ECLI:CZ:NSS:2006:8.AS.21.2005:112
sp. zn. 8 As 21/2005-112
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně RNDr. J. Š.,
proti žalovanému bývalému Okresnímu úřadu Hodonín, Národní třída 25, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004, čj.
30 Ca 33/2002–60, jímž byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů
pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení téhož soudu ze dne 27. 2. 2004, čj. 30 Ca
33/2002–42,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2004, čj. 30 Ca 33/2002–60, se
zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2004, čj. 30 Ca 33/2002-42, odmítl
žalobu žalobkyně směřující proti rozhodnutí Okresního úřadu v Hodoníně, referátu
regionálního rozvoje, které dle tvrzení žalobkyně bylo vydáno cestou právní fikce ve
smyslu ustanovení §16 odst. 3 věty druhé zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Podáním ze
dne 9. 4. 2004 pak žádala o osvobození od soudních poplatků a současně o ustanovení
advokáta pro řízení o této kasační stížnosti. Svou žádost odůvodnila tím, že její měsíční
příjem jí umožňuje jen s obtížemi pokrýt životní náklady, a dále tím, že se jí nepodařilo
advokáta pro zastupování v této věci zajistit.
Krajský soud v Brně posléze usnesením ze dne 28. 5. 2004, čj. 30 Ca 33/2002–60,
žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl a zamítl také návrh
stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení před soudem. Toto usnesení neobsahuje
odůvodnění. V části usnesení označené „k odůvodnění“ krajský soud pouze uvedl, že
podle ustanovení §55 odst. 4 soudního řádu správního se od odůvodnění tohoto
usnesení upouští.
Toto usnesení stěžovatelka napadla kasační stížností; poukázala na ustanovení §36
odst. 1 s. ř. s., podle něhož je soud povinen poskytnout účastníkům řízení stejné možnosti
uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a
povinnostech v rozsahu nezbytném proto, aby v řízení neutrpěli újmu. Namítala, že
napadeným usnesením jí však soud klade nepřekonatelnou překážku v uplatnění jejích
práv před Nejvyšším správním soudem z hlediska ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
Poukazovala na to, že se jí pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení, jímž byla její
žaloba odmítnuta, nepodařilo sehnat advokáta, a její měsíční příjem činí cca 5000 Kč.
Uvedla dále, že v žalobním řízení samotném v této věci jí soud naopak advokáta
ustanovil. Napadeným usnesením o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro ni řízení
končí. Z toho důvodu postrádá i odůvodnění výroku citovaného usnesení, protože situace
neodpovídá stavu popsanému v §55 odst. 4 s. ř. s.
Rozhodující tříčlenný senát při předběžné poradě dospěl k právnímu názoru, který
byl odlišný od právního názoru Nejvyššího správního soudu obsaženého v rozsudku ze
dne 28. 4. 2005, čj. 6 As 27/2005–61
1
, a rovněž od právního názoru Nejvyššího
správního soudu uvedeného v rozsudku ze dne 29. 3. 2005, čj. 4 Azs 32/2005–64
2
. Proto
věc s příslušným zdůvodněním postupem podle §17 s. ř. s. postoupil rozšířenému senátu.
Za spornou považoval právní otázku, zda je nutné odůvodnit usnesení o zamítnutí
žádosti o ustanovení zástupce v řízení před správním soudem podle §35 odst. 7 s. ř. s., a
jakým způsobem má Nejvyšší správní soud při přezkumu takového usnesení postupovat
(nyní §35 odst. 8 s. ř. s.).
Rozšířený senát o této otázce rozhodl usnesením ze dne 25. 4. 2006, čj. 8 As
21/2005-101
3
, tak, že usnesení, kterým se zamítá žádost o ustanovení zástupce, musí
obsahovat odůvodnění. Dalším výrokem pak věc vrátil tříčlennému senátu k dalšímu
projednání a rozhodnutí.
Z odůvodnění usnesení rozšířeného senátu, s jehož závěry se rozhodující senát
ztotožňuje a na které se pro stručnost odkazuje, je zapotřebí uvést alespoň následující
úvahy:
Po srovnání právní úpravy týkající se rozhodnutí, která nemusejí obsahovat
odůvodnění, obsažené v jiných procesních řádech (trestní řád a občanský soudní řád), je
zřejmé, že jde o rozhodnutí, která významně nezasahují do práv účastníků řízení a ani se
nepředpokládá jejich přezkum soudy vyššího stupně. Takovým rozhodnutím však není
usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce vydávané podle §35 odst. 8 s. ř. s.,
neboť toto usnesení je vázáno na splnění více než jedné podmínky; pro pozitivní
rozhodnutí o ustanovení zástupce se vyžaduje, aby byl účastník osvobozen od soudních
poplatků a aby to bylo potřeba pro ochranu jeho práv. Nelze také přehlédnout, že §35
odst. 8 s. ř. s. je realizací článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož
má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány
veřejné správy, a to od počátku řízení.
Je-li tedy ustanovení zástupce vázáno na splnění více než jedné zákonné podmínky, je
právem účastníka vědět, proč a které podmínky nesplňuje, a z jakých důvodů si musí
zvolit zástupce sám. Uvedený závěr má své opodstatnění mj. i pro případ, kdy bude
1
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=2303
2
http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=1618
3
dosud nepublikováno.
žádost např. zamítnuta z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 3 věty druhé s. ř. s.,
tedy proto, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. Povinnost krajských soudů
odůvodňovat takové rozhodnutí přitom není v rozporu ani s cílem rychlosti a
hospodárnosti řízení, neboť zcela postačuje, třeba jen stručná, ale zřetelná úvaha, která
vedla soud k závěru, že žadatel podmínky uvedené v zákoně nesplňuje.
Odůvodnění:
takového rozhodnutí pak bude mít zcela nepochybně význam i pro
přezkumný soud, neboť z neodůvodněného rozhodnutí nelze seznat postup úvah
krajského soudu. Tento postup se dá pouze dovozovat, což v případě rozhodnutí, které
výrazně zasahuje do právní sféry účastníka řízení z hlediska možnosti přístupu k soudu,
není namístě.
Za daných okolností, tj. v situaci, kdy usnesení krajského soudu napadené kasační
stížností, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a
žádost o ustanovení právní zástupce, neobsahuje odůvodnění, nelze učinit jiný závěr, než
že dané usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu §103 odst. 1
písm. d) s. ř. s. Pro tuto vadu proto Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc
vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Na krajském soudu nyní bude, aby z hlediska
ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. znovu žádost stěžovatelky posoudil a své rozhodnutí o ní
odůvodnil, jsa vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto
zrušovacím rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Krajský soud v Brně v novém rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení o
kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. října 2006
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu