ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.99.2006
sp. zn. 3 Azs 99/2006 - 55
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobkyně S.S., proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM,
Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2005, č. j. OAM-12712/VL-10-
ZA09-2001, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 55 Az 33/2005, o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2006, č. j. 55 Az 33/2005 - 37,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2006, č. j. 55 Az 33/2005 – 37
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2005, č. j. OAM-12712/VL-10-ZA09-2001,
nebyl žalobkyni (dále též „stěžovatelka“) udělen azyl v České republice podle §12, §13
odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; současně
na ni nebyla vztažena překážka vycestování podle §91 zákona o azylu. Rozsudkem
Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2005, č. j. 55 Az 33/2005-21, byla žaloba žalobkyně
proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítnuta. Proti rozsudku podala žalobkyně kasační
stížnost, pro řízení o níž požádala o ustanovení zástupce.
Dne 13. 1. 2006 byla stěžovatelce doručena výzva soudu k předložení řádně
vyplněného potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a ke sdělení, jakým
způsobem a v jaké výši stěžovatelka platí nájem ubytovateli či pronajimateli a jak si opatřuje
finanční prostředky na výživu a ošacení a k doložení těchto tvrzení listinnými důkazy, jinak
soud návrh na ustanovení zástupce zamítne. Stěžovatelka toto potvrzení soudu ve stanovené
lhůtě zaslala, všechny kolonky týkající se majetku, příjmů a sociálních dávek proškrtala
a sdělila, že nájem a výživu platí její přítel a ošacení odebírá z azylového domu.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2006, č. j. 55 Az 33/2005 - 37,
byl zamítnut návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Soud
uvedl, že stěžovatelka na základě výzvy soudu zaslala soudu formuláři potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech, v němž všechny kolonky proškrtala a sdělila,
že nájem a výživu platí její přítel a ošacení odebírá v azylovém domě. Soud uvedl, že jelikož
stěžovatelka svá tvrzení neprokázala žádnými listinnými důkazy, neprokázala, že jsou u ní
dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce. Soud
proto žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a vyzval
stěžovatelku, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení předložila soudu plnou moc
udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, jinak Nejvyšší správní soud kasační
stížnost odmítne.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka včasnou kasační stížnost, v níž vyslovila
nesouhlas s usnesením Krajského soudu v Brně a uvedla, že soudu včas zaslala vyplněný
formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, kde sdělila soudu
vše požadované. Není jí však známo, jak by svá tvrzení měla ještě doložit, když
jí např. azylový dům, který jí poskytuje ošacení, odmítl vydat potvrzení o této skutečnosti.
Proto stěžovatelka navrhla, aby usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2006,
č. j. 55 Az 33/2005-37, bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž
by jí byl ustanoven zástupce.
Kasační stížnost je přijatelná a důvodná.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatelka v ní namítá
důvody odpovídající §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší
správní soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Jak Nejvyšší správní soud vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39,
www.nssoud.cz, o případ přijatelnosti kasační stížnosti se může jednat mj. tehdy, pokud
by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo
mít dopad do právního postavení stěžovatele; příkladem toho může být např. hrubé pochybení
krajského soudu v jednotlivém případě při výkladu hmotného či procesního práva. Nejvyšší
správní soud dospěl k závěru, že se o tento případě jedná v souzené věci a proto dospěl
k závěru, že kasační stížnost je přijatelná a je tedy zapotřebí se jí meritorně zabývat.
Neméně významnou skutečností a dalším argumentem pro shledání přijatelnosti
je i specifická povaha kasační stížnosti směřující proti usnesení o neustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu. V případě kasační stížnosti směřující proti
neustanovení zástupce, u níž, jak dovodila judikatura (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publikovaný pod č. 486/2005 Sb. NSS – pozn.
soudu), není nedostatek povinného zastoupení advokátem důvodem pro odmítnutí kasační
stížnosti, nelze přehlédnout fakt, že důvody kasační stížnosti proti neustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti formuluje zpravidla sám stěžovatel – neúspěšný žadatel
o ustanovení zástupce. Ve věcech azylu se tedy jedná o cizího státního příslušníka,
zpravidla neovládajícího český jazyk a neznalého českého právního prostředí. Stěží
si pak lze představit, že by takový účastník řízení byl schopen pregnantně formulovat, v čem
spočívá přesah jeho vlastních zájmů v případě kasační stížnosti proti rozhodnutí, jímž
mu nebyl ustanoven zástupce; při zavádění institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech
azylu navíc zákonodárce vycházel z toho, že se bude jednat o tzv. advokátský proces.
V procesní situaci, kdy nutnost formulace kasační stížnosti stíhá samotného účastníka řízení,
by pak měl být výklad institutu přijatelnosti ze strany Nejvyššího správního soudu maximálně
šetřící jeho práva a dbající toho, aby příliš striktním výkladem neutrpěl v řízení újmu. Z těchto
důvodů tedy soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je přijatelná.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Brně pochybil při posouzení
toho, zda stěžovatelka doložila svá tvrzení týkající se majetkových poměrů a zda tedy byl
splněn předpoklad pro osvobození od soudních poplatků. Soud odůvodnil zamítavý výrok
svého usnesení tím, že stěžovatelka neprokázala listinnými důkazy, že jsou u ní dány
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. K tomu je zapotřebí poukázat na to,
že stěžovatelka na výzvu soudu uvedla, že nevlastní žádný majetek a nemá žádné příjmy.
Dále sdělila, že nájem a výživu za ni platí její přítel a ošacení odebírá z azylového domu.
Krajský soud v Brně přesně nespecifikoval, jaké konkrétní skutečnosti stěžovatelka ke své
újmě nedoložila listinnými důkazy, ačkoliv je doložit mohla. Pokud jde o požadavek soudu,
aby stěžovatelka doložila listinnými důkazy tvrzení o tom, že nemá žádný majetek ani příjmy,
pak je zapotřebí zdůraznit jedno ze základních východisek dokazování v řízení před soudem
spočívající v tom, že dokazovat nelze něco, co neexistuje. Jedná se o tzv. negativní důkazní
teorii, o níž se pojednává mj. v publikaci Prof. JUDr. Aleny Winterové, CSc., a kol.: Civilní
právo procesní, 4. vydání, Linde Praha, a. s., 2006, s. 279: „Teorie negativní je založena na
tom, že negativní skutečnosti nemohou být dokazovány, a je tedy ten, kdo tvrdí negativní
skutečnost, od důkazního břemene osvobozen. Nedávný judikát NS ČR poskytuje pěkný
příklad aplikace této teorie, když s poukazem na nemožnost dokazování negativní skutečnosti
rozhodl, že žalovaný v bytovém sporu podle §706 OZ není zatížen důkazním břemenem stran
skutečnosti, že nemá vlastní byt, a tudíž opak toho – existenci vlastního bytu žalovaného –
musí prokázat žalobce.“ Jediný důvod, na základě něhož soud dospěl k závěru, že u
stěžovatelky není dán předpoklad osvobození od soudních poplatků, spočíval v souzené věci
v neprokázání stěžovatelkou tvrzených skutečností prostřednictvím listinných důkazů. Jak již
bylo výše uvedeno, svou nemajetnost však stěžovatelka ani prokázat nemohla. Za této situace
podle názoru Nejvyššího správního soudu nebylo možné dospět k závěru, že by stěžovatelka
neprokázala předpoklad osvobození od soudních poplatků; krajský soud pochybil, když
stěžovatelce přičetl k tíži nedokázání skutečností, které z povahy věci dokázat nemohla.
Podle názoru zdejšího soudu tedy krajský soud nesprávně posoudil splnění
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků ze strany žalobkyně. Předpoklad
osvobození od soudních poplatků je vedle skutečnosti, že návrh, pro řízení o němž se žádá
o ustanovení zástupce, nesmí být zjevně neúspěšný, jednou z podmínek, které musejí
být kumulativně naplněny, aby správní soud mohl účastníku řízení na jeho žádost ustanovit
zástupce. Podle §36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.
V souzené věci stěžovatelka na základě výzvy soudu uvedla, že nemá žádný příjem ani
majetek, že nájem a výživu platí její přítel a že ošacení odebírá z azylového domu. Krajský
soud tyto skutečnosti ve svém rozhodnutí shrnul v reprodukční části, poté však při hodnocení
splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků dospěl ke strohému závěru, že jelikož
stěžovatelka svá tvrzení nedoložila žádnými listinnými důkazy, neprokázala dostatečně, že
jsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení
zástupce. Soud tedy nesprávně posoudil otázku splnění předpokladu osvobození od soudních
poplatků, neboť přičetl stěžovatelce k tíži neprokázání skutečností, které prokázat ani
nemohla. Tímto přístupem soud stěžovatelce de facto odepřel právo na právní pomoc
zakotvené mj. v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „každý má právo
na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od
počátku řízení“. Podrobnosti pro to, za jakých podmínek je možné účastníku řízení ve
správním soudnictví ustanovit zástupce, stanoví §35 odst. 8 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení
„navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to
třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž
může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené
v odstavci 2 platí v takovém případě stát“.
Jelikož nezastoupení stěžovatelky advokátem by mělo v řízení o původně podané
kasační stížnosti následek v podobě jejího odmítnutí podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že postupem krajského soudu při rozhodování o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti došlo k pochybením, jímž bylo stěžovatelce upřeno
výše zmíněné ústavním pořádkem chráněné právo na právní pomoc a odňata možnost
předložit původní kasační stížnost směřující proti rozsudku ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 55 Az 33/2005 - 21, Nejvyššímu správnímu soudu k posouzení její přijatelnosti,
resp. důvodnosti; to by ve svém důsledku vedlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae).
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že usnesení Krajského soudu v Brně
vycházelo z nesprávného posouzení právní otázky, zda stěžovatelka splňuje předpoklad
osvobození od soudních poplatků nezbytný pro rozhodnutí o tom, zda se stěžovatelce ustanoví
zástupce. Proto Nejvyšší správní kasační stížností napadené usnesení Krajského soudu v Brně
podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil; současně věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu
řízení, v němž je tento soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán výše vysloveným právním
názorem Nejvyššího správního soudu.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle §110 odst. 2 s. ř. s.
Krajský soud v Brně v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2006
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu