ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2297.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 2297/2023-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce A. Š. , zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, proti žalované CHRYSBERON a. s. , se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11 (identifikační číslo 284 42 971), zastoupené Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, o 77.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 180/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2022, č. j. 15 Co 305/2022-134, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 4. 2023, č. j. 15 Co 305/2022-145, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.420,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Pavla Vraného, advokáta.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 15 C 180/2020-106, Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 77.000 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 111.804 Kč.
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil je ve výroku o nákladech řízení tak, že jejich výši určil částkou 164.995,60 Kč, a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 16.262,40 Kč. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – ujednání v článku 7 odst. 1 třetí větě dohody účastníků posoudil jako odkládací podmínku týkající se nabytí účinnosti dohody (§36 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Protože dohoda nenabyla účinnosti, povinnost žalované uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 77.000 Kč nevznikla. Posouzení účinnosti dohody, od níž se odvíjejí případné nároky, práva a povinnosti stran, je otázkou předběžnou , kterou mohl soud prvního stupně sám vyřešit, i když se jí v důvodech rozsudku z 19. 5. 2021, č. j. 21 Co 3/2019-670, zabýval v jiném řízení Krajský soud v Praze. Soud prvního stupně nebyl v probíhajícím řízení jeho závěry vázán.
V dovolání, jímž napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalobce za otázky procesního práva, které podle jeho názoru nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny, označil: a) postup soudu podle §109 odst. 2 písm. c/ (§211) občanského soudního řádu za situace, kdy tutéž předběžnou otázku ve sporu účastníků o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, posuzoval v rozsudku z 19. 5. 2021, č. j. 21 Co 3/2019-670, Krajský soud v Praze, proti němuž podali účastníci dovolání (podle žalobce měly soudy řízení v této věci přerušit), a b) zda soud nemusí rozhodnout ve shodě „s právním posouzením vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí soudu vyšší instance, který není jeho nadřízeným soudem, ve skutkově související věci“ . Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že účastníci uzavřeli 18. 3. 2013 dohodu, kterou se žalovaná – vlastnice označených pozemků – zavázala za spolupráci při nabytí vlastnických práv, zajištění vybudování inženýrských sítí a činností subjektů provádějících inženýrské, právní a další činnosti zaplatit žalobci sjednanou odměnu (článek 2 odst. 1). Pro případ prodlení s úhradou odměny žalobci, se zavázala zaplatit mu smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení (článek 5 odst. 1). V článku 7 odst. 1 větě třetí se strany dohodly na tom, že dohoda nabývá účinnosti „dnem právní moci územního plánu města Beroun, na základě kterého budou pozemky specifikované v čl. 1 odst. 1 této dohody účelově určeny výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech a smíšenému využití území městského typu a obdobnému využití“ . Zastupitelstvo města Beroun vydalo 13. 3. 2017 formou opatření obecné povahy územní plán města, podle něhož pozemek parc. č. XY zapsaný na listu vlastnictví č. XY pro obec a katastrální území XY jako součást „ploch SM.1 – smíšené využití území městského typu specifické – nízkopodlažní zástavba, VL – lehká výroba a sklady a DS – doprava silniční“ není účelově určen výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech a smíšenému využití území městského typu a obdobnému využití, jak předpokládá článek 7 odst. 1 dohody.
Otázky ad a) i b) již byly dovolacím soudem vyřešeny a odvolací soud se od jeho ustálené rozhodovací praxe neodchýlil.
Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že „přerušení řízení dle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zákonem konstruováno pouze jako možnost, jež ovšem kategoricky nevylučuje, aby si soud o otázce řešené v jiném řízení učinil úsudek sám “ (srov. rozsudek ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4397/2010, usnesení ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2589/2013, usnesení ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3775/2017). K tomu následně doplnil, že „smyslem ustanovení §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení, proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám “ (srov. usnesení ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1618/2016, ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5759/2016).
Nejvyšší soud již judikoval, že „pro soud je závazné posouzení předběžné otázky učiněné v jiném řízení mezi týmiž účastníky, jde-li o otázku řešenou ve výroku rozhodnutí (u zamítavého výroku je nutné posoudit výrok rozhodnutí v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí-viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. 33 Cdo 1074/98, uveřejněný pod č. 69/2000 Sbírky), tedy o otázku, která byla předmětem sporu. Právní vztahy mezi týmiž účastníky, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, nemůže soud v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. Řešení ostatních otázek, s nimiž se musel soud v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat, tak není pro soud v jiném řízení závazné. To ovšem neznamená, že soud může závěry učiněné v předchozím pravomocně skončeném soudním řízení zcela pominout. I když jimi není vázán ve smyslu §159a odst. 4 o. s. ř., musí se vypořádat se skutkovými zjištěními a právními závěry, v jejichž hodnocení se od dříve vydaného pravomocného soudního rozhodnutí hodlá odchýlit“ (srov. rozsudek ze dne 24.10.2018, sp. zn. 33 Cdo 4301/2017, ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2478/2010, usnesení ze dne 22. 1.2020, sp. zn. 22 Cdo 3446/2019, nebo ze dne 22. 1.2020, sp. zn. 22 Cdo 3446/2019). Ve věci vedené pod sp. zn. 21 Cdo 3679/2021 Nejvyšší soud řešil procesní otázku, zda skutkový závěr odvolacího soudu není v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a dovodil, že závěr o tom, zda dotyčná smlouva nabyla účinnosti, je předčasný.
Dovolání, které není přípustné, Nejvyšší soud odmítl (§237, §243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. 2. 2024
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu