ECLI:CZ:NSS:2007:2.AZS.141.2006
sp. zn. 2 Azs 141/2006 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Josefa Baxy
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: N. Q. K., zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím
Beerem, advokátem se sídlem Březinova 18/13, Cheb 350 02, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7, ve věci kasační stížnosti
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2006, č. j. 64 Az 14/2005 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi JUDr. Ing. Jiřímu
Beerovi se u r č u je odměna za zastupování ve výši 4800 Kč. Tato částka mu
bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) nadepsaný
rozsudek krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 17. 1. 2005, č. j. OAM-3665/VL-10-05-2004. Rozhodnutím správního orgánu byla
zamítnuta jeho žádost o azyl jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Stěžovatel ve své kasační stížnosti uvedl, že krajský soud nesprávně hodnotil
tu skutečnost, zda se jeho případ dá podřadit pod ustanovení §14 zákona o azylu, tedy to,
zda jsou v jeho případě dány důvody pro udělení humanitárního azylu. Stěžovatel měl za to,
že v jeho případě tyto důvody naplněny jsou, neboť stěžovatel se ve Vietnamu dostal
do situace, kdy nemůže uživit sebe ani svou rodinu, a to ani při vynaložení veškerého
možného úsilí. Neurčitý pojem „případ zvláštního zřetele hodný“ nelze podle stěžovatele
vykládat úzce a ekonomické důvody pro udělení humanitárního azylu nepodřazovat pod
případy zvláštního zřetele hodné. Stěžovatel dále namítal, že se v průběhu azylového řízení
nemohl ve věci vyjádřit a vylíčit všechny rozhodné skutečnosti tak, jak by si sám
představoval. V důsledku toho nebyly dostatečně objasněny skutkové okolnosti případu, bylo
tak porušeno ustanovení §3 odst. 4, §32 odst. 1, §34 odst. 1 a odst. 5, §46 zákona
č. 71/1976 Sb., o správním řízení. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený
rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005,
spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.
Po konstatování přípustnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zabýval
otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu
(mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.
K námitce stěžovatele, že splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu,
Nejvyšší správní soud připomíná, že žádost stěžovatele o udělení azylu byla zamítnuta jako
zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. Obdobnou otázkou se Nejvyšší
správní soud zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. 1 Azs 8/2003 - 90,
www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. 4 Azs 35/200 - 71, www.nssoud.cz,
či v rozsudku ze dne 15. 9. 2005, č. j. 7 Azs 138/2005 - 69, www.nssoud.cz. Účelem
humanitárního azylu a přezkumem výroků rozhodnutí o této formě azylové ochrany
se Nejvyšší správní soud zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 11. 3. 2004,
č. j. 2 Azs 8/2004 - 55, www.nssoud.cz, či v rozsudku ze dne 15. 10. 2003,
č. j. 3 Azs 12/2003 - 38, www.nssoud.cz, a v rozsudku ze dne 22. 1. 2004,
č. j. 5 Azs 47/2003 - 48, www.nssoud.cz. K otázce ekonomických obtíží jako nedostatečného
důvodu pro udělení humanitárního azylu se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. ve svém
rozsudku ze dne 27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 3/2003 - 54, www.nssoud.cz, dále v rozsudku ze dne
31. 10. 2003, č. j. 4 Azs 23/2003 - 65, www.nssoud.cz, a v rozsudku ze dne 15. 12. 2003,
č. j. 4 Azs 31/2003 - 64, www.nssoud.cz. Stěžovatel namítá v obecné rovině nedostatečná
skutková zjištění bez upřesnění konkrétních pochybení. Nejvyšší správní soud poukazuje na
to, že tato námitka byla již předmětem řady jeho rozhodnutí, např. rozsudek ze dne
18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005,
č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz. Obecná námitka porušení správního řádu,
ve které stěžovatel neuvádí, v čem konkrétně jsou tato porušení spatřována, není způsobilá
k bližšímu přezkoumání, jak Nejvyšší správní soud vyjádřil např. ve svém rozsudku ze dne
25. 4. 2006, č. j. 5 Azs 277/2005 - 54, www.nssoud.cz, nebo ve svém rozsudku ze dne
4. 7. 2006, č. j. 4 Azs 387/2005 - 66, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Krajský soud stěžovateli k jeho žádosti ustanovil zástupcem advokáta pro řízení
o kasační stížnosti, náklady řízení v tomto případě hradí stát. Náklady spočívají v odměně za
dva úkony právní služby v částce 4200 Kč,- [§7, §9 odst. 3 písm. f) a §11 odst. 1 písm. b)
ad) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě
hotových výdajů v částce 600 Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem 4800 Kč. Tato částka
bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce JUDr. Ing. Jiřího Beera
do 2 měsíců od právní moci rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu