ECLI:CZ:NSS:2004:VOL.1.2004:46
sp. zn. Vol 1/2004 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudců JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr.
Petra Průchy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci navrhovatele -
volební koalice Z. z. M. v. s.E., zastoupené zmocněncem Ing. Dr. J. P., proti odpůrci –
Ministerstvo vnitra, se sídlem U Obecního domu 3, 112 20, Praha 1, v řízení o návrhu proti
rozhodnutím odpůrce ze dne 24. 4. 2004, č. j. VS-315a/vol/1-2004, o vyškrtnutí kandidáta
MUDr. J. A., č. j. VS-315b/vol/1-2004, o vyškrtnutí kandidáta A. J. a č. j. VS-315c/vol/1-
2004, o vyškrtnutí kandidáta J. L. z kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 29. 4. 2004 podala u Nejvyššího správního soudu volební koalice politických
stran Hnutí samosprávné Moravy a Slezska a Moravské demokratické strany, označená jako
„Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě“ (dále jen „koalice“) návrh, brojící proti v záhlaví
citovaným rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 24. 4. 2004 o vyškrtnutí kandidátů MUDr.
J. A., A. J. a J. L. z kandidátní listiny koalice pro volby do Evropského parlamentu.
Důvodem těchto rozhodnutí byla skutečnost, že podle ustanovení §22 odst. 2 zákona
č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu musí být ke kandidátní listině přiložen
doklad o státním občanství kandidáta, což však u jmenovaných kandidátů splněno nebylo.
Koalice ve svém návrhu namítá, že řada notářů odmítla pořídit fotokopii občanských
průkazů z důvodu neznalosti zákona, a že tímto chybným postupem notářů je poškozena její
účast ve volbách do Evropského parlamentu. Proto koalice podala proti napadeným
rozhodnutím ministerstva odvolání a žádá, aby Nejvyšší správní soud případ projednal a určil
další postup v této věci.
Ministerstvo vnitra ve vyjádření k tomuto návrhu uvádí, že dne 6. 4. 2004 byla podána
kandidátní listina koalice, která však obsahovala některé nedostatky – mimo jiné i chybějící
doklady u celkem 6 kandidátů, přičemž u 3 jmenovaných kandidátů byly připojeny toliko
neověřené fotokopie občanského průkazu. Proto ministerstvo koalici písemně vyzvalo
k odstranění předmětných závad kandidátní listiny, a to nejpozději do 16:00 hod. dne
22. 4. 2004. Dopisem ze dne 8. 4. 2004 obdrželo Ministerstvo vnitra od koalice notářsky
ověřené doklady o státním občanství 4 kandidátů, přičemž však v případě J. L. se nejednalo o
ověřený doklad prokazující jeho státní občanství ČR, nýbrž pouze o ověření podpisu na
prohlášení kandidáta, kde byla připojena kopie občanského průkazu. Protože tedy závady u
jmenovaných kandidátů ve stanovené lhůtě odstraněny nebyly, rozhodlo Ministerstvo vnitra
shora uvedeným způsobem. Jestliže totiž ostatní kandidáti koalice doklad o státním občanství
řádně předložili, je již z této skutečnosti zřejmé, že bylo reálně možné nechat si opis
občanského průkazu notářsky ověřit. Kromě toho bylo možno předložit osvědčení o státním
občanství ČR, příp. osobně se dostavit na Ministerstvo vnitra s originálem občanského
průkazu nebo cestovního dokladu, kde by z tohoto dokladu byla pořízena kopie doplněná
záznamem o ověření požadovaných skutečností. Proto Ministerstvo vnitra uvádí, že
nespatřuje žádný důvod pro ponechání jmenovaných kandidátů na kandidátní listině koalice.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění procesních náležitostí
podaného návrhu a v tomto směru zjistil, že návrh byl podán včas (§23 odst. 4, §56 zákona
č. 62/2003 Sb.) a že byl podán aktivně legitimovaným subjektem (§56 cit. zákona), neboť
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) v ustanovení §89 odst. 3 sice
právo aktivní legitimace koalice v tomto typu řízení výslovně nezmiňuje, činí tak však
v ustanovení §56 zákon č. 62/2003 Sb., který je nutno v těchto případech v souladu
s ustálenými výkladovými metodami použít přednostně.
Proto soud přistoupil k meritornímu projednání a rozhodnutí návrhu.
Z předmětného správního spisu bylo zjištěno, že koalice „Za zájmy Moravy
ve sjednocené Evropě“ podala dne 6. 4. 2004 kandidátní listinu pro volby do Evropského
parlamentu, obsahující seznam celkem 32 kandidátů, kdy na 9. místě byl uveden MUDr. J. A.,
na 11. místě A. J. a na 21. místě J. L.
Přípisem ze dne 13. 4. 2004 Ministerstvo vnitra koalici vyzvalo k odstranění závad
na této kandidátní listině, týkajících se celkem 13 kandidátů, když u shora jmenovaných
kandidátů výslovně uvedlo, že u nich není přiložen doklad o státním občanství ČR. Součástí
této výzvy bylo poučení o tom, že podle ustanovení §20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb.,
o nabývání a pozbývání státního občanství se státní občanství prokazuje občanským
průkazem, cestovním dokladem, osvědčením (potvrzením) o státním občanství ČR
a vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství. Vidimaci občanského průkazu
nebo cestovního dokladu mohou provádět pouze notáři, a to do 30. 4. 2004, přičemž je rovněž
možno předložit originál občanského průkazu či cestovního dokladu přímo Ministerstvu
vnitra, které pořídí jeho kopii se záznamem o ověření požadovaných skutečností. Dále
ministerstvo poučilo koalici o tom, kde se vydává (příp. ověřuje) osvědčení o státním
občanství ČR. Ministerstvo konečně konstatovalo, že uvedené nedostatky je nutno odstranit
do 22. 4. 2004 (16:00 hod.).
Koalice přípisem ze dne 8. 4. 2004, doručeným ministerstvu dne 13. 4. 2004, zaslala
notářsky ověřené doklady o státním občanství 4 kandidátů (Ing. K. H., Ing. J. P., J. L. a R. Ž.),
přičemž v případě J. L. se jednalo toliko o fotokopii jeho občanského průkazu s úředně
ověřeným podpisem, prokazujícím, že kopii občanského průkazu nelze vidimovat.
Dalším přípisem ze dne 14. 4. 2004 Ministerstvo vnitra koalici vyzvalo k odstranění
závad na kandidátní listině, neboť shledalo, že u kandidáta J. L. předložený doklad
neprokazuje státní občanství, nýbrž pouze ověření podpisu na prohlášení kandidáta,
kde je připojena kopie občanského průkazu.
Nejvyšší správní soud zejména konstatuje, že mezi účastníky nejsou spornými
skutkové okolnosti věci, nýbrž její právní posouzení. Jinými slovy vyjádřeno, mezi účastníky
řízení panuje shoda v tom, že koalice v případě třech jmenovaných kandidátů ke kandidátní
listině skutečně nepřiložila doklad o jejich státním občanství, přičemž však koalice namítá,
že řada notářů odmítá tyto fotokopie pořizovat a jejich neznalost zákona tak znemožňuje
předložit kandidátní listinu zcela souladnou se zákonem.
K tomu je nutno především uvést, že požadavek přiložení dokladu o státním občanství
kandidáta ke kandidátní listině je obsažen v ustanovení §22 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb.,
přičemž ministerstvo podle ustanovení §23 odst. 2 písm. c) stejného zákona - pokud
kandidující subjekt ve stanovené lhůtě neodstraní závady - rozhodne o škrtnutí kandidáta,
který nepředloží doklad o státním občanství.
V projednávané věci soud shledal, že Ministerstvo vnitra postupovalo v souladu
se zákonem, když koalici nejprve vyzvalo k odstranění shora uvedených závad kandidátní
listiny a teprve poté, co některé z těchto závad i přes výzvu odstraněny nebyly, rozhodlo
o škrtnutí jmenovaných kandidátů z kandidátní listiny. V tomto směru je nutno vycházet
zejména z citovaného obsahu přípisu ministerstva ze dne 13. 4. 2004, který koalici
vyčerpávajícím způsobem poučil o možnostech doložení státního občanství u příslušných
kandidátů v souladu se zákonem č. 40/1993 Sb. a na který soud z důvodu stručnosti odkazuje.
I pokud by tedy někteří notáři skutečně odmítali provést v rozporu se zákonem vidimaci kopií
občanských průkazů, je zjevné, že jmenovaní kandidáti mohli využít další možnosti doložení
existence státního občanství, o nichž byli řádně poučeni, a když tak neučinili, není možno tuto
jejich nedůslednost a pochybení přičítat – v konečném důsledku - na vrub správního orgánu.
Soud ve svých úvahách vycházel rovněž ze skutečnosti, že volební zákonodárství
upravuje jednotlivé na sebe navazující fáze volebního procesu. Realizace ústavně zaručeného
volebního práva (viz zejména čl. 21 Listiny základních práv a svobod) tak představuje
procesní právo sui generis, přičemž existující procesní omezení slouží toliko k omezení
entropie ve společenských (resp. politických) vztazích a nemohou být zneužívána
k případnému odepírání samotného tohoto ústavně zaručeného základního práva. O takový
případ se však v daném případě zjevně nejedná, protože správní orgán postupoval zcela
v intencích zákonné úpravy, která splňuje atributy dostupnosti, jasnosti a předvídatelnosti
následků. Ministerstvo vnitra proto napadenými rozhodnutími nezasáhlo do svobodné soutěže
politických sil, a to ani ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu ve věcech volebních
(viz např. nálezy sp. zn. II. ÚS 275/96, IV. ÚS 275/96, IV. ÚS 276/96, I. ÚS 277/96,
II. ÚS 276/96, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 6, str. 243 a násl.), podle
níž demokratická a právní povaha České republiky nevyhnutelně předpokládá i sociální
a politickou odpovědnost jednotlivců, politických stran, společnosti i státu, a to i ve volebním
procesu.
V daném případě tak Nejvyšší správní soud neshledal v postupu a v rozhodnutích
Ministerstva vnitra formálně pozitivistický přístup, když koalici vyzvalo k odstranění závad
kandidátní listiny, spočívajících v doplnění o zákonem stanovenou náležitost, a v tomto
smyslu ji řádně poučilo. Předmětnou náležitost je přitom nutno označit za základní, protože
dokládá existenci samotného pasivního volebního práva jednotlivých kandidátů (§6 odst.
1 zákona č. 62/2003 Sb.).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh zamítl,
a to bez nařízení jednání (§89 odst. 5 s. ř. s.).
Podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků
právo.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. 5. 2004
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu