ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.102.2007:50
sp. zn. 3 Azs 102/2007 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce K. A., zastoupeného JUDr. Radanou
Pekárkovou, advokátkou se sídlem Hlinky 142a, Brno, proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007, čj. OAM-10-101/LE-PA03-PA04-2007, vedené u
Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 56 Az 55/2007, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2007, čj. 56 Az 55/2007 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Radany Pekárkové se u r č u je částkou 5712 Kč.
Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2007, čj. 56 Az 55/2007 - 20, kterým byla podle §37
odst. 5 s. ř. s. odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2007,
čj. OAM-10-101/LE-PA03-PA04-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce
o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatel v souzené věci, že žaloba obsahovala sdělení o obavě stěžovatele
o život, pročež se soud měl žalobou zabývat, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj
rozsudek ze dne 27. 10. 2004, čj. 4 Azs 148/2004 - 52, publikovaný jako č. 488/2005 Sb.
NSS, podle něhož „žalobní body [§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musí obsahovat jak právní,
tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí
správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní
skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil,
postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.“.
Pouhé tvrzení stěžovatele o obavě o život tedy nemůže být samo o sobě považováno
za relevantní žalobní bod. Pokud jde o tvrzení obsažené v doplnění kasační stížnosti týkající
se toho, že v řízení před soudem prvního stupně vyvstala najevo potřeba ustanovit tlumočníka,
Nejvyšší správní soud odkazuje na to, že problematikou ustanovování tlumočníka se zabýval
již např. v rozhodnutí ze dne 31. 8. 2004, čj. 4 Azs 261/2004 - 57, www.nssoud.cz,
či v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, čj. 6 Azs 380/2004 - 29, www.nssoud.cz. Navíc
se poukazuje na to, že v souzené věci stěžovateli tlumočník z jazyka urdského ustanoven byl.
K tomu, že poskytnutí lhůty k odstranění vad podání v délce patnácti dní je dostatečné,
se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v rozhodnutí ze dne 19. 5. 2004, čj. 3 Azs 43/2004 - 65,
www.nssoud.cz. K náležitostem výzvy k odstranění vad podání se rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu vyslovil v rozsudku ze dne 12. 10. 2004, čj. 5 Afs 16/2003 - 56,
publikovaném jako č. 534/2005 Sb. NSS.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta. Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní
advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7
s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2 x 2100 Kč za dva úkony
právní služby spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení
a v doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 8. 2007 [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1
písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní
tarif“)], a dále 2 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu).
Celkem tedy odměna advokátky činí 4800 Kč. Protože advokátka soudu doložila,
že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšují se náklady řízení o částku
odpovídající dani, kterou je advokátka povinna odvést z odměny za zastupování a z náhrad
hotových výdajů podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§35 odst. 8 s. ř. s.).
Částka daně vypočtená podle §37 písm. a) a §47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 912 Kč;
odměna advokátky navýšená o daň tedy činí 5712 Kč. Zástupkyni žalobce se tedy přiznává
celková náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 5712 Kč. Tato částka
jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu