ECLI:CZ:NSS:2008:6.AS.32.2008:80
sp. zn. 6 As 32/2008 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: Ing. F. B.,
proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně , se sídlem Moravské
náměstí 1, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2005, č. j. O - 45/186/2005, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007,
č. j. 29 Ca 162/2005 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ítá .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byla žaloba směřující
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2005, č. j. O - 45/186/2005, zamítnuta a o nákladech
řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost.
Krajský soud v Brně po podání kasační stížnosti proti předmětnému rozsudku postupoval
ve smyslu §108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud nejprve konstatuje, že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání
kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu
vzešlo (§102 s. ř. s.), nicméně kasační stížnost nepodal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek byl zástupci
ustanovenému žalobci pro toto řízení doručen dne 16. 8. 2007. Dále ze spisu vyplývá, že kasační
stížnost byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě dne 11. 8. 2008, tedy cca rok po doručení
rozhodnutí jeho zástupci. Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Kasační stížnost tedy nebyla
podána v zákonné lhůtě a je zjevně opožděná. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání
lhůty nelze prominout.
K tomu se dodává následující: Podle §42 odst. 2 s. ř. s. má- li účastník nebo osoba
zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. (Jen má -li účastník nebo osoba
zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim, což není daný přípa d.) V obdobné
otázce již bylo judikováno např. v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004,
č. j. 3 Azs 130/2004 - 33,
takto:„Ustanovil-li soud žalobci opatrovníka dle §29 odst. 3 o. s. ř.
ve spojení s §64 s. ř. s. a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů k podání kasační
stížnosti běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi.“ (Poznámka: Ustanovení opatrovníka
podle §29 a násl. spadá v o. s. ř. do rubriky „Zástupci účastníků“. Pro tento druh zastoupení platí
ustanovení §31 o. s. ř., podle kterého ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce
na základě procesní plné moci - viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2002,
sp. zn. I. ÚS 559/2000, č. 111). Pro běh lhůty k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné,
i pokud by si žalobce později - po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti - rozsudek u soudu
sám vyzvedl. Kasační stížnost, která by la podána po lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy zástupce
žalobce rozsudek soudu převzal, je třeba odmítnout jako opožděnou (§46 odst. 1 písm. b/
s. ř. s.).
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl ustanovenému zástupci žalobce
doručen dne 16. 8. 2007. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy skončila dne
30. 8. 2007. Stěžovatel tudíž kasační stížnost podal až po uplynutí zákonné lhůty, když tato byla
podána k poštovní přepravě až dne 11. 8. 2008. Ze spisového materiálu přitom vyplývá,
že v červenci 2008 se žalobce obrátil na soud s žádostí o zaslání rozhodnutí ve věci a současně
uvedl, že jeho zástupce na tuto žádost nereagoval. Ohledně podobné otázky již bylo Nejvyšším
správním soudem rovněž judikováno: „Skutečnost, že zástupce stěžovatele - advokát s procesní
plnou mocí nepostupoval v řízení před krajským soudem podle jeho představ (zůstal nečinný),
nemůže založit relevantní důvod kasační stížnosti.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu
ze dne 14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005 - 77)
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. jako opožděně
podanou. Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýv al okolností,
že stěžovatel v tomto řízení není zastoupen advokátem (odkazem např. rozhodnutí
NSS č. j. 7 Afs 34/2008 – 103: „Je-li Nejvyššímu správnímu soudu předložena zjevně opožděná
kasační stížnost, aniž bylo krajským soudem rozhodnuto o žádosti stěž ovatele o ustanovení
zástupce, bylo by přepjatým formalismem a v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení,
aby kasační soud vracel spis zpět krajskému soudu k odstranění nedostatku v podmínkách řízení,
resp. k postupu podle §108 odst. 1 s. ř. s., namísto toho, aby sám rozhodl o odmítnutí kasační
stížnosti podle §46 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.“).
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li žaloba (v tomto případě kasační
stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu