ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.11.2007
sp. zn. 1 Azs 11/2007 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobkyně: K. R., zastoupené Mgr. Ondřejem Holkem, advokátem se
sídlem Ostrava, Výškovická 122, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2005, č. j. OAM-1092/VL-
07-12-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 29. 9. 2006, č. j. 59 Az 82/2005 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Ondřeje Holka se u r č u je částkou 5712 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2005, č. j. OAM-1092/VL-07-12-2005, žalovaný zamítl
žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. k) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“, ve znění účinném do 12. 10. 2005).
Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě
zamítl podle §78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem ze dne 29. 9. 2006.
Rozsudek žalobkyně (dále též stěžovatelka) napadla kasační stížností doplněnou
podáním ze dne 31. 1. 2007. Jak uvedla, v řízení nebylo prokázáno, že žádost o udělení azylu
podala s cílem účelově se vyhnout hrozícímu vyhoštění nebo vydání k trestnímu stíhání
do ciziny. Ve vlasti by byla vystavena pronásledování z politických a náboženských důvodů.
V širším kontextu je totiž politickým důvodem i strach z rodiny bývalého manžela
a z manžela současného, zejména když neměla možnost obrátit se s pomocí na státní orgány.
Dodala, že se krajský soud nevypořádal s její námitkou týkající se obav z návratu do země
původu. Je vystavena opravdovému strachu a v bezpečí je jedině mimo hranice Ukrajiny.
Navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
Současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005,
spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
K samotným důvodům kasační stížnosti se podává, že otázkou zjišťování
a hodnocení skutkového stavu při zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné
podle §16 odst. 1 písm. k) zákona o azylu, ve znění účinném do 12. 10. 2005, a mírou
následného soudního přezkumu postupu žalovaného se zdejší soud zabýval např. v rozsudku
ze dne 12. 1. 2005, č. j. 4 Azs 300/2004 - 36, www.nssoud.cz.
Poukázala-li stěžovatelka na nevztažení překážek vycestování, připomíná kasační
soud, že otázka povinnosti správního orgánu rozhodnout o překážkách vycestování
za současného zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné dle §16 zákona
o azylu byla předmětem rozsudku tohoto soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. 5 Azs 230/2004 - 45,
www.nssoud.cz. Z tohoto pohledu se také krajský soud žalobní námitkou uplatněnou
v tomto směru zabýval.
Pokud stěžovatelka v kasační stížnosti tvrdila, že ve vlasti byla pronásledována
z politických či náboženských důvodů, pak jde o tvrzení, která ve správním řízení ani v řízení
před krajským soudem neuváděla. Z pohledu přezkumu kasačním soudem jde o tvrzení nová,
která stěžovatelka uplatnila až poté, co bylo vydáno napadené rozhodnutí. K takovým
skutečnostem Nejvyšší správní soud nepřihlíží (§109 odst. 4 s. ř. s.).
V řadě rozhodnutí, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004,
č. j. 3 Azs 22/2004 - 48, rozsudek ze dne 2. 3. 2005, č. j. 4 Azs 271/2004 - 58, rozsudek ze dne
18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 92/2004 - 50, či rozsudek ze dne 31. 1. 2007, č. j. 2 Azs 81/2006 - 85,
všechny publikovány na www.nssoud.cz, se pak soud dostatečně zabýval i azylovými důvody
spočívajícími v „pronásledování“ ze strany soukromých osob, a to i ze strany rodinných
příslušníků.
Lze dodat, že kasační soud neshledal ani žádné pochybení krajského soudu
tak výrazné intenzity, o němž by bylo možno se důvodně domnívat, že zapříčinilo odlišnost
rozhodnutí ve věci samé, a které by způsobilo přijatelnost kasační stížnosti.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností
soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu
ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační
stížnost odmítnuta.
Žalobkyni byl pro řízení o výše uvedené kasační stížnosti ustanoven zástupcem
advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8,
§120 s. ř. s.).
Výše odměny byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
a to za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení
a v písemném podání týkajícím se věci samé ze dne 31. 1. 2007, a náhrady hotových výdajů,
tedy ve výši 2x 2100 Kč a 2x 300 Kč [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b), d), §13
odst. 3 citované vyhlášky], celkem 4800 Kč. Protože ustanovený advokát je plátcem daně
z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku 912 Kč, odpovídající dani,
kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést
podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§57 odst. 2 s. ř. s.). Ustanovenému
advokátovi se tedy přiznává náhrada nákladů v celkové výši 5712 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. května 2007
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu