ECLI:CZ:NSS:2010:1.AS.65.2010:102
sp. zn. 1 As 65/2010 - 102
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Ing. V. Ž.,
proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2009, č. j. RR/986/09, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 3. 2010, č. j. 30 Ca 40/2009 - 61,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný mimo jiné zamítl jako nepřípustné (podle §92
odst. 1 správního řádu) odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Plzně
ze dne 4. 12. 2008, č. j. STAV/7073/08/JIR-11, o umístění stavby Supermarket plus - Plzeň,
Studentská ulice, na pozemcích č. parc. 1609/56 - ostatní plocha, 1511/46 - ostatní plocha,
1511/111 - ostatní plocha, 1609/89 - ostatní plocha, 1609/39 - ostatní plocha, 1609/36 - ostatní plocha,
1609/37 - ostatní plocha, 1609/55 - ostatní plocha, 1609/57 - ostatní plocha, 1609/38 - ostatní plocha,
1511/110 - ostatní plocha, 1511/109 - ostatní plocha, 3625 - zastavěná plocha a nádvoří, v kat astrálním
území Bolevec.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Plzni v záhlaví
označeným usnesením odmítl podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včas kasační stížnost a domáhal se jeho zrušení.
V jejím rámci požádal Nejvyšší správní soud, aby „ [v]zhledem k elementárním pochybením soudu v žalobě
30 Ca 40/2009 [...] nebazíroval na zastoupení advokátem v kasační stížnosti, pro zřejmou nadbytečnost
odborného vedení kasační stížnosti“.
Usnesením ze dne 10. 6. 2010 (č. l. 87) krajský soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě dvou
týdnů od doručení usnesení předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti. Současně ho poučil o procesních důsledcích nevyhovění této výzvě,
jakož i o možnosti osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem. Žalobci
bylo usnesení doručeno dne 21. 6. 2010; v určené lhůtě ani později však soudu ned oložil
ani plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani doklad
o svém vysokoškolském právnickém vzdělání. V podání ze dne 30. 6. 2010 pouze zopakoval
svůj požadavek, aby Nejvyšší správní soud netrval na jeho zastoupení advokátem.
Za této situace Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl
ji z následujících důvodů.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle citovaného ustanovení je v řízení o kasační stížnosti kvalifikované právní
zastoupení (resp. vzdělání) stěžovatele povinné. Smyslem a účelem nezbytnosti garantované
profesní právní erudice zástupce je poskytnout stěžovateli kvalifikovanou právní pomoc
na profesionální úrovni, a to především proto, aby kasační stížnost, koncipovaná jako mimořádný
opravný prostředek, vyhovovala všem formálním požadavkům a kasační soud o ní mohl
rozhodnout bez zbytečných průtahů. Vedle zajištění efektivního a koncentrovaného průběhu
řízení pak má povinné zastoupení obecně sloužit zejména k realizaci zásady rovnosti zbraní,
jako znaku spravedlivého procesu.
Z judikatury Nejvyššího správního soudu sice vyplývají výjimky, u nichž není třeba
z určitých specifických důvodů trvat na povinném zastoupení advokátem [jde např. o řízení
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
(rozsudek ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publ. pod č. 486/2005 Sb. NSS), řízení
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození
od soudních poplatků (viz rozsudek ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37), či řízení
o kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení, jenž bylo důsledkem nezaplacení soudního
poplatku za předchozí kasační stížnost (rozsudek ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77;
citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz)],
o takový případ se ale v souzené věci typově nejedná. Upustit od povinného zastoupení
stěžovatele ad hoc, např. pro žalobcem poukazovanou „zřejmou nadbytečnost odborného vedení kasační
stížnosti“ či „vzhledem k elementárním pochybením krajského soudu“, pak zákon soudu neumožňuje.
Přes výzvu k odstranění nedostatku zastoupení žalobce nepředložil ve stanovené lhůtě
plnou moc udělenou advokátovi, ani nedoložil, že by s ám měl vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem – případně vlastní
vysokoškolské právnické vzdělání žalobce – je přitom podmínkou řízení o předmětné kasační
stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky
řízení na základě §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad ů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
O vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost rozhodne krajský soud
(§3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. srpna 2010
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu