejvyšší soud ve své judikatuře vychází z premisy, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 28/2012. 10. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit. Srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013. 11. K řečenému Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. listopadu 2020, sp. zn. 21 Nd 515/2020, dodal, že do okruhu běžných okolností náleží i případ dlouhodobého pobytu žalovaného ve výkonu trestu odnětí svobody prováděnému mimo obvod příslušného soudu. V usnesení ze dne 7. února 2019, sp. zn. 29 Nd 239/2018, pak Nejvyšší soud zdůraznil, že v situaci, kdy se účastník řízení nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, může se místo jeho pobytu v průběhu řízení měnit v závislosti na jeho umístění v konkrétní věznici. 12. V usnesení ze dne 2. června 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, Nejvyšší soud vysvětlil, že okolnosti dočasného charakteru, jako například pobyt v nemocnici, ve výkonu trestu odnětí svobody, v terapeutické komunitě pro drogově závislé, studium, či vojenská služba nic nemění na bydlišti fyzické osoby, nejsou-li současně doprovázeny takovými okolnostmi, z nichž lze s jistotou usuzovat, že fyzická osoba se v místě původně dočasného pobytu zdržuje s úmyslem zde trvale bydlet. 13. V dané věci Nejvyšší soud shledává důvody uváděné Městským soudem v Praze nedostatečnými k prolomení výše popsaných ústavních principů. 14. Protože Nejvyšší soud neshledal důvody, které by měly vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu či spolehlivějšímu projednání této insolvenční věci jiným než místně příslušným Městským soudem v Praze, návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě nevyhověl. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 2. 2024 JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:právní věta: Výkon trestu odnětí svobody je okolností dočasného charakteru, která nic nemění na bydlišti fyzické osoby.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/26/2024
Senátní značka:29 NSCR 20/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.20.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:04/02/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-04-09