ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.97.2006
sp. zn. 8 Azs 97/2006 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Y. R., zastoupeného JUDr. Irenou
Strakovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Žitná 45, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2006, čj. 60 Az
20/2006 - 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhal
zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 20. 2. 2006,
čj. OAM-191/VL-10-04-2006. Tímto (posledně uvedeným) rozhodnutím byla žádost
stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16
odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu).
Kasační stížnost je přípustná, proto Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení
otázky, zda svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele ve smyslu
§104a s. ř. s. (k této otázce viz např. rozhodnutí publikované pod č. 933/2006, Sb. NSS
či rozhodnutí ze dne 6. 12. 2006, čj. 3 Azs 68/2006 - 50).
1
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá nesprávné posouzení právní otázky soudem
spočívající v zhodnocení jeho osobní situace – v roce 2003 a 2005 mu bylo uděleno
správní vyhoštění, v roce 2006 se zde oženil a o azyl žádá, aby zlegalizoval svůj
pobyt v ČR, neboť nechce opustit manželku. Jak z tvrzení stěžovatele, tak ze právního
spisu bylo zjištěno, že stěžovatel podal žádost o azyl až poté, co mu bylo uděleno
správní vyhoštění. Nejvyšší správní soud proto odkazuje na svou konstantní judikaturu
k otázce zjevné nedůvodnosti žádosti o udělení azylu za situace, kdy ji žadatel
podal s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění (např. rozsudek ze dne 12. 1. 2005,
1
Všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz
čj. 4 Azs 300/2004 - 36, či rozsudek ze dne 30. 10. 2005, čj. 8 Azs 107/2005 - 61) s tím,
že za daných okolností nemohou před soudem obstát námitky nesprávného posouzení
skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu.
Námitka poukazující na chybějící podpis oprávněné osoby na vyhotovení
doručeném stěžovateli správním orgánem rovněž Nejvyšší správní soud řešil
(např. rozhodnutí ze dne 13. 7. 2006, čj. 2 Azs 208/2005 - 38, ze dne 11. 10. 2006,
čj. 3 Azs 33/2005 - 95). I když tato judikatura se vztahuje k zákonu č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení, není třeba na její podstatě, tj. že je rozhodující, zda rozhodnutí vydala
oprávněná osoba, nic měnit ani za účinnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu skýtá
dostatečnou odpověď na námitky stěžovatele a nebyl shledán ani jiný důvod k přijetí
kasační stížnosti k věcnému projednání. Lze proto shrnout, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, tudíž je nutno ji ve smyslu
§104a s. ř. s. považovat za nepřijatelnou a odmítnout.
Co se týče žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti,
Nejvyšší správní soud konstatuje, že není třeba o něm samostatně rozhodovat,
neboť je přiznán přímo ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O nákladech řízení soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. února 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu