ECLI:CZ:NSS:2006:2.AZS.61.2006
sp. zn. 2 Azs 61/2006 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: S. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2006, č. j. 24 Az 488/2004 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá
zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl zamítnut její návrh
na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 9. 11. 2005, č. j. 24 Az 488/2004 - 23. Tímto rozsudkem byla
zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2004,
č. j. OAM-6751/VL-07-P08-2003, kterým jí nebyl udělen azyl pro nesplnění podmínek
stanovených v §12, §13 odst. 1, 2 a v §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
a bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování. Zamítnutí návrhu
na ustanovení zástupce krajský soud odůvodnil tím, že stěžovatelka na výzvu soudu
neprokázala svoje majetkové poměry a nesplnila tak faktické předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků; podle §35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále též „s. ř. s.“), jí nebylo možné zástupce ustanovit.
Stěžovatelka proti tomu v kasační stížnosti namítá, že se kvůli špatné znalosti českého
jazyka nemohla spojit s advokátem Mgr. A. P.. Rovněž upozorňuje na to, že nedostala na
poště formulář vzor 060. Dále uvádí, že nemá peníze na cestu do O. a že stále bydlí u pana P.
S., P. 9, T. 471. Závěrem požaduje opětovné doručení zásilky a žádá Nejvyšší správní soud,
aby napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně
požádala o ustanovení tlumočníka a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen
advokátem. V dané věci stěžovatelka zastoupena advokátem není a sama rovněž nemá
právnické vzdělání. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje,
aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení
považovat za překážku, jež by bránila o kasační stížnosti věcně rozhodnout (k tomu
viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, uveřejněný
pod č. 486/2005 Sb. NSS). Vzhledem k tomu rozhodl Nejvyšší správní soud v dané věci
bez toho, aby byla stěžovatelka zastoupena advokátem.
Pokud jde o žádost stěžovatelky o ustanovení tlumočníka, tak o té zdejší soud
nerozhodoval, neboť by tlumočník byl v daném řízení nadbytečný. Nejvyšší správní soud
totiž veškeré informace, které k rozhodnutí o kasační stížnosti potřeboval, získal ze spisu,
nemusel tak stěžovatelku vyzývat k doplnění či upřesnění kasační stížnosti a ani nařizovat
jednání (§109 odst. 1 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud dále vážil nezbytnost rozhodnutí o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm není
třeba rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti věcně rozhodováno bez prodlení
(tedy ihned po jejím předložení Nejvyššímu správnímu soudu a nezbytném poučení
účastníků řízení), tedy za situace, kdy by skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání
odkladného účinku ani nemohly nastat. V daném případě navíc žádné skutečnosti tvrzeny
nebyly.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí krajského soudu bylo vydáno po nabytí účinnosti
zákona č. 350/2005 Sb. (tj. po 13. 10. 2005), postupoval zdejší soud již podle s. ř. s. ve znění
novelizovaném uvedeným zákonem. Nejvyšší správní soud se proto ve smyslu ustanovení
§104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) dále zabýval otázkou,
zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší
soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, případně ze dne 4. 5. 2006, č.. j. 2 Azs 40/2006 - 57, (obě dostupná
na www.nssoud.cz).
Pokud stěžovatelka namítá, že neovládá dostatečným způsobem český jazyk
a nemohla se proto spojit s advokátem, tak k tomu odkazuje Nejvyšší správní soud
na svůj rozsudek ze dne 3. 11. 2005, č. j. 2 Azs 199/2005 - 52. V tomtéž rozsudku řešil
i námitku týkající se nedostatku finančních prostředků na cestování do O.. K námitce,
že stěžovatelce nebyla doručena výzva k prokázání majetkových poměrů (formulář vzor 060),
je třeba poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2005,
č. j. 2 Azs 32/2005 - 59, a k institutu náhradního doručení, který byl v daném případě
aplikován, také na usnesení ze dne 10. 3. 2004, č. j. 1 Azs 26/2004 - 35 (všechna citovaná
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou přístupná na www.nssoud.cz).
Lze tedy konstatovat, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního
soudu poskytuje dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a shledal ji proto ve smyslu ustanovení
§104a s. ř. s. nepřijatelnou.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2006
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu