ECLI:CZ:NSS:2008:6.APS.1.2008:74
sp. zn. 6 Aps 1/2008 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce:
J. P., zastoupeného JUDr. Vladimírem Nedvědem, advokátem, se sídlem Štítného 1344,
Kladno - Kročehlavy, proti žalovanému: Magistrát města Kladna, odbor výstavby, se sídlem
náměstí Starosty Pavla 44, Kladno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne
12. 6. 2006, č. j. Výst. 1057/06/Če/330, ze dne 20. 6. 2006, č. j. Výst. 1733/05/Če/330
a č. j. Výst. 621/2004/Če/330, ze dne 31. 7. 2006, č. j. Výst. 3443/06/Če/330, a o návrhu
na vydání předběžného opatření, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Praze ze dne 12. 2. 2008, č. j. 44 Ca 136/2007 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá shora uvedené
usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byl zamítnut jeho návrh na vydání předběžného
opatření.
V kasační stížnosti stěžovatel uvádí, že v návrhu na zahájení řízení žádal krajský soud,
aby předběžným opatřením upravil poměry tak, aby bylo zabráněno hrozící vážné újmě,
kterou specifikoval v přípise ze dne 4. 2. 2008. Tímto přípisem byly podle názoru stěžovatele
též odstraněny vady návrhu na vydání předběžného opatření podle požadavků soudu,
a proto považuje zamítnutí návrhu za nezákonné z důvodu nesprávného posouzení právní otázky
soudem a z důvodu vad řízení (§103 odst. 1 písm. a/ a b/ zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní /dále jen „s. ř. s.“/). Stěžovatel namítá, že nežádal, aby žalovanému bylo uloženo vydat
předběžné opatření ve správním řízení, nýbrž aby soud zatímně upravil poměry účastníků tak,
aby bylo žalovanému uloženo něco vykonat, konkrétně povolit předčasné užívání stavby
podle §83 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že žádost J. P., narozeného X,
o nařízení předběžného opatření, byla zamítnuta rozhodnutím žalovaného č. j. 3443/06/Če/330
ze dne 31. 7. 2006, které bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje
č. j. SZ 119389/2006/KUSK ÚSŘ/Bas ze dne 24. 40. 2006. Dále žalovaný upozornil na
skutečnost, že žalobce nemá k pozemku parc. č. 839 v katastrálním území Dubí u Kladna
a novostavbě rodinného domu na tomto pozemku žádná vlastnická ani jiná práva a v řízení je
účastníkem pouze z titulu zástupce stavebníka, kterým je J. P. ml., narozen X.
Z obsahu soudního spisu zjistil Nejvyšší správní soud následující skutečnosti rozhodné
pro řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel podal dne 8. 8. 2006 u Městského soudu v Praze návrh na zrušení rozhodnutí
žalovaného č. j. Výst. 1057/06/Če/330 ze dne 12. 6. 2006 o zamítnutí žádosti o povolení
předčasného užívání stavby, rozhodnutí žalovaného č. j. Výst. 1733/05/Če/330
a č. j. Výst. 621/2004/Če/330 ze dne 20. 6. 2006 o přerušení řízení ve věci žádosti o uložení
opatření na sousedním pozemku k provedení dokončovacích prací a rozhodnutí žalovaného
č. j. Výst. 3443/06/Če/330 ze dne 31. 7. 1006 o zamítnutí žádosti o nařízení předběžného
opatření k zatímnímu upravení poměrů účastníků řešenými soudy. V žalobě stěžovatel dále žádal
o vydání předběžného opatření podle §38 s. ř. s., kterým by bylo žalovanému uloženo „věc dát
do zákonného pořádku co nejrychleji“.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2006, č. j. 7 Ca 223/2006 - 13, byla
věc postoupena Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Kasační stížnost
stěžovatele proti tomuto usnesení byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne
15. 8. 2007, č. j. 6 As 6/2007 - 32.
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2008, č. j. 44 Ca 136/2007 - 40, byla
žaloba na zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. 1733/05/Če/330 a č. j. 621/2004/Če/330 ze dne
20. 6. 2006 vyloučena k samostatnému řízení podle §39 odst. 2 s. ř. s.
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2008, č. j. 44 Ca 136/2007 - 42, byl
stěžovatel vyzván, aby do 15 dnů ode dne doručení usnesení odstranil vady návrhu na vydání
předběžného opatření uvedením, čeho se stěžovatel konkrétně domáhá, tj. co má soud
žalovanému nebo jiné osobě uložit vykonat, zdržet se nebo co má snášet (§38 odst. 1 s. ř. s.),
a sdělením, jaká vážná újma mu hrozí. Přípisem ze dne 4. 2. 2008 stěžovatel požádal krajský soud,
aby uložil žalovanému povinnost vydat na základě řešení předběžné otázky podle §57 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, a za podpory §83 zákona č. 50/1976 Sb. předběžné opatření
podle §61 zákona č. 500/2004 Sb., a pokud tak žalovaný sám neučiní, aby předběžné opatření
podle §38 s. ř. s. vydal krajský soud. Stěžovatel uvedl, že nežádá, aby se žalovaný něčeho zdržel
či aby něco snášel, nýbrž aby dodržoval platné zákony a „jejich aplikaci dle vyhlášek
a ustanovení“. Vážnou újmu spatřoval stěžovatel ve způsobených škodách na majetku
(přes 1 milion Kč) z důvodu nezákonného znemožnění užívání stavby, třebaže je již 10 let
dokončena.
Ve výroku napadeného rozhodnutí krajský soud uvedl, že „návrh žalobce, aby soud uložil
předběžným opatřením žalovanému vydat předběžné opatření podle §57 a §61 zákona
č. 500/2004 Sb. a §83 zákona č. 50/1976 Sb., a do doby vyřízení žaloby uložit žalovanému dát
věc do zákonného pořádku co nejrychleji, se zamítá“. V odůvodnění napadeného rozhodnutí
krajský soud uvedl, že z doplnění návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 4. 2. 2008 není
zřejmé, čeho se žalobce domáhá, a pokud se domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat
předběžné opatření ve správním řízení, není v pravomoci soudu takové předběžné opatření
vydat. Stěžovatel byl poučen, že proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání předběžného
opatření lze podat kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud se zabýval v souladu s ustanovením §103 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §64 a §120 s. ř. s. nejprve
otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení, tj. zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohla
být kasační stížnost meritorně projednána. Jednou z podmínek řízení je i přípustnost návrhu.
Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
které je podle své povahy dočasné. Jak se již vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém usnesení
ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35, Sb. NSS 762/2006, je rozhodnutí o předběžném
opatření rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání. Rozhodnutí o předběžném
opatření je rozhodnutím, které slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměru účastníků (§38
s. ř. s.), a to do doby, než se změní poměry nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé.
Dočasnou povahu má i rozhodnutí, jímž byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., neboť kasační stížnost je podle soudního řádu
správního nepřípustná. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že stěžovatel byl
v napadeném rozhodnutí poučen o možnosti podat proti němu kasační stížnost. Jak se již vyjádřil
Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36, Sb.
NSS 737/2006, nesprávné poučení soudu prvního stupně o tom, že kasační stížnost je přípustná,
přípustnost kasační stížnosti nezakládá.
Pouze na okraj Nejvyšší správní soud dodává, že v dalším řízení bude třeba, aby krajský
soud zkoumal i aktivní žalobní legitimaci stěžovatele, a to ve vztahu ke skutečnosti, že napadená
rozhodnutí žalovaného byla vydána k žádostem J. P. mladšího, narozeného X. Bude třeba
postavit najisto, zda rozhodnutí žalovaného mohla založit, změnit, zrušit či závazně určit
stěžovatelova práva a povinnosti (žalobní legitimace podle §65 odst. 1 s. ř. s.), a nebo zda byl či
měl být stěžovatel účastníkem řízení, ve kterých byla rozhodnutí žalovaného vydána, a byl
postupem žalovaného zkrácen na svých právech (žalobní legitimace podle §65 odst. 2 s. ř. s.).
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti - nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. května 2008
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu